Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Do ledové Vltavy se ponořilo 182 otužilců

V Praze u Národního divadla si vyzkoušelo ledovou vodu Vltavy rekordních 182 plavců z Česka, Slovenska, Polska a Německa. Bylo mezi nimi i 44 žen.

26.12.2010
SDÍLEJ:

Na 182 plavců se zúčastnilo 64. ročníku otužileckého memoriálu Alfréda Nikodéma 26. prosince v Praze.Foto: Deník/Martin Divíšek

Plavky, koupací čepice, šplouchání vody. Ne, to není popis letních radovánek, tohle všechno mohli Pražané vidět včera dopoledne na Slovanském ostrově, kde se sešly téměř dvě stovky otužilců, aby se zúčastnily již 64. ročníku otužileckého Memoriálu Alfréda Nikodéma.

Teploměr ukazoval šest stupňů pod nulou, voda měla dva a půl stupně.

„To je vděčná teplota,“ usmíval se Vladimír Komárek, předseda České otužilecké unie, který se Memoriálu zúčastnil již poosmatřicáté.

Všichni otužilci se těšili na Ladislava Nicka, tento sedmadevadesátiletý nestor ale tentokrát z Olomouce nepřijel. Podle jeho slov si prý netroufl na cestu do Prahy v mrazivém počasí. Post nejstaršího účastníka tak převzala osmdesátiletá Božena Černá. Jejím opakem byla o celých 67 let mladší Hana Rutová.

Plavci si mohli vybrat ze třech tratí, 100, 300 a 750 metrů. Na Slovanském ostrově se jich nakonec sešlo 182.

Rekord

„To je porevoluční rekord,“ chválili si účast pořadatelé.

Otužilci se sjížděli z Prahy, ale i z celé České republiky, Slovenska, Německa i Polska. Ze 182 plavců bylo 44 žen.

Nejpočetnější účast přinesl rok 1976, kdy do chladné vody naskákalo 214 otužilců.

Kromě mrazivého počasí se účastníci Memoriálu museli potýkat také s velmi silným proudem, který jim nadělal řadu starostí.

„Takhle silný proud tady nepamatuji,“ říká Komárek.

Některým tak museli do člunů pomáhat záchranáři, někteří se nedokázali vejít do časového limitu.

Uznání ale zaslouží všichni účastníci, protože svléknout se do plavek a vlézt do ledové vody není jen tak pro každého. Stovky Pražanů a turistů, které zaplnily nábřeží i Most legií jim také za jejich odvahu zatleskaly.

JAK BYLO OČIMA MICHALA KÁVY:
Možná dobře, že mne do vody nechtěli pustit


Otužilci mají moje uznání. Stát s horkým grogem s dvojitým rumem, v zimní bundě, rukavicích, čepici a koukat se, jak se okolo mne procházejí lidé v plavkách, smějí se u toho a pomalu lezou do Vltavy, která měla dva stupně, tak to je fakt zajímavý zážitek.

Původně jsem se měl mezi otužilce zařadit i já. Když mi pan Komárek poslal pozvánku, abych přišel o otužilcích napsat, tak jsem hned zareagoval tím, že bych do toho chtěl jít také. Jeden můj kamarád, který je doktorskou kapacitou, mi řekl, že nějak nebezpečné to pro mne být nemusí, že to chce teplé, suché oblečení a rum…

Pan Komárek, šéf České otužilecké unie, mi ale řekl, že abych se mohl zapojit, musím mít od sportovního lékaře při zátěži vyšetřeno srdce a musím být trénovaný. Přestože si myslím, že jsem na vrcholu sil a v redakci jsem dělal velkýho machra jak bych to v klidu zvládl, nakonec jsem si říkal, že je možná dobře, že mne do té vody nepustili.

Když jsem se o mém nápadu zmínil mému taťkovi, tak z něj vypadlo slovo „blázen“. Za blázny ovšem nepovažuji nikoho z téměř dvou stovek účastníků včerejšího otužileckého memoriálu. Vlézt v šestistupňovém mrazu téměř nahý do ledové vody, to není důkaz bláznovství, ale odvahy.

Co mne zarazilo, byl velký počet mladých lidí. Až do včerejška jsem měl otužování za zábavu důchodců, kteří neví co s volným časem (pánové, bez urážky, máte moje uznání), ale na nábřeží byl slušný zástup mladíků, kterým kralovala třináctiletá Hanička!

Až se mi zase příště stane, že se zavřu do svého úzkého sprchového koutu a omylem na sebe plným proudem zapnu studenou vodu, vzpomenu si na to, že jsem chtěl na Štěpána lézt do Vltavy…

michal.kava@denik.cz
ROZHOVOR: Bylo to výživné, usmívá se Komárek

Jedním z nejznámějších českých otužilců je Vladimír Komárek, který je zároveň předsedou České otužilecké unie a jedním z pořadatelů Memoriálu Alfréda Nikodéma. S tímto mnohonásobným držitelem mistrovského otužileckého stupně jsme si před startem závodu popovídali.

Jakou jste očekával účast na letošním ročníku Memoriálu?
Měli jsme dvě stovky přihlášek, ale čekal jsem méně účastníků (nakonec jich bylo 184, pozn. autora). I tak je to hodně. Nejvíce jsme jich měli v roce 1976, kdy jich bylo 214.

Kdo je nejstarším účastníkem a kdo naopak nejmladším?
Mladí s námi mohou plavat od patnácti let, plavou mimo soutěž. Nejstarším je Ladislav Nicek, kterému je 97 let. Vždy ho tu rád vidím a pak si říkám, že mi je o čtyřicet méně, takže čtyřicet let to ještě bude dobrý (smích). Jsme rádi, když za námi přijede alespoň na symbolickou plavbu. Má nejvíce účastí.

A kolik jich máte vy?
Já jich mám nejvíce ze všech aktivních účastníků, letos to je moje osmatřicátá účast.

Venku je mínus šest stupňů, voda má dva a půl. Je to pro vás zima nebo to je dobré?
Je to dobrý. Když má voda čtyři a méně stupňů, tak se dají získávat otužilecké stupně. Čím více se to blíží k nule, tak tím více to bolí, ale tohle je vděčná teplota. Teplota vzduchu není rozhodující, jen by se nemělo plavat, když je mínus 25 a méně.

Jak vůbec probíhá příprava na tyto závody?
Abych mohl plavat, tak musím trénovat od léta. Nepřestávat, chodit dvakrát týdně a tak se dá otužit.

A přímo v den závodu a těsně po něm?
Důležité je hlavně před plaváním nejíst. Krev se pak soustřeďuje do žaludku. Otužilost se už natrénovat nestihne, hlavně se zkrátka nepřejíst a také neprochladnout, člověk potřebuje teplo. Po doplavání je opravdu velká zima. To se člověk rychle vyfotí a utíká do šatny.

A 64. ročník Memoriálu se vám osobně líbil? Jak se vám plavalo?
Já to zvládl dobře. Byl ale veliký proud, takže to bylo docela výživné. Vybral jsem si třísetmetrovou trasu. Já jsem otužilý hodně, ale proud byl opravdu silný i pro dobré plavce.

To nebývá obvyklé?
Byl to mimořádný proud, takový nepamatuju. V roce 1993 jsme kvůli proudu udělali jen takové symbolické kolečko. Letos jsme se snažili dodržet celý program, ale bylo to nad síly několika plavců. Šlo o druhý nejsilnější proud za posledních dvacet let.

Takže do práce se zapojili i záchranáři?
Viděl jsem, že záchranáři pomáhali z vody několika plavcům, pro které byl proud příliš silný, někdo to vzdal, protože věděl, že se nevejde do časového limitu.

Autor: Michal Káva

26.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
4 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

Humor vydělává. Hvězdy populárních seriálů berou desítky milionů dolarů

/VIDEO/ Hvězdy Teorie velkého třesku berou téměř milion dolarů za každou epizodu. Jsou jasnými králi mezi komediálními herci. Mezi dramaty překvapivě nevládnou herci ze Hry o trůny, ale jeden slavný herec, který se navíc v seriálu ještě ani neobjevil. Který?

STAN slibuje učitelům navýšení platu, občanům vysokorychlostní železnice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zahájilo v Praze jednodenní programovou konferenci, na které řeší finální podobu svého volebního programu.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení