VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nebojte se první pomoci: vždy je lepší se pokusit

Při poskytování první pomoci platí několik zásadních pravidel, přičemž nejdůležitější je bezpečnost všech zúčastněných. Má to ale jeden háček. Dlouhé přemítání o tom, zda na zemi bezvládně ležící či třesoucí se člověk opravdu potřebuje pomoc, může mít fatální důsledky. Kterých omylů a chyb se v podobných situacích vyvarovat?

18.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

TO NIC NEBUDE

Jedním z častých omylů při pohledu na bezvládné tělo je pasivita. Pouhé pokukování či nejisté rozvažování nikomu nepomůže. Mnohdy jde přitom o minuty.

NEPOZNÁM, ZDA DÝCHÁ, ČI NE. NEJSEM PŘECE DOKTOR!

Omyl! U postiženého v bezvědomí existují totiž jen dva stavy, které zcela jistě dokážete rozeznat. Buď je zřetelně vidět, že postižený pravidelně dýchá v normálním tempu, nebo nedýchá. Pokud si nejste jistí (například když člověk lapá po dechu), je potřeba postupovat tak, jako kdyby člověk nedýchal.

ZKOLABOVAL, NEVNÍMÁ, ALE DÝCHÁ? OTOČTE HO DO STABILIZOVANÉ POLOHY!

Tento mýtus je jedna z nejtragičtějších chyb, které můžete při poskytování první pomoci udělat. Do stabilizované polohy (na bok) lze totiž postiženého položit pouze v případě, kdy pravidelně dýchá. Dojde-li k náhlé a nečekané zástavě oběhu, je tato poloha pro člověka naopak velmi nebezpečná. V takovém případě totiž postižený ještě chvíli normálně dýchá, ačkoliv téměř ihned ztrácí vědomí a kolabuje. Intervaly mezi nádechy se ale prodlužují (jde o takzvané terminální neboli lapavé dechy, které nejpozději do pár minut zcela odezní – člověk přestane dýchat).

Postiženého po kolapsu, který nereaguje, ale dýchá, je tedy nutné ponechat na zádech a sledovat. V případě dlouhých intervalů mezi nádechy (nebo když postižený jen občas lapne po dechu) je potřeba okamžitě začít s nepřímou masáží srdce. Masáž přerušte až tehdy, když se postižený začne sám hýbat (mrkat, hýbat rukama apod.). Pokud „jen" začne dýchat, ale nehýbe se aktivně, pokračujte v masáži (zpravidla jde jen o projev dobře prováděné masáže a zlepšení prokrvení mozku).

PROTIŠOKOVÁ POLOHA

Protišoková nebo také autotransfuzní poloha, kdy postižený leží na zádech s nohama zdviženýma nad podložku, nemá údajně žádné pozitivní opodstatnění. Pacientovi, který je ve skutečném šoku, ať už po úraze, nebo následkem náhlého těžkého onemocnění, dokonce může uškodit – při položení dusícího se pacienta na záda dojde k velmi rychlému a dramatickému zhoršení stavu, nebo dokonce k zástavě oběhu. Vždyť i pro zdravého člověka je dýchání v poloze s nohama zvednutýma nahoru nepohodlné.

MÁ PULS? MÁ PULS!

Hmatání pulsu se při zjišťování stavu postiženého nedoporučuje již téměř deset let (přesto se tento postup stále uvádí v některých příručkách první pomoci). Často totiž dochází k tomu, že zachránce ve stresové situaci cítí svůj vlastní tep v konečcích prstů a mylně jej považuje za tep postiženého. Důsledkem toho je špatné vyhodnocení situace (stavu pacienta) a následný postup při první pomoci.

KŘEČE? MUSÍME MU VYPÁČIT ČELIST A VYTÁHNOUT JAZYK, JINAK SE UDUSÍ!

Další omyl! V situaci, kdy má postižený křeče celého těla (může jít o chronické onemocnění i o vážný akutní stav selhání oběhu), není vhodné používat násilí – při pokusu o otevření úst může dojít k dalším poraněním, která mohou situaci ještě více zkomplikovat (například vdechnutí krve, zubů…). Doporučuje se vyčkat, až křeče odezní, poté položit postiženého na záda, zaklonit mu hlavu a sledovat jeho dýchání.

ZAPADÁ JAZYK. NEMÁTE NĚKDO ZAVÍRACÍ ŠPENDLÍK?

Při pokusech o přišpendlení jazyka k dolnímu rtu dochází k poranění tkání a k nežádoucímu krvácení. Jednodušší a především účinné řešení je mírně zaklonit postiženému hlavu a současně otevřít ústa, čímž se dýchací cesty uvolní.

NEHÝBEJTE S NÍM, POŠKODÍTE MU PÁTEŘ!

Absolutní dodržování tohoto pravidla stálo život již mnoha zraněných. Rozhodně se jím neřiďte v případě, že je člověk v bezvědomí a nedýchá. V tom případě je totiž na prvním místě obnovení životních funkcí (dýchání). S postiženým se přitom snažte hýbat šetrně a vyvarujte se především prudkých pohybů bezvládné hlavy.

V NEJHORŠÍM PŘÍPADĚ JE POTŘEBA APLIKOVAT ELEKTRICKÉ ŠOKY

V mnohých případech (například pokud nedošlo k bezvědomí kvůli poruše srdečního rytmu) nemá provedení defibrilace (elektrického šoku) žádný praktický význam, naopak spíše zdržuje zachránce od dalších úkonů (například od provádění nepřímé masáže srdce). I v případě použití defibrilátoru (AED) nesmí dojít k prodlení nebo k přerušení provádění nezbytné resuscitace.

NEVNÍMÁ, JE CELÝ PROMRZLÝ, TAK MU ASPOŇ PODLOŽÍME HLAVU!

Tento postup je jedním z nejčastějších omylů s fatálními důsledky. Předklonění hlavy u pacienta v bezvědomí totiž vede k uzavření dýchacích cest (a následně k udušení).

RESUSCITACE SE SKLÁDÁ Z MASÁŽE SRDCE A DÝCHÁNÍ Z PLIC DO PLIC

Při zástavě oběhu je účelné nahrazovat činnost srdce i plic. Poslední vědecké výzkumy ale prokázaly, že pro většinu pacientů je umělé dýchání méně významné, u některých dokonce pravděpodobně škodlivé (zejména tehdy, pokud trvají lapavé dechy). Také z důvodu obav z přenosu infekce se tedy doporučuje pouze resuscitace pomocí kompresí hrudníku.

NENÍ MU ZIMA?

Zajistit postiženého proti zbytečným ztrátám tepla je nejvýznamnější součást protišokových opatření, kterou zvládne i laik. I přesto se na tento jednoduchý úkon v praxi myslí jen málo. Přikrytí dekou či bundou přitom významně dokáže přispět k záchraně života (udržování tělesné teploty je jedna z energeticky nejnáročnějších činností organismu).

KRVÁCENÍ JE POTŘEBA ZAŠKRTIT

Ve většině případů postačí k zastavení krvácení tlakový obvaz – jeho omotání a utažení přímo v prostoru rány. Zaškrcení má praktický význam pouze u rozsáhlejších poranění končetin s velkým krvácením (například amputace). Ale i v těchto případech může škrtidlo ublížit. Tam, kde jsou dvě kosti vedle sebe (bérec, předloktí), vede pokus o zaškrcení naopak k zesílení krvácení. V tomto případě se totiž blokuje pouze odtok povrchovými žilami, přítok tepnami však zůstává.

RYCHLE DO NEMOCNICE, NA SANITKU ČEKAT NEBUDEME

Dobrý úmysl, který však ohrožuje pacienta, vystresovaného řidiče vozidla, ale i jeho okolí. Při přivolání sanitky, která může být na místě nehody i dříve než řidič s postiženým v nemocnici, dostane pacient ihned na místě kvalifikovanou pomoc (záchranu). Pokud povezete postiženého sami do nemocnice, můžete se setkat s časovými prodlevami, například při komunikaci na vrátnici či hledáním ambulance, a pomoc může přijít pozdě.

POSKYTNU PRVNÍ POMOC A PAK MĚ BUDOU POPOTAHOVAT ZA UBLÍŽENÍ

Při dodržení zásady „rozumné přiměřenosti" není potřeba se obávat právních problémů. Jak tomu rozumět? Jednoduše – čím vážnější je stav, tím více si musíte dovolit (počínaje roztržením oblečení až po zničení majetku). Neposkytnutí pomoci je naopak trestný čin. Pokud tak ovšem dotyčný mohl učinit bez nebezpečí pro sebe a okolí.

Lenka Vašková, Zdroj informací: Minipříručka první pomoci (Ondřej Franěk)

Autor: Redakce

18.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies