O jaké onemocnění se jedná, hovoříme-li o stařecké demenci?

Demence znamená organicky podmíněný, trvale se zhoršující a nevratný pokles intelektových schopností, který postiženého limituje v každodenních osobních, sociálních i ekonomických aktivitách, dominujícím příznakem jsou poruchy paměti. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. Z ostatních typů demencí je nejčastější cévní, nebo vaskulární demence, dříve jednoduše nazývaná sklerosa. Pokud mluvíme o stařecké demenci může mít obojí původ.

Je možné říci, jakou věkovou skupinu a jaké pohlaví častěji tato choroba postihuje?

Mluvíme-li o stařecké demenci, pak samozřejmě se jedná o postižení pacientů ve vyšším věku. Nad 65 let postihuje demence 10%, nad 85 let 40% populace. Vzhledem k postupnému prodlužování věku nám tedy hrozí epidemie demence. Není významný rozdíl mezi pohlavím.

Jaké jsou příznaky a existuje nějaké rozdělení tohoto onemocnění?

Základním příznakem je zhoršování paměti. Postižený zapomíná běžně užívaná slova, má problémy s vyjadřováním, mluví v bezobsažných naučených frázích, ztrácí orientaci v prostoru a čase, ztrácí racionální uvažování a soudnost, má problémy s abstraktním myšlením, nemůže najít věci (hledá brýle, zuby), mění se celá osobnost nemocného, který ztrácí energii i chuť do života.

Velkou roli v odhalení této choroby jistě hraje rodina nemocného? Jakých signálů si je nutné všímat, a kdy je nutné navštívit s nemocným lékaře?

Všech těchto příznaků si může povšimnout rodina a přátelé. Zjistí změny v komunikaci, postižený se opakovaně ptá na stejné věci, mechanicky opakuje některé činnosti, kupuje nepotřebné věci, často i za nemalé finanční částky. Nemůže si vzpomenout na jména a události z nedávné doby. V pozdějších stadiích bloudí, ztrácí orientaci. Nedokáže se soustředit, nedbá o zevnějšek, nevadí mu špína, má problémy s dodržováním osobní hygieny.

Jak se toto onemocnění léčí a lze ho vyléčit?

V počáteční fázi lze medikamentosně zpomalit příznaky, ale vyléčit toto onemocnění nelze.

Mnoha onemocněním můžeme preventivně předcházet. Je to možné i u stařecké demence?

Určitým způsobem lze oddálit příznaky demence pravidelnými psychickými i fyzickými aktivitami. Zejména po odchodu do důchodu udržovat kontakty s přáteli, pěstovat koníčky, starat se o aktivity nezbytné pro život, včetně financí a zajištění domácnosti. Nespoléhat na ostatní, ale naopak snažit se dělat něco pro druhé, být potřební.

Co byste vzkázal rodinám, které se potýkají s touto chorobou u člena rodiny.

Je výhodou pro postiženého, když může žít ve svém prostředí (domácnost, rodina), velmi těžko se adaptuje v jiném prostředí. Pro rodinu to samozřejmě znamená značnou zátěž. Má-li tendenci k určitým činnostem, které nemají smysl, nebo opakovaně pokládá nesmyslné otázky, má okolí reagovat klidně, nehádat se, buďte trpěliví. V okamžiku, kdy míra postižení překročí únosnou mez a rodina není schopna o pacienta pečovat, nebránit se pomoci a hledat další řešení ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a sociální pracovnicí. Existuje řada azylových zařízení, kde je pacientům zajištěna odpovídající péče. 

DAGMAR ČERŇANSKÁ