VYBERTE SI REGION

Laktační psychóza: Nemocná ztrácí přehled o realitě

Jsme zvyklí chodit k lékaři s různými fyzickými obtížemi a bolestmi. Velmi často ale zapomínáme na to, že součástí našeho těla je i naše duše, která může také onemocnět. V dnešním díle Lékař radí, hovoříme o tématu laktační psychóza s MUDr. Martinem Konečným.

8.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Popište nám, co se skrývá pod pojmem laktační psychóza?

Laktační psychóza není jedno onemocnění, ale několik různých akutních psychotických stavů, které se mohou rozvinout v období okolo porodu. Nejčastěji krátce po něm.

Projevuje se toto psychické onemocnění ihned po porodu, tedy v nemocnici?
Nejčastěji se rozvíjí mezi 2. a 4. dnem po porodu. Může se ale projevit i později, vzácně až kolem 6. týdnu od porodu.

Pokud k psychóze dojde při hospitalizaci, jistě to lékaři odhalí, ale jak můžeme tuto nemoc poznat v domácím prostředí a jakou roli zde hrají členové rodiny?
Psychotický stav se od běžné (a poměrně časté) poporodní deprese odlišuje velmi výrazně. Nemocná ztrácí přehled o realitě, přestává ji kontrolovat, orientovat se v ní. U jednoho typu onemocnění může být nemocná např. nevyvratitelně přesvědčena o svých mimořádných schopnostech, např. si může myslet, že dokáže létat a vyskočí-li z okna, nic se nestane jí ani jejímu dítěti. Ta bývají spojena s velmi nadnesenou náladou a s těžkou poruchou spánku – nemocná spí velmi málo nebo dokonce přestává spát úplně. U dalšího typu onemocnění, které je spojeno s depresivní náladou, může mít nemocná např. strach, že ublíží nejen svému dítěti (jako je tomu u poporodní deprese), ale může způsobit dalekosáhlé neštěstí – svým blízkým nebo i širšímu okolí. U jiného typu, který se podobá více schizofrenii než mánii nebo depresi (může jít dokonce o první ataku paranoidní schizofrenie nebo o její další ataku), může nemocná např. prožívat strach z pronásledování, který je pro ni natolik reálný, že se pokouší zachránit útěkem z nemocnice nebo ze svého bydliště. Také v tomto případě hrozí nebezpečí, že nemocná ublíží sobě nebo dítěti, stát se to může např. pod vlivem sluchových halucinací.

Pokud máme podezření na poporodní psychózu, co je prvním krokem k nápravě tohoto stavu?
Všechny psychotické stavy v poporodním období jsou velmi závažné a vyžadují co nejrychlejší psychiatrickou pomoc. Nelze je vyřešit běžnými zklidňujícími prostředky. Nutný je okamžitý převoz do nemocnice, nejlépe přímo na psychiatrii. Před transportem a během transportu je nutné zajistit bezpečí matky i jejího dítěte.

Jak probíhá hospitalizace a jak dlouho trvá odloučení matky od novorozence?
V optimálním případě probíhá hospitalizace matky i dítěte v jedné nemocnici – nemocná je hospitalizována na psychiatrickém oddělení, dítě na oddělení novorozenců. Takovou možnost mají ovšem pouze některé nemocnice. Výhoda souběžných hospitalizací matky i dítěte je zřejmá. Ihned po zlepšení stavu může nemocná za svým dítětem docházet a zůstává s ním tedy v kontaktu. Pokud nelze takový souběh zajistit, pak je většinou nutné dítě hospitalizovat zvlášť. V některých případech se o dítě dokáže postarat rodina. Délka hospitalizace se liší případ od případu podle závažnosti a účinnosti léčby.

Není po odloučení matky narušeno pouto matka-dítě, které vzniká bezprostředně po příchodu dítěte na svět?
Je jasné, že vazbu mezi matkou a dítětem může narušit mnoho věcí, také delší odloučení brzy po porodu. Dříve byly běžné hospitalizace i velmi malých dětí na dětských odděleních nebo i v léčebnách. Dnes se snažíme izolaci dítěte od matky minimalizovat, jak je to jen možné. V případě vážného psychického onemocnění matky to ale možné není. Přesto si myslím, že pokud je matka po návratu z nemocnice schopna dítěti poskytnout bezpečnou a láskyplnou podporu, může se pouto mezi ní i dítětem utvářet zdravě. Bylo by proto velkou chybou matce cokoliv vyčítat, dokonce jí zazlívat její onemocnění, jako by to bylo pouhé selhání. Matka naopak potřebuje sama podporu od svého okolí, aby mohla bez výčitek poskytnout dítěti nejen fyzickou, ale i emoční péči.

Lze těmto psychickým poruchám nějak předcházet již v těhotenství a lze říci, které ženy k laktační psychóze více inklinují?
Předpokládáme, že pro rozvoj jakéhokoliv psychotického stavu musí existovat na jedné straně určitá genetická dispozice, na straně druhé nějaký stresor, který zafunguje jako spouštěč psychotického stavu. Z biologického pohledu jde vlastně o poruchu ve fungování centrální nervové soustavy, které nelze nijak předejít. Poporodní období je vysoce stresující pro organismus každé ženy – můžeme si ho představit jako hormonální bouři, která v prvních týdnech po porodu ovlivňuje funkce celého organismu, tedy i mozku. Pokud je nervová soustava vulnerabilnější, to znamená zranitelnější, což je dáno geneticky i vývojově, riziko rozvoje psychotického stavu se prudce zvyšuje. Dopředu jednoznačně určit, která žena bude rozvojem akutního psychotického stavu po porodu ohrožena, ale neumíme. Dědičnost riziko pouze zvyšuje, neznamená automaticky, že se nemoc v další generaci určitě projeví. 

DAGMAR ČERŇANSKÁ

Autor: Redakce

8.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies