VYBERTE SI REGION

Mrtvice je záludná. Nebolí, ale dokáže zabíjet

/ROZHOVOR/ - Postihla vás prudká bolest hlavy? Brní vás ruce? Ochrnul vám koutek? Pak není čas na hrdinství, říká neuroložka MUDr. Sylva Klimošová.

21.9.2011
SDÍLEJ:

MUDr. Sylva Klimošová.Foto: Deník/ Jan Škvára

Cévní mozková příhoda je nemoc, kterou naše babičky nazývaly „mrtvičkou“. Každých 45 minut na ni v ČR zemře jeden člověk. Každoročně postihne víc než třicet tisíc lidí. Patří k nejčastější příčině invalidity.

Co je příčinou cévní mozkové příhody?
Je to náhlá změna, situace, kdy přestane fungovat mozková tkáň z důvodu buďto náhlého uzavření tepny, kdy část mozku není dostatečně prokrvená, nebo naopak praskne stěna tepny a dojde ke krvácení v mozkové tkáni. Dělíme je proto na dvě skupiny. Tak z 85 procent jsou zapříčiněny nedokrvením, ischemií, z 15 procent krvácením, hemoragií.

Jak dlouho si vlastně na mozkovou příhodu zaděláváme?
Každý jinak, ale při způsobu života české populace vlastně celý život. Cévní onemocnění nejen mozku, ale celého oběhového systému, srdce, tepen dolních končetin mají společné rizikové faktory. Ignorujeme, že máme vysoký krevní tlak a neléčíme si ho. Ignorujeme vysoký cholesterol, takže si klidně dál dopřáváme bůček a přehlížíme zeleninu. Kouříme, protože kouříme od patnácti a teď už s tím na stará kolena nebudeme přestávat. A nehýbeme se, protože jsme přece z práce tak utahaní, že si jakýkoliv další pohyb neumíme představit. A takhle si pomalu na mozkovou příhodu střádáme.

Někdo od dvaceti, protože od mládí trpí nadváhou a kouří, někdo od šedesáti, protože náhle změní způsob života. Je i skupina lidí, u kterých je mozková příhoda komplikací chorob, které jsou již správně léčené. Někdy může třeba v důsledku srdeční arytmie náhle vlétnout krevní sraženina do mozkového řečiště, navzdory tomu, že člověk správně užívá léky. Čili většina z nás si na mozkovou příhodu zadělává ignorováním rizikových faktorů, ale existují i lidé, kteří k tomu přijdou, ani nevědí jak.

Jak se dá choroba léčit? A dá se vůbec léčit?
Ano, dá. Nemocným s ischemickou cévní mozkovou příhodou, kteří přijdou včas a nemají kontraindikace můžeme poskytnout intravenózní trombolýzu, některým pacientům s určitým typem uzávěru mozkových cév i léčbu intervenčního radiologa. Liberecká nemocnice je jedním z 10 pracovišť v ČR, která takovou léčbu poskytují. V případě krvácení do mozku úzce spolupracuje neurolog s neurochirurgem.

Je to choroba smrtelná? Slyšela jsem o pacientce, která náhle zemřela při jízdě na kole. Šlo poměrně o mladou ženu, sportovkyni. V jiném případě zase mladá žena, které nebylo ještě ani čtyřicet, po koupání usedla na pláž a zemřela. V obou případech byla na vině náhlá příhoda mozková. Jde o běžné případy?
Naštěstí ne. Nezapomeňte, že mozkovou příhodu dostane v ČR každý rok 35 tisíc lidí. Takhle náhle jich zemře jen skutečně malý počet. K typům mozkové příhody, o nichž jsem mluvila, patří ještě prasknutí cévní výdutě, a to může být asi ve 20 % případů smrtelné. Další příčinou časného úmrtí jsou devastující krvácení do mozku a zhoubně se chovající otok, edém mozku. Ten ohrožuje právě mladší pacienty.

Mozek s věkem trochu atrofuje, zmenšuje se, takže u starších nemocných je určitá prostorová rezerva. Pokud nabyde mozek krvácením nebo otokem, mladší člověk nemá rezervu, jak to kompenzovat. Dojde k přesunu mozkových struktur a tlaku na důležitá centra. Mladí pacienti, a za ty považujeme lidi do šedesáti let věku, jsou významně ohroženi právě nárůstem nitrolebního objemu.

U infarktu se stále posouvá hranice, dostávají ho čím dál mladší lidé. Jak je to s vývojem mozkové příhody?
Je to podobné, protože jak jsem už říkala, jsou tam shodné rizikové faktory. Není výjimkou 36letý i mladší pacient. Není to nijak masivní, stále převažují lidé kolem šedesáti, sedmdesáti let, ale mrtvice rozhodně není nemoc starců.

A dřív to nemoc starců byla nebo se pouze zlepšila diagnostika, takže dnes víme, na co lidé zemřou?
Před třiceti, čtyřiceti lety byly určitě mozkové příhody častěji smrtící. Podobně jako srdeční infarkt. Česká kardiologie je vynikající, patří k evropské špičce a léčení onemocnění srdce je velmi úspěšné. U mozkových příhod ještě tak daleko nejsme. Až se dokážeme vypořádat i s tímto onemocněním, tak budeme všichni umírat na demenci. To už nám ale bude ne šedesát či sedmdesát, ale osmdesát či devadesát, možná sto let.

Čím to, že kardiologie je na rozdíl od neurologie tak napřed? Chybí kvalitní přístroje nebo na ně nejsou peníze?
Lapidárně řečeno, srdce nemá kostěný obal a srdeční infarkt bolí. Mozkový infarkt nebolí. Teprve s vývojem zobrazení mozku, jako je počítačová tomografie (CT) se začala rozvíjet úspěšná léčba mozkových infarktů. Úspěch včasné léčby srdečních infarktů stojí i na mnohaletém úsilí naučit laickou i odbornou veřejnost, že „k bolestem na hrudi si zavolejte záchranku“. Neurologové učí lidi rozpoznat příznaky mrtvice. A když kardiologové říkají: „Když vás bolí na hrudi, nemusí to být od páteře,“ my učíme lidi: „Když vás brní ruka, nemusí být nutně jen přeleželá. Nelezte s tím zpátky do postele a zavolejte si pomoc“.

Otázka peněz není zanedbatelná. Léčba cévních onemocnění je velmi nákladná. Cerebrovaskulární centra snad budou postupně vybavena, i s využitím evropských dotací, ale průběžné náklady zatím nesou nemocnice, aniž by byla dořešena optimální úhrada péče. Postrádám i tlak ze strany společnosti na změnu. Po mozkové příhodě považujeme za dobrý výsledek, když je člověk soběstačný. Návrat do práce, to je už velký úspěch. Péče o nemocné po mrtvici pak často leží na členech rodiny, kterým zbývá energie jen pro ni a už ne na hlasité volání po změně systémové.

Při srdečním infarktu hraje hlavní roli čas. Při mozkové příhodě je to ještě dramatičtější. Do kolika hodin má pacient šanci na nejúčinnější léčbu?
V případě mozkových příhod jsme čas statečně posunuli z 3 hodin na 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Největšího efektu léčby se přitom dosáhne v prvních devadesáti minutách.

Dá se to od rozpoznání prvních příznaků stihnout?
Kritický čas je zpravidla zmarněn váháním pacienta nebo jeho okolí, nějaký čas potřebuje i přednemocniční péče a transport pacienta. Od letošního ledna se uvádí do praxe celorepubliková koncepce péče postavená na síti takzvaných Iktových center a Komplexních cerebrovaskulárních center. Záchranáři tedy vědí, že nemocného s akutní mozkovou příhodou mají převézt na specializované pracoviště.

Může to ovlivnit doprovázející člen rodiny? Může říct, myslím si, že je to vážné, a přeju si, abyste tatínka odvezli do Liberce na neurologii?
Tohle musí zodpovědně vyhodnotit posádka záchranky. Konzultují s námi stav pacienta a my většinou říkáme, přivezte ho sem, nejdřív uděláme potřebná vyšetření a pak se rozhodneme, jestli zůstane tady nebo může být hospitalizován na běžné interně blíž svému bydlišti.

Podle čeho já jako laik poznám, že mě brní ruka od počítačové myši a ne mozkové příhody? Jaké jsou další ukazatele?
Pro mozkovou příhodu je typické, že náhle postihne obličej a končetiny na jedné půlce těla. Na obličeji to poznáme podle toho, zda má člověk symetrickou mimiku, zda mu padá koutek úst, dokáže vycenit zuby. Když člověka vyzvete, aby se na vás usmál, vyplázl jazyk, tak zřetelně poznáte, že něco nefunguje. Dobrým vodítkem je i řeč. Postižený není schopen promluvit, z pusy mu třeba vychází jen nesrozumitelné zvuky. Další test je na končetinách, kdy ho vyzvete, aby zavřel oči a natáhl ruce před sebe. Hned vidíte, zda mu ruka padá dolů či ne. Na záchrance používají takzvaný FAST test. F jako face čili obličej, A jako afasie čili porucha řeči, S jako síla a T jako transport. FAST znamená anglicky rychle a o roli času v léčbě mozkových příhod jsme už mluvily. V případě krvácení je to i krutá bolest hlavy, jakou nemocný nikdy nezažil, dalšími znaky mohou být i dvojité vidění, porucha polykání či neustupující závrať.

Jak je to s následnou rehabilitací. Kdy by se mělo začít?
Na iktové jednotce začínáme s rehabilitací vlastně hned, správným polohováním pacienta při ošetřování. Od druhého dne po přijetí probíhá rehabilitace v režii fyzioterapeutů, většinu týdne dvakrát denně. Intenzita rehabilitace se řídí stavem pacienta. Každá nemocniční péče však nevyhnutelně jednou skončí a pacient odchází do domácího ošetřování. Je určitě smysluplné, aby v rehabilitaci pokračoval nadále, může pomoci rodina, domácí péče. Pacient ovšem také musí chtít. Důležité je mít i realistická očekávání, s věkem schopnost adaptace na neurologický deficit klesá.

Co když při propuštění slovo rehabilitace vůbec nepadne? I s takovými případy se bohužel lidé setkávají. Kde pak hledat pomoct?
U praktického lékaře a u ambulantního neurologa. Řadu informací je možné získat na internetu, tady je velký prostor pro mladší členy rodiny. Aktivní přístup rodiny, kvalitní zázemí jsou vůbec velmi důležité. Neurorehabilitace obecně je bohužel v Česku nedovyvinutá, pacientů s neurologickým deficitem příznivě ovlivnitelným rehabilitací je víc, než kolik je možné pokrýt stávající kapacitou zdravotnických zařízení. Liberecká nemocnice je na tom v kontextu ČR ještě docela dobře. Jsme zase u peněz, celorepublikově nastavení úhrady rehabilitační péče o nemocné po mozkových příhodách není, jemně řečeno, dostačující.

Pokud se lidé nedozvědí, co s pacientem dál, mají pochybnosti, dotazy ať na příznaky, léčbu či následnou rehabilitaci, kde se mají ptát?
Právě tento týden jsme pro podobné dotazy zřídili e-mailovou schránku cmp@nemlib.cz. Nemůžeme odpovídat obratem, ale jak nám čas dovolí, a pokusíme se poradit a poskytnout informace, které tazatelé postrádají. Jen je třeba rozlišit, zda je dotaz určený ještě nám nebo spíš už záchrance!

TEST NA RYCHLÉ ROZPOZNÁNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY NEBOLI MRTVICE

- TVÁŘ Požádejte nemocného, aby se usmál nebo ukázal zuby či zapískal. Pokud se nemocný usměje, nebudou ústní koutky symetrické. Při cévní mozkové příhodě dochází k poklesu ústního koutku nebo ochablosti tváře.

- RUKA Požádejte nemocného, aby zvedl obě ruce a natáhl je před sebe. Ochablou nebo ochrnutou ruku zpravidla zvedne méně nebo ruka obvykle klesá.

- ŘEČ Požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu. Osoba s cévní mozkovou příhodou toho není schopna nebo bude slova komolit.

Zdroj: MUDr. Jiří Neumann a Krajská nemocnice Liberec

Kdo je lékařka Sylva Klimošová

Absolventka I. lékařské fakulty zahájila dráhu neurologa ve Všeobecné nemocnici v Náchodě. Od počátku se zaměřuje na problematiku cévních onemocnění mozku. Řadu let pracovala na JIP Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Nedlouho po návratu z ročního pracovního pobytu v USA ráda přijala nabídku podílet se na činnosti Komplexního cerebrovaskulárního centra KNL v Liberci.

Dozvíte se víc, v nemocnici, právě dnes, ve středu 21. září…

Během celorepublikové kampaně nazvané 30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod (CMP) můžete dnes navštívit posluchárnu Krajské nemocnice Liberec, a. s. Od 14 do 16 hodin se zde uskuteční den otevřených dveří pro laickou veřejnost.

Od specialistky na problematiku cévní příhody mozkové MUDr. Sylvy Klimošové se dozvíte novější poznatky o této chorobě a možnostech léčby. Následovat bude beseda s ředitelem krajské pobočky VZP Jiřím Benediktem o zdravotním pojištění a o rozsahu poskytované péče. Na přednášky naváže volná diskuse s přítomnými odborníky.

Dozvíte se tu například, že jednoduchým měřením nebo krevními zkouškami lze působení rizik CMP odhalit a předejít tak vážným následkům. Vysoký krevní tlak, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu patří k rizikovým faktorům. Vyšetření budou součástí kampaně a provádět se budou zdarma.

PROGRAM DNE OTEVŘENÝCH DVEŘÍ PRO VEŘEJNOST

14.00 16.00
orientační měření krevního tlaku, cholesterolu, tělesného tuku, ukázkové vyšetření krkavic ultrazvukem

14.00 15.00
přednáška o CMP, léčení v KNL, rehabilitaci a prevenci CMP

15.00 15.15
přednáška o zdravotním pojištění (J. Benedikt, ředitel KP VZP)

15.15 16.00
diskuze

Autor: Jana Švecová

21.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies