V čele oddělení psychiatrie táborské nemocnice stojí primář MUDr. Libor Macák, s nímž jsme hovořili o současnosti a budoucnosti stále trochu podceňovaného oboru.

Dnes provozuje vaše psychiatrické oddělení lůžkovou část v tzv. otevřeném režimu i ambulantní služby. Co tzv. otevřený režim znamená a komu jsou určeny ambulantní služby?

Nemocnice Tábor provozuje řadu specializovaných ambulancí, mezi které patří i ambulance při psychiatrickém oddělení. Jsou to ambulance psychiatrie pro dospělé i děti, ambulance klinické psychologie pro dospělé i děti, dále ambulance pro léčbu závislostí. Nově nabízíme i služby ambulance sexuologické. Služby těchto našich ambulancí jsou určeny všem, kteří je potřebují dospělým i dětem. Nejenom pacientům s již diagnostikovaným s duševním onemocněním, ale třeba i lidem, kteří mají jen některé příznaky a stavy, se kterými může psychiatr nebo psycholog pomoci.

Otevřený režim oddělení znamená to, že neomezujeme pacienty v pohybu mimo oddělení, naši pacienti mají běžně vycházky, návštěvy, propustky do domácího prostředí třeba i na celý víkend. Otevřený režim je opakem oddělení uzavřeného.

Díky novému konceptu České republiky v péči o psychiatricky nemocné dojde v blízké budoucnosti ke změně této péče. V čem tato změna tkví, na čem se zakládá?

Změny v poskytovaných psychiatrických službách v ČR, které tento proces přinese, mají jeden hlavní cíl tím je zvýšení kvality života duševně nemocných. Prostředky, kterými chceme tohoto cíle dosáhnout, jsou různé. Pomoci může lepší dostupnost služeb v místě, kde pacient žije, nebo modernizace prostor, kde služby poskytujeme. Důležité je také rozšíření typů péče tedy posílení služeb komunitní psychiatrie větší využívání ambulantní léčby a spolupráce s Fokusem a později se vznikajícími Centry duševního zdraví. Celý tento proces má přiblížit organizaci psychiatrické péče směrem k rozvinutým zemím Evropy. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2013 má totiž systém a organizace psychiatrické péče v České republice nejblíže k systému v Rusku, Bulharsku a Bělorusku (převaha péče ve velkých léčebnách, izolované ambulance, téměř žádné stacionáře a krizová centra). Také proto bychom chtěli náš systém péče v psychiatrii posunout tam, kam patří tj. do vyspělé Evropy. Je zřejmé, že pokud chceme výše popsané změny dokončit, potřebujeme k nim i adekvátní navýšení peněz pro psychiatrii.

Nemocnice Tábor byla zařazena do nového konceptu a nechala vyprojektovat novou budovu úzce specializovanou k poskytování psychiatrických služeb? Dá se budova nějak charakterizovat, vzorem prý je stavba v Hradci Králové?

Ano, před lety jsme začali spolupracovat na projektu nové budovy psychiatrie s Ing. arch. Janem Hochmanem autorem budovy Psychiatrické kliniky ve Fakultní Nemocnici Hradec Králové. Nová stavba v areálu táborské nemocnice bude mít v přízemí zmíněné odborné ambulance a stacionář, v prvním a druhém patře lůžkové stanice. Odhadované celkové náklady jsou ve výši sto milionů korun. (Financování je v plánu z dotačního fondu Evropské unie IROP, počítá se se spoluúčastí kraje jako zřizovatele). V případě schválení našeho projektu by nová psychiatrie mohla začít pracovat od konce roku 2018. Pokud se celá věc povede, myslím, že se máme my i naši pacienti a jejich rodiny na co těšit. Bude to opravdový posun do 21. století.

Jak podle vás česká společnost vnímá psychiatrická onemocnění? Má tendenci je podceňovat, nebo se pohled změnil?

Platí oboje myslím, že společnost má tendenci existenci duševních onemocnění podceňovat, nebo jejich výskyt přehlížet. A rozhodně stále trvá, že se lidé návštěvou u psychiatra svým známým nechlubí nebo se za ni stydí což je nesmyslné. Ale zároveň se pohled již trochu mění třeba i díky destigmatizačním kampaním například Fokusu. Objevuje se trend „dojít si k lékaři včas", objevují se třeba i známé celebrity, které zveřejní své duševní onemocnění a mohou tak pomoc jiným najít odvahu a podobně.

S jakými obtížemi, poruchami se na vašem oddělení nejčastěji setkáváte, co pacienty nejčastěji trápí?

Naším nejčastějším pacientem je člověk s poruchou nálady nebo s nějakou formou úzkostné poruchy, a to s příznaky již tak rozvinutými, že ambulantní léčba nebo zásah praktického lékaře nedostačuje. O něco méně častými pacienty jsou lidé se schizofrenií, závislostí nebo demencí. Průměrná doba hospitalizace na našem oddělení je cca 15 dnů.

Jaká je Vaše vize?

Důležité je rozšíření typů péče posílení služeb komunitní psychiatrie větší využívání ambulantní léčby a spolupráce s Fokusem a se vznikajícími Centry duševního zdraví. 

V případě schválení projektu, který připravujeme, by nová psychiatrie mohla začít pracovat od konce roku 2018. Pokud se celá věc povede, myslím, že se máme my i naši pacienti a jejich rodiny na co těšit. Bude to opravdový posun do 21. století.