VYBERTE SI REGION

Neslouží vám paměť? Nevadí, dieta to spraví

Paměť a schopnost učení se u většiny lidí postupem věku snižuje. Přispívá k tomu nezdravý životní styl i nevhodně sestavený jídelníček.

26.5.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Paměť a proces učení patří mezi takzvané kognitivní funkce. „To jsou všechny psychické procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje profesor Jiří Raboch, primář Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK v Praze. Přičemž paměť charakterizujeme jako schopnost uchovat, organizovat a používat získané zkušenosti.

Paměť rozdělujeme na senzorickou, což jsou především vizuální vjemy – například že na semaforu naskočila červená – a ty se uchovávají po minimální dobu, zhruba dvě sekundy. Krátkodobá paměť trvá asi 30 vteřin a často se nazývá pamětí pracovní, protože se používá k aktuálnímu zpracování informací, které jsou vzápětí zapomenuty – například zalít kávu horkou vodou. Významné informace, důležité pro život, jsou přesouvány do dlouhodobé paměti, která informace uchovává po různě dlouhou dobu.

Tato paměť ovlivňuje naše jednání, chování a činy a právě o tuto paměť jde.

K zapomínání vede i špatná strava

Pro správnou funkci paměti jsou důležité dva procesy: zapamatování a zapomínání.

Zapamatování a vlastní učení je proces získávání a používání zkušeností. Tento proces může být jak záměrný, tak i nevědomý. Samotná podstata učení spočívá podle odborníků ve vytváření asociací. Vjemy na sebe navazují a tvoří různě složitou a dlouhodobou paměťovou stopu. Čím širší je základ informací, tím dlouhodobější a přesnější je paměťová stopa.

Zajímavý je ale také způsob zapomínání. Ačkoliv se již mnoho ví o fungování paměti, je zapomínání ještě vcelku záhadný jev. Zapomínání podle lékařů neznamená ztrátu paměťové stopy, ale obtíže při jejím vyhledávání – vybavení si vzpomínky. Záměrné zapamatování, například básně, se nazývá memorování. Ale záměrné zapomenutí není možné. Výjimku tvoří úrazy a nemoci mozku, po kterých dochází k přerušení mozkových drah a není tak možné zahájit proces vybavování.

Konečná fáze učení a praktická stránka paměti je vybavování. Schopnost rychle si správně vybavit potřebnou informaci je ovlivňována celou řadou okolností, například jak hluboko jsme informaci do paměti uložili a jak často se k ní vracíme. Mimořádně důležité také je, aby správně fungovala mozková tkáň. A ta může dobře fungovat, jen pokud jsou správně vyživované mozkové buňky. Odborníci prokázali, že stejně jako věkem i nedostatečnou výživou může docházet k jejich poškození.

Podle profesora Rabocha je naše běžná strava nepřirozená a neobsahuje obvykle dostatečné množství potřebných živin.

Správná výživa a duševní trénink

Odborníci rozlišují podle složení stravu na tři typy. Západní obsahuje především mleté zpracované maso, pizzu, chipsy, hamburgery, bílý chléb, cukr, ochucené mléčné nápoje a pivo.

Moderní strava se skládá hlavně z ovoce, salátů, ryb, tofu, fazolí, ořechů, jogurtů a červeného vína. A pak je tu strava tradiční, která je nejvíc vyvážená, protože se zaměřuje na zeleninu, ovoce, hovězí a jehněčí maso, ryby a celozrnné potraviny.

Právě tento tradiční způsob stravování je pro výživu mozku nejvhodnější a podle výzkumů na rozdíl od diety západní nebo moderní dokonce snižuje až o polovinu riziko duševních chorob jako jsou například úzkostné stavy a deprese.

Obsahuje totiž kromě dalších nezbytných živin a vitaminů, jako je například vitamin B, i dostatek nenasycených mastných kyselin, které jsou pro správné fungování mozku nezbytné.

Správnou a zdravou výživu je ale vhodné podpořit ještě tréninkem paměti a duševních schopností. Metod je celá řada a mezi nejpraktičtější a nejrozšířenější patří luštění křížovek či sudoku, různé hlavolamy, anebo společenské hry. Pro starší lidi je to navíc i příjemný způsob, jak si zvednout sebevědomí a zapojit se do společnosti.

Pomůže i pohyb na čerstvém vzduchu a sport. Hlavně ty druhy sportů nebo cvičení, při kterých se učí složité koordinaci pohybu a zároveň jeho sladění s dechem. Příkladem může být třeba taj-či nebo společenský tanec.

Zdravotní poradna: Jak můžete předejít zapomínání

Co konkrétně bych měla jíst, abych si zlepšila paměť nebo alespoň zabránila jejímu zhoršování? (H. D., Kladno)

Odpovídá: Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK, Praha

Pro správné fungování mozku je důležitý příjem takzvaných nenasycených mastných kyselin, které obsahují hlavně mořské ryby, zejména losos, makrela, platýz, slanečci, sledi, sardinky, tuňák a ústřice. Mořské ryby by měly být v našem jídelníčku alespoň dvakrát týdně.

Důležité jsou také vlašské ořechy, lněná semínka, řepkový a lněný olej, dýně. Mozek potřebuje také dostatečnou zásobu vitaminu B, a proto doporučuji játra, vejce, droždí, listovou zeleninu, mléko, drůbež a živočišné produkty, především libové maso. Vynikající je například jehněčí, které obsahuje zdraví prospěšné živiny opravdu ve velkém množství.

Chcete-li si uchovat dobrou paměť a duševní svěžest, neměla byste kouřit a pít velké množství alkoholu.

Autor: ZDENA LÍKAŘOVÁ

26.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies