VYBERTE SI REGION

Nemocní s Alzheimerem. Stát neví, jak pomoci

Paměť. Většinou si na ni stěžujeme. Jakkoliv je nedokonalá, je pro nás tak samozřejmá jako dýchání. Že bychom ji mohli ztratit, většině z nás připadá nepředstavitelné. Jenže jak naše společnost stárne, roste i počet případů lidí trpících nejrůznějšími typy demence a zejména opravdovým paměťovým vrahem: Alzheimerovou chorobou. Navíc se předpokládá, že nárůst těchto čísel bude ještě rychlejší. To tvrdí zpráva 
o stavu demence za letošní rok, kterou právě vydala Česká alzheimerovská společnost (ČALS).

15.12.2014
SDÍLEJ:

Alzheimerova choroba postihne průměrně každého 20. člověka staršího 65 let, přičemž má na svědomí zhruba polovinu všech případů stařecké demence. (Ilustrační snímek) Foto: Deník / Martin Divíšek

Tvrdí to přes to, že přesná data za ČR neexistují. Stát totiž podle odborníků nemá propojená data zdravotnických a sociálních služeb. 
V horším případě nejsou dostupná. Vycházejí proto z demografických odhadů: podle nich je v současnosti v ČR 143 tisíc lidí trpících demencí. 
Z toho více než dvě třetiny jsou ženy. Riziko nemoci narůstá spolu s věkem. Zatímco do 65 let trpí demencí každý 866. Čech, nad 65 let již každý 13., 
v nejvyšších věkových kategoriích nad 90 let už každý druhý. V roce 2036 by mohlo mezi námi žít již více než 300 tisíc lidí s touto chorobou, v polovině století pak 383 tisíc.

Co vlastně demenci způsobuje? Nejčastější příčinou je právě Alzheimerova choroba. Nemoc postupuje zvolna, nejdříve se zhoršuje krátkodobá paměť, poté vyjadřování, rozhodování, nemocný nedokáže dokončit myšlenky, je dezorientovaný, časem se změní celá jeho osobnost. 
V posledních stadiích nemoci, která může trvat i desetiletí, není člověk schopen postarat se sám o sebe.

Čtvrt milionu pečovatelů

Péče o nemocné se dělí do tří kategorií: v sociálních a zdravotnických zařízeních a tzv. neformální péče, především 
v rodinách. Každý pátý nemocný žije v domovech pro seniory, jedna z 16 osob v domovech se zvláštním režimem. Choroba ale zasahuje mnohem větší počet lidí, zhruba 
o 100 tisíc lidí se starají neformální, většinou rodinní pečovatelé, jejichž počty mohou přesáhnout i čtvrt milionu.

„To už je velké množství lidí. Proto by se toto téma mělo začít řešit systémově," říká Ondřej Mátl z ČALS. I přes tato čísla se česká společnost podle zprávy v mezinárodním srovnání o nemocné příliš nestará. Zatímco v sousedním Německu jsou služby poskytovány 26 procentům osob trpících demencí a ve Francii pak každému druhému, v České republice odborníci odhadují podíl pokryté populace na necelých deset procent. Pokud by měl být u nás podobný objem formálních služeb jako v Evropě, museli bychom kapacity ztrojnásobit.

Zdravotní péče pomáhá každému čtvrtému pacientovi s demencí.  V roce 2012 bylo 
v psychiatrických ambulancích léčeno skoro 37 tisíc lidí, u lůžkové péče je zaznamenáno 8,5 tisíce osob. Mezi jednotlivými regiony jsou velké rozdíly. Nejméně využívaná je zdravotní péče lidmi s demencí v Libereckém a Jihočeském kraji, nejvíce v Moravskoslezském kraji. „Rozdíly v tom, kolika lidem s demencí jsou poskytovány zdravotní služby, jsou mezi kraji dvojnásobné, v případě ambulantní péče až téměř trojnásobné," konstatuje zpráva.

Vláda už v roce 2010 slíbila, že vytvoří národní strategii boje proti demenci. Ta však stále není hotová. „Slíbila, že připraví strategický dokument, který se bude této oblasti věnovat. Poprvé v roce 2010, podruhé v roce 2012. Ten dokument ale stále neexistuje. Bez ohledu na to, co v něm řekne, jaké bude mít cíle, je podle nás důležité, aby vůbec ukázala, že je pro ni to téma důležité, že ji zajímá problém lidí s demencí i situace jejich rodin," vysvětluje ředitelka ČALS Martina Mátlová.

Ministerstvo zdravotnictví považuje podle vyjádření pro regionální Deník strategii za důležitou, přesto bude žádat předsedu vlády o prodloužení termínu na její dokončení. „Složení a činnost pracovní skupiny bohužel do značné míry ovlivnilo časté střídání vlád v posledních dvou letech. Z původního složení skupiny zbyla po politických turbulencích zhruba třetina. Část práce se proto zdržela i na shromažďování výsledků předchůdců a snaze doplnit pracovní skupinu tak, aby bylo možno v přípravě národního akčního plánu pokračovat," říká mluvčí resortu Štěpánka Čechová. „Vláda, která něco slibuje, ale není to za pět let schopna dotáhnout do konce, by se měla zamyslet," komentuje vývoj Mátlová.

Ministerstvo práce v současnosti pracuje na zákoně
o dlouhodobé péči. „V současné době jsou odsouhlaseny definice a teze dlouhodobé péče, které budou sloužit jako podklad pro připravovaný zákon," vysvětlil mluvčí Petr Habáň, podle kterého je třeba nejdřív zodpovědět, kdo by měl za lepší a mohutnější služby oproti dnešku platit. „Bude to ze současného sociálního pojištění? Bude to z jiného pojištění, které bude teprve zavedeno? Nebo by to dokonce mohlo být z veřejného zdravotního pojištění?" ptá se mluvčí. Ministerstvo podle něj na odpovědích pracuje.

Když se ztrácí paměť.

Namalování hodin je elegantní metoda, jak zjistit problémZakladatelka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.

Praha – Rodiny pacientů jsou většinou první, kdo 
si začínajících problémů všimnou. Hlavní je brát své stárnoucí rodiče či prarodiče jako důstojné a dospělé osoby, říká zakladatelka České alzheimerovské společnosti Iva Holmerová.

Jaké jsou nejčastější příznaky začínajícího onemocnění a jak se zjišťují?
Jsou na to testy. Ale řekla bych, že citlivější než jakékoliv zkoušky v ordinaci je rodina. U lékaře musí být všechno hezky strukturované a nástroje seřízené, jenže to většinou nepostihne samotný charakter tohoto onemocnění. Často jsou rodinní příslušníci těmi, kdo onemocnění nejdříve vnímají, všímají si prvních příznaků. Většinou se jedná o banality.

Dejme tomu, že hůře zachovávají hygienu, mají problémy s domácností, s úklidem.
Starší paní, která byla úžasná kuchařka, najednou zapomíná recepty, neumí vařit, nemá oko na dávkování. V nemálo případech jde až 
o absurdnosti, o samozřejmé věci. Například pacient zapomíná na vlastní jméno, začne podezírat své okolí, že mu třeba schovává věci.

Postihuje nemoc i krátkodobou paměť?
Ano, člověk třeba zapomene, co měl k obědu nebo co dělal dopoledne. To nakonec zapomeneme všichni, ale když to potřebujeme, tak si tyto informace vybavíme. 
S Alzheimerovou chorobou jako by byl v hlavě vypnutý magnetofon, oni si tu paměťovou stopu ani neuložili, takže připomínka neplatí. Na to by měli lidé pamatovat, zvláště u lidí starších 60 let, kdy se nemoc nejčastěji objevuje.

Můžeme v domácím prostředí diagnostikovat, že se u našich rodičů vyvíjí Alzheimer?
Podle posledního testování se ukazuje, že prostorové orientační schopnosti budou mít s vysokou mírou pravděpodobnosti ještě větší význam, než se předpokládalo. A s tím nastává i renesance tzv. testu hodin, o kterém se vědělo, že je velice šikovný, ale nebyl zařazen mezi základní instrumenty testování. Je elegantní: vezmete papír, nakreslíte na něj kruh o poloměru deseti centimetrů a poprosíte člověka, aby vám nakreslil ciferník. Už na začátku se ukáže, jak na tom zkoušený je. Zdravý člověk by nejdříve kružnici rozdělil na čtvrtiny, napsal k nim číslice 12, 3, 6 a 9 a až potom by doplnil zbytek hodin. Kdežto člověk s kognitivní poruchou takto už nepřemýšlí. Takže píše čísla za sebou, jenže mu pak dvanáctka vyjde už na místě čtvrté hodiny. Je to poznatelné na první pohled a dá se to porovnávat během let. Před dvěma roky to bylo ještě 
v pohodě a nyní už ne, negativní vývoj je pak zřejmý. Hodiny jsou i součástí standardního testu s názvem Mini-Cog. Ten pamatuje 
i na verbální schopnosti. Zapamatujete si tři slova, která vám řeknu, nakreslíte správně hodiny a navíc potom zopakujete vyřčená slova.

Jak pomoci člověku v prvních stadiích demence?
Existují různé metody trénování paměti, které mohou pomoci. Ovšem u lidí s rozvinutou Alzheimerovou chorobou, kteří v tréninku často selhávají, a proto se silně stresují, je nutné zavést nápovědy, připomínky i stereotypy. Nejdůležitější je nezakrývat před nemocí oči, nestrkat hlavu do písku. Je třeba své blízké podporovat, brát je jako důstojné osobnosti, jako partnery, protože porucha paměti nemusí v životě nic znamenat, je tady přece řada dalších hodnot.

Autor: Redakce

15.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies