VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manželství je ve společnosti pociťováno jako omezující prvek

Svitavy - Deník přináší rozhovor s Jitkou Rychtaříkovou, profesorkou demografie na pražské Karlově univerzitě.

3.10.2016
SDÍLEJ:

svobodná matkaFoto: Deník

Stalo se už někdy v minulosti, že se rodilo hodně dětí mimo manželství a pak se situace obrátila?

Dnes je počet mimomanželských dětí suverénně nejvyšší. V 19. století byl na území českých zemí podíl dětí narozených mimo manželství vyšší než za první republiky. Aby se během druhé světové války lidé vyhnuli totálnímu nasazení, bylo nutné uzavřít sňatek a mít děti. Počet porodů nesezdaných párů se začal snižovat právě tehdy. Od padesátých do sedmdesátých let se mimo manželství narodilo pouze každé dvacáté dítě. Od roku 1992 trend rapidně narůstá a dnes se svobodným matkám rodí téměř každé druhé dítě.

Je někde jinde na světě podobná situace?

Primát drží v Evropě Island, kde se mimo manželství narodí více než šedesát procent dětí. Vysoká čísla uvádí Bulharsko, Slovinsko, ale i severské státy. Když se podíváme na země bývalé Varšavské smlouvy, pak totožné počty mimomanželských dětí vykazují Česko a Maďarsko, následuje Slovensko a nejmenší podíl dětí narozených mimo manželství je v Polsku. Očekávat návrat starých časů skutečně nemůžeme. Manželství je v dnešní společnosti pociťováno jako omezující prvek a je nyní mnohem rizikovější než v minulosti: člověk musí počítat s tím, že bude mít vyživovací povinnost, bude muset splácet dluhy za manžela či manželku a přijde o majetek. Muselo by se změnit rodinné právo.

Na jedné konferenci kolegyně ze Švédska říkala, že muž a žena ve věku 30 let mají rozdílné postoje. Zatímco ona chce dítě, muž se vidí v novém luxusním automobilu. Ženy by raději uzavřely manželství a měly děti, ale hozená rukavice je na straně mužů. Ti se do toho ale moc nehrnou.

Jaká rizika pro českou společnost pramení z faktu, že se rodí děti mimo manželství?

Jedno riziko je sociální. Jde o mladé a většinou hůře vzdělané ženy s malými dětmi, které jsou ohrožené chudobou. Druhé riziko, které vnímám, je demografické. V roce 2015 připadlo na jednu ženu 1,57 dítěte. Narůst podílu dětí narozených mimo manželství vede k tomu, že se matka buď vdá a mívá další dítě, anebo zůstane sama a dalšího potomka již porodí zřídka.

Riziko tedy vidím v tom, že se nebudou rodit děti druhého pořadí, které přicházejí na svět převážně v manželství. Platí tedy, že čím více se bude rodit dětí mimo manželství, tím se může snižovat úroveň plodnosti.

Jak vnímají Češi svobodné matky a nesezdané páry?

Ve společnosti došlo k řadě změn. Do konce 80. let uzavřelo sňatek zhruba devět z deseti mužů a žen, dnešní čísla říkají, že je to 50 procent u mužů a 60 procent u žen. Sňatečnost se tedy výrazně snížila. Před pár desítkami let se téměř polovina dětí rodila kolem sedmého a osmého měsíce po sňatku. Polovina nevěst byla těhotných a postavení svobodné matky nebylo tak jednoduché jako dnes. Jedinou možností, jak se odpoutat od rodičů, byl sňatek, dítě a podaná žádost o státní byt.

Kromě dostupného bydlení jsme měli síť dotovaných a kvalitních předškolních zařízení, větší možnost harmonizace práce a rodiny, byla zavedena rodičovská dovolená, bytová výstavba nebo novomanželské půjčky. Tato opatření byla velmi moderní a Československo bylo v té době považováno za stát s prorodinnou politikou.

Bytová situace dnes nehraje tak významnou roli a současná společnost je hlavně tolerantnější. Mladí mají otevřené hranice, mohou studovat, a proto zakládají rodiny o deset let později než v minulosti. První dítě se obvykle rodí mimo manželství, zatímco druhé a další již sezdanému páru. Trend vysoké porodnosti nesezdaných párů bude pravděpodobně pokračovat, ale nebude již takto významně přibývat. Skutečně extrémní nárůst už máme za sebou.

Mohou v tom, že se rodí děti svobodným matkám, hrát roli i ekonomické aspekty, například že snadněji dosáhnou na sociální podporu?

Děti narozené mimo manželství se rodí především ženám s nízkým vzděláním. Ty zase mívají častěji partnera také s nižším vzděláním, který je více ohrožený dlouhodobou nezaměstnaností. Státní sociální podpora bude oslovovat zejména je, protože mají také nižší příjem.

Do jaké míry může mít vliv na vysoký počet dětí narozených mimo manželství i fakt, že mezi Čechy je velký podíl ateistů?

Náboženství v české společnosti nehraje při rozhodování o počtu dětí téměř žádnou roli. Ze statistik vyplývá, že rozdíly plodnosti v nesezdaných manželstvích podle náboženství jsou minimální.

Autor: Denis Drahoš

3.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este
DOTYK.CZ
11

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Módní, ale drahé „hipsterské“ občerstvení vyhání z koupališť chudší Švýcary

Letní horka přímo vybízejí k trávení času u bazénu doma, anebo také na veřejných koupalištích. Švýcarská Socialistická strana (SP) přišla s „letním tématem" – města by se prý měla zamyslet nad cenou občerstvení v plaveckých areálech. Jeho stále rostoucí cena prý odrazuje slabší sociální vrstvy.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies