VYBERTE SI REGION

Mikrobiolog: Všechny druhy antibiotik někde v těle napáchají škodu

Slovo antibiotika všichni známe, používáme ho zcela běžně. Víme ale skutečně, co to antibiotika jsou? Ptáme se MVDr. Petra Ježka, primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Oblastní nemocnice Příbram.

16.11.2015
SDÍLEJ:

Mikrobiolog příbramské nemocnice Petr Ježek.Foto: archiv nemocnice

Co jsou antibiotika a na co se používají? Na co by se správně měly používat? A kdy nepomohou?
Antibiotika jsou látky s různým působením na bakterie, nikoliv však na všechny mikroorganismy. Nemají žádný účinek například na viry. Z toho vyplývá také jejich použití. Měla by se používat výhradně k léčbě onemocnění způsobených bakteriemi. Na virová onemocnění nemají žádný léčebný efekt.

Lidé od léčby antibiotiky někdy očekávají zázraky. Je to všelék?
Antibiotika jsou bezesporu velký pomocník, ale závisí jen na nás, jak dlouho je budeme moci ještě používat. Nejen že při správném používání léčí mnoho našich neduhů, ale také zachraňují životy. Abychom je mohli používat i nadále, je naprosto nezbytné, abychom se k nim všichni chovali rozumně, uvážlivě a měli k nim jistou dávku respektu. Jejich aplikace by měla být vždy pouze v rukou lékaře!

Co říkáte na samoléčbu antibiotiky? Lidé si je třeba berou „pro jistotu" na dovolenou a podobně.
Samoléčba antibiotiky rozhodně není přípustná. Aplikace antibiotik musí být vždy pod dohledem lékaře, a to jak co do použití na dané infekce, tak co do dávkování a také co do délky jejich užívání. To vyžaduje jisté znalosti, které, bez urážky, naprostá většina laiků nemá. Kromě toho mají antibiotika celou řadu interakcí s jinými léky a v některých takových případech mohou být i kontraindikována a pro samouživatele i nebezpečná.

Co si můžeme způsobit, když antibiotika používáme aniž bychom je potřebovali?
Neuvážené použití antibiotik může mít celou řadu dopadů. V lepším případě si zbytečně zahubíme tzv. užitečné bakterie, kterých máme v těle a na svých sliznicích velké množství a plní zde důležité funkce. Vytvoříme tak ve svém těle prostor pro osídlení jinými i méně užitečnými organismy, např. kvasinkami. V případě užití s jinými léky se kterými použité antibiotikum interaguje, může dojít ke snížení či naopak k zesílení účinku léků užívaných z jiných důvodů a na jiné problémy, což může mít i vážný zdravotní dopad pro uživatele. Při nesprávném dávkování si lze snadno poškodit třeba ledvinné nebo jaterní funkce. A v neposlední řadě je jedním ze závažných dopadů nesprávného užívání antibiotik fakt, že tím umožňujeme bakteriím, aby si vytvářely odolnost na antibiotika, která následně v potřebných situacích nemusí účinkovat.

Antibiotika nepůsobí jen na nemoc, ale na celý organismus, kde mohou napáchat škodu, třeba v zažívacím ústrojí. Můžeme jejich negativní účinky nějak zmírnit?
Samozřejmě, při užití všech druhů antibiotik dojde k většímu či menšímu poškození fyziologické flóry. Ve střevě se to pak může projevit např. průjmy. Ale tyto užitečné bakterie nemáme jen ve střevě. K určitému poškození této flóry dochází i na kůži nebo velmi často u žen dochází k mykotickým poševním výtokům, způsobeným převážně kvasinkami, které jsou v pochvě udržovány právě fyziologickou flórou v klidové fázi. Při jejím poškození dostanou kvasinky prostor, rychle se pomnoží a vyvolají mykotický výtok, který je pak následně potřeba řešit aplikcí tzv. antimykotik, tj. látek s účinkem na tato mykotická agens.
Pokud se týká střevní mikroflóry, jsou nejčastěji v souvislosti s pozitivním vlivem na obnovení její rovnováhy po léčbě antibiotiky zmiňována probiotika, fungující především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium.

V poslední době se objevují zprávy o neúčinnosti antibiotik v důsledku nadměrného a nesprávného používání. Bakterie se zkrátka staly tak „otužilými", že už jim antibiotika nevadí. Jaký je váš názor a co s tím?
Ano, odolnost nebo-li rezistence k antibiotikům u bakterií je nepochybně důsledek neuváženého používání těchto látek. Je to v současné době jeden z největších medicínských problémů na celém světě. Řešení není vůbec jednoduché a spočívá především v důsledném a přísném používání antibiotik. Je prokázáno na řadě příkladů z jiných zemí, že právě to významně snižuje výskyt odolných populací bakterií. Takovými příklady jsou např. skandinávské země nebo Nizozemí. V těchto zemích je velmi přísná antibiotická politika a proto se tyto země vyznačují v tomto směru velmi příznivým stavem. Opačným příkladem mohou sloužit země se špatnou nebo žádnou antibiotickou politikou, kde mnohdy byla antibiotika i volně dostupná a tyto země mají také nejvyšší stupeň antibiotické rezistence (např. jižní evropské státy). Ke zlepšení tohoto nepříznivého stavu může přispět každý z nás svým přístupem k neuvážené a často zbytečné konzumaci antibiotik. A pokud už je z důvodu postižení bakteriální infekcí nutné antibiotika užívat, pak dodržovat doporučení lékaře, jak co do dávkování, tak co do délky jejich užívání.

Antibiotik jsou dnes spousty, už to dávno není jen penicilín. Jak vybrat to správné?
Optimálním řešením je zaslat správně odebraný vzorek na mikrobiologické vyšetření, kterým se obvykle zjistí nejen původce, ale v laboratoři stanoví i jeho citlivost k antibiotikům. Pak má lékař i pacient jistotu o správném použití antibiotika na danou infekci.

Je lepší s nasazením antibiotik počkat, až se zjistí přesná diagnóza nebo je nasadit hned „preventivně"?
Pokud máme na mysli běžné infekce v komunitě, např. infekce dýchacích cest v chladnějším období roku, je toto rozhodnutí vždy na ošetřujícím lékaři. Existují dostupné orientační metody, jak zjistit s velkou pravděpodobností, že jde o bakteriální infekci, a na tom základě rozhodnout o aplikaci antibiotika již v prvním kontaktu s pacientem. Nicméně je doporučováno vždy současně odebrat i adekvátní vzorek a zaslat jej na mikrobiologické vyšetření, abychom měli jistotu o správném nasazení antibiotika, nebo jej eventuálně mohli včas změnit za jiné, pokud se zjistí odolnost na něj. Tzv. preventivní aplikace antibiotik je jinak používána v nemocnicích např. při zákrocích v lokalitách lidského těla, kde se předpokládá kontaminace bakteriemi. Zde je aplikace však vždy pod kontrolou lékaře a mikrobiologické laboratoře.

Co říkáte na praxi, kdy lékař nasadí pacientovi postupně třeba i tři různá antibiotika po sobě, protože ta předešlá nezabírají?
Může se stát, že i správně nasazené antibiotikum selže. Důvodů je více. Nicméně tato praxe nasvědčuje spíše tomu, že lékař používá metodu pokusu a omylu. To je samozřejmě velmi špatná praktika.

Jsou lidé, kteří antibiotika zásadně odmítají a preferují antibiotika „přírodní" (například výtažek z grepových jader). Co na to říkáte?
V zásadě je to lepší způsob než bezhlavá konzumace antibiotik a v mnohém ohledu může být na lehké infekce i účinná. U středně těžkých a těžkých infekcí však s touto metodou dost pravděpodobně neuspějeme. Proto je potřeba jistá dávka opatrnosti u těchto preparátů.

Proč se pořádá Evropský antibiotický den? Jaký má smysl?
Evropský antibiotický den se každoročně pořádá 18.listopadu a má za účel přimět všechny lidi k zamyšlení nad tím, zda jejich postoje k užívání antibiotik jsou ty správné a také aby si lidstvo uvědomilo, že odolnost bakterií k antibiotikům je skutečně velký a globální problém a pokud se všichni společně nebudeme chovat uvážlivě nebude zakrátko čím léčit, třeba i banální infekce.

(Jitka Kalousková, mluvčí nemocnice)

Autor: Redakce

16.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V prosinci končí jízdné v pražské MDH i čipové karty opencard

Praha - V prosinci končí roční kupon na jízdné v pražské MHD téměř 22 tisíc lidí, v lednu dvojnásobku. V tomto období končí platnosti také 165 tisíc čipových karet opencard. V tiskové zprávě o tom informoval pražský dopravní podnik.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies