VYBERTE SI REGION

Nemocné ledviny mívá každý desátý člověk starší padesáti let

Vůbec nemusíte tušit, že je s vašimi ledvinami něco v nepořádku, Přitom není vyloučeno, že i vy se neobejdete bez takzvané umělé ledviny nebo transplantace. Jak takové zdravotní problémy vznikají, co obnáší léčba, i co dělat, aby se člověk vyhnul zbytečným komplikacím, vysvětluje primářka interního oddělení českobudějovické nemocnice Marie Pešková.

20.7.2015
SDÍLEJ:

Primářka interního oddělení MUDr. Marie Pešková mezi pacienty na dialýze.Foto: Deník/Hana Svítilová

Důvodů, proč lidem nefungují ledviny, jak mají, je podle ní celá řada. „Onemocnění ledvin mohou vznikat třeba na podkladě diabetu nebo různých vrozených problémů. Také může dojít ke zvětšování cystických útvarů na ledvinách a tím k poklesu funkce ledvin. Příčinou problémů mohou být i různá zánětlivá nebo infekční stonání, ve vyšších věkových kategoriích to mohou být nádory, kdy je nutné ledviny odstranit a pak pacienti potřebují náhradu ledvinných funkcí. Poškození ledvin může mít na svědomí i vysoký krevní tlak, ale také užívání některých léku, vliv kontrastních látek užívaných při různých vyšetřovacích metodách, mohou to být ale také drogy, K rizikovým faktorům patří i infekce jako žloutenka typu B, C, HIV infekce," vyjmenovává MUDr. Marie Pešková důvody, proč se lidé do péče nefrologů dostávají.

„Pacientů, kteří mají něco s ledvinami, je v populaci relativně hodně. Pokud bychom podrobněji vyšetřili lidem krev a moč, tak zjistíme, že ve věkové kategorii nad padesát let každý desátý člověk má něco s ledvinami," upozorňuje lékařka. Pro leckoho přitom může být takové zjištění překvapením. „Laikovi nemusí být zřejmé, že se v ledvinách chorobný proces odehrává. Nemusí na sebe totiž ukazovat nějakou bolestí. Ledvina jako taková totiž nemá žádná tělíska, která by vedla bolest. Proto žádný z pacientů v podstatě nemá příznaky, které by říkaly: pozor, něco se děje s ledvinami!" vysvětluje primářka.

Lze to ale zjistit nepřímo z jiných ukazatelů. Právě proto radí nepodceňovat běžné vyšetření u praktických lékařů. Právě měření krevního tlaku, laboratorní vyšetření krve a moči je mohou přivést na stopu. „Že jsou ledviny nemocné, může ukázat i třeba vysoká hodnota krevního tlaku, že pacient přestane močit nebo nadměrně oteče na nohou, trupu na končetinách, kolem víček," poukazuje na další signály.

Za určitých okolností lze zasáhnout tak, aby člověk nepotřeboval náhradu ledvinných funkcí. „Pokud prokážeme nějaké infekční postižení a pacient je řádně léčen, můžeme ledvinnou funkci zachránit. Mnohdy můžeme patologický děj zastavit nebo zpomalit. Lidé ale nesmí zanedbávat běžná vyšetření, aby se na onemocnění ledvin přišlo včas. Proto také, pokud proděláte například infekt dechových cest, horečnatá onemocnění, praktický lékař vám v případě komplikovaného průběhu doporučuje laboratorní vyšetření moči a krve," vysvětluje MUDr. Pešková.

Řada pacientů ale z různých důvodů nemá štěstí a jejich onemocnění vede k výraznému snížení nefronů, funkčních jednotek v ledvinách, které pak nepracují, jak by tělo potřebovalo. Na lékařích je pak zvážit, jaká náhrada ledvinných funkcí bude pro dotyčného tím nejlepším řešením. „Určitě nejkvalitnějším je transplantace ledviny. Tu může poskytnout živý dárce, který je samozřejmě zdarma pečlivě vyšetřen, jsou-li jeho ledviny zdravé, netrpí-li nějakým závažným stonáním. Smyslem vyšetření je ujistit se, že odběr ledviny nepoškodí jednak samotného dárce, jednak že nebude přenesena nějaká choroba z dárce na příjemce. Zdravý člověk, pokud má funkční obě ledviny a nemá žádnou kontraindikaci, může žít plnohodnotný život s jednou ledvinou," říká primářka.

„Samozřejmě tak nelze vyřešit všechny případy, proto druhá skupina transplantovaných ledvin pochází od dárců, kteří utrpěli nějaké poškození mozku a jejich stav je neslučitelný s dalším životem. I tato skupina je velice pečlivě sledována a vyšetřena, než dojde k odběru orgánu, vždy také dojde na velice pečlivá objektivní vyšetření, zda by byl život dárce skutečně konečný," zdůrazňuje doktorka Marie Pešková.

Ovšem ne každý pacient může transplantaci podstoupit. „Tento postup je vhodný u lidí, kteří utrpěli ledvinné selhání v době, kdy nemají žádná jiná závažná onemocnění a je pravděpodobné, že unesou zátěž operačního řešení. Zároveň musí být velice pečlivě vyšetřeni, zda v nich nedoutná třeba nějaké infekční nebo nádorové onemocnění. Protože dostane-li pacient cizí orgán, misí po transplantaci užívat léky, které zasahují do jeho imunitního systému, ovlivňují obranyschopnost. Utlumí tendenci organismu cizí tkáň odmítnout, ale zároveň také potlačí fyziologickou bariéru, která umožňuje každému člověku bránit se proti cizím mikroorganismům. Pokud by příjemce měl v těle skrytě doutnající třeba bakterie tuberkulózy a nezjistilo by se to, imunosupresí mu oslabíme obranyschopnost a dotyčný může zemřít i na tuberkulózu," uvádí například.

Ani když transplantace dopadne podle plánu, není zdaleka vyhráno. Pacienti mívají různé pooperační komplikace. Z těch chirurgických se člověk velice rychle zotaví. V prvním roce je ale třeba počítat s probuzením různých infekcí třeba močových cest, respiračního traktu, pacienti mají třeba i zažívací potíže. Ale to se se všechno pečlivě vysleduje, reagujeme na problémy a tyto potíže většinou po čase odeznívají," líčí Marie Pešková možné další peripetie.

Otázkou také je, jak dlouho dokáže v těle příjemce transplantovaná ledvina pracovat. Podle statistik to bývá deset let, u ledvin od živých dárců pak 16 let. „Osud každého pacienta je ale velmi individuální," dodává lékařka. „Výjimečně se stává, že ledvina z nějakého důvod nefunguje a musí se odstranit." Z vlastní praxe ale zná daleko více případů, kdy se lidé po transplantaci vracejí do vcelku běžného života. Nevyhnou se sice pravidelným kontrolám, musí zapomenout na návrat do fyzicky náročných profesí a musejí se vyhýbat riziku nákazy běžnými nemocemi. S novou ledvinou ale žijí v mnoha ohledech stejně jako zdraví lidé.

Jen v roce 2013 v celé republice prodělalo transplantaci ledvin 460 pacientů, 83 z nich pomohli živí dárci, tři desítky z nich dostali zároveň s ledvinou i slinivku břišní. Nechybí mezi nimi ani Jihočeši. „V posledních letech je to více než v minulosti, asi čtrnáct, patnáct pacientů ročně. Na základě studií bylo prokázáno, že nejoptimálnější situací by bylo, kdybychom pacienty, kteří budou potřebovat náhradu ledvinných funkcí, rovnou připravovali na transplantaci. Proto takové lidi, které jsme v minulosti napojovali na umělou ledvinu, včas informujeme a pokud najdou v rodině nebo mezi přáteli vhodného dárce, je pak možné rovnou přikročit k transplantaci," vysvětluje primářka současný trend.

Existují ale pacienti, v jejichž případě transplantace nepřipadá v úvahu. Jde zejména o lidi nad šedesát let, které zároveň trápí jiná onemocnění. „Trpí třeba cukrovkou s komplikacemi, jsou po amputacích končetin, po mrtvici, po infarktu, mají kardiovaskulární problémy, nebo hematologické či onkologické onemocnění. Pro ty by transplantace představovala riziko, do transplantačního programu je zařadit nemůžeme a jako optimální řešení volíme dialýzu."

Českobudějovické středisko má dialyzačním programu asi osmdesát pacientů. A těžit mohou z velké pokroku dialyzačních postupů. „Vylepšila se přístrojová technika, kvalita vlastních dialyzátorů, vymýšlí se různá složení dialyzačních roztoků, ale i to co nejlépe vytvořit potřebné cévní spojky," zmiňuje Marie Pešková.
Pacientům mohou lékaři nabídnout dvě možnosti, jak funkci ledvin nahradit. Hemodialýza vychází z myšlenky napodobit fungování tohoto orgánu, který za normálních okolností udržuje stálost vnitřního prostředí v těle. Zdravé ledviny hlídají vodní prostředí, složení krve, koncentraci minerálů, odstraňují z těla různé produkty metabolismu a toxické látky. V nemocnici tuto funkci nahrazují dialyzátory, přístroje, v nichž nežádoucí látky během čtyř až pětihodinového procesu přecházejí z krve pacienta skrz polopropustnou membránu do speciálního roztoku. Do nich je nutné vyvést krev z těla a očištěnou ji zase vrátit, a to vše třikrát týdně. „Původní kanyly, které se píchaly do cév, měly omezenou životnost," vzpomíná lékařka na dřívější praxi. Na tu dnes dávají zapomenout moderní cévní spojky, které lze dokonce nahradit goretexovými protézami, jež vydrží sloužit i řadu let.

„Renesanci zažívá ale i takzvaná břišní neboli perineální dialýza. Tu si provádí pacient sám či za asistence blízkých sám v domácím prostředí. Do břišní dutiny si napustí sterilní roztok, a poté, co do něj z těla přejdou nežádoucí látky, jej opět vypustí. I tato metoda doznala mnoha vylepšení, eliminovalo se riziko zanesení infekce, technická zabezpečení dnes umožňují, aby pacient byl bez velkých komplikací takhle léčen třeba několik let. I v tomto případě se našly optimální technologie, složení roztoků, jejich aplikace, takže ta metoda je zcela srovnatelná s hemodialýzou," vysvětluje MUDr. Marie Pešková.

Autor: Hana Svítilová

20.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Na pohádky se o Vánocích dívá 83 procent Čechů

Praha - Na pohádky se během Vánoc dívá v televizi 83 procent Čechů. Třetina lidí kvůli návštěvám ale televizní program nestíhá. Vyplývá to z průzkumu agentury ipsos pro O2. Zážitek ze sledování pohádek až 95 procentům diváků kazí reklamní přestávky. Kolem 70 procent lidí by chtělo sledovat program v televizi bez reklam nejen o Vánocích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies