Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Očkování: Záchrana životů, nebo zbytečné riziko?

Spor mezi některými rodiči a lékaři nemá řešení. Jedni by povinnou vakcinaci zrušili úplně a druzí na ni nedají dopustit. Co by se stalo, kdyby děti v České republice přestaly dostávat injekce s účinnými protilátkami?

1.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Za pár měsíců se naplno rozhoří spor o tom, zda povinně očkovat děti, nebo ne. Do Poslanecké sněmovny míří návrh zákona, který vymezuje povinná očkování a sankce za jejich odmítnutí. Zatím jsou očkování ošetřena pouze vyhláškou, a tak se někteří rodiče snaží prosadit jejich dobrovolnost.

Zaklínají se svobodnou volbou, údajnými vážnými následky očkování a také tím, že neexistuje přesvědčivý důkaz o souvislosti mezi očkování a vymizením infekčních nemocí. V budoucnu by pak bylo na zvážení rodičů, zda vůbec a proti čemu nechají svoje děti očkovat. Ale jaké by to mělo důsledky?

Návrat nemocí

Česko je z hlediska očkování dětí velmoc, naočkované jsou prakticky všechny. Nemoci jako záškrt, tuberkulóza nebo dětská obrna známe už jen z historické literatury. To by se ale mohlo změnit.

Se zdobrovolněním v současnosti povinného očkování jednoznačně nesouhlasí imunolog Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR: „Jsem přesvědčený, že by to znamenalo návrat již prakticky vymizelých nemocí, jako jsou příušnice, zarděnky, spalničky, ale také černý kašel nebo záškrt.“

Pro konkrétní příklady není nutné chodit daleko. Po rozpadu SSSR došlo také k nabourání systému očkování. Důsledky byly strašlivé. Mezi lety 1990 až 1996 se objevilo 150 tisíc případů záškrtu a ke čtyřem tisícům úmrtí.

V polovině sedmdesátých let zrušili povinné očkování proti černému kašli ve Švédsku s tím, že vzhledem ke zlepšení sociální situace a úrovně zdravotnictví není potřeba. Za pár let ale na každých sto tisíc dětí připadaly tři tisíce nemocných a počet vážných komplikací dosáhl úrovně rozvojových zemí.

„Máme mnoho příkladů ze zahraničí, kde snížení proočkovanosti vždy mělo za následek vzestup počtu onemocnění a i lokálních epidemií,“ upozorňuje Hana Cabrnochová, místopředsedkyně Vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

V České republice bylo před několika měsíci zrušeno povinné očkování proti tuberkulóze kvůli nepříjemným vedlejším účinkům a oficiálně klesajícímu počtu nemocných. Jenže nikdo přesně neví, kolik případů nemoci se u nás každoročně objeví. Nejčastěji totiž onemocní ti, kteří nemají přístup k lékařské péči, tedy narkomani, bezdomovci a ilegální migranti. Za pár let by se mohla i doposud relativně příznivá situace zhoršit.

„Tuberkulóza není vymýcená nemoc, a to ani u nás, ani ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Je pouze potlačena, a to díky tomu, že se v těchto zemích po delší dobu proti této nemoci plošně očkovalo,“ vysvětluje Pavla Nykodýmová, plicní lékařka a členka výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti. Pouze plošné očkování podle ní zaručuje efektivní prevenci, a to navzdory tomu, že nechrání stoprocentně, ale „jen“ výrazně snižuje pravděpodobnost onemocnění nejzávažnějšími formami tuberkulózy.

Když to není povinné

Zdobrovolnění očkování by pravděpodobně vedlo k tomu, že by se část rodičů na „povinnost“ jednoduše vykašlala. Jakmile by se svým dítětem k lékaři nemuseli, tak by prostě nepřišli.

„Myslím, že při dostatečné osvětě byl počet neočkovaných dětí malý, a nevznikaly tedy přílišné škody. Ale přesto by se toto pootevření Pandořiny skříňky mohlo vymknout kontrole,“ upozorňuje profesor Hořejší.

Neočkování nebude mít následky jen pro ty děti, které rodiče očkovat nenechají. Už dnes neočkované děti nechtějí přijímat některé mateřské školy. „Ve Spojených státech amerických neočkované děti nesmí nastoupit do státních škol, ti, co navštěvují soukromé školy, mají většinou velmi kvalitní privátní zdravotní péči, jejíž součástí je nabídka všech dostupných vakcín pro zabránění závažných onemocnění u dětí,“ popisuje doktorka Cabrnochová.

Méně očkovaných dětí znamená riziko také pro ty, kteří z vážných zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Třeba proto, že mají od narození špatnou imunitu, a tak se musí spolehnout na společnou ochranu, kterou jim nabízí plošné očkování. Jakmile by bylo zrušeno, vysoká proočkovanost zdravých klesne a oni budou v ohrožení.

Zatímco děti jsou v Česku očkovány plošně, u dospělých je povinné pouze očkování proti tetanu. Provádí se jednou za deset let a jeho platnost se kontroluje při preventivních lékařských prohlídkách. Jenže na ně chodí jen minimum lidí. Stejně tak se Češi vyhýbají nepovinnému očkování v dospělosti.

„Ve srovnání se zahraničím je u nás nižší míra proočkovanosti populace nepovinnými vakcínami a to prakticky ve všech skupinách onemocnění,“ popisuje Rastislav Maďar, epidemiolog a odborný garant očkovacích center Avenier. Podle něj lidé málo dbají o své zdraví a riziko nákazy infekčními chorobami si neuvědomují.

Například proti žloutence typu A, která se v posledních letech několikrát rozšířila z komunity bezdomovců a narkomanů mezi běžnou populaci, je očkováno jen asi 15 procent dospělých.

Proti chřipce, na níž a s ní spojené komplikace každý rok jen v České republice zemře dva tisíce lidí, se nechává očkovat pouze šest až sedm procent populace. Přitom je toto očkování levné a provádí jej většina praktických lékařů.

„Vždy je lepší se nechat očkovat než riskovat zdravotní komplikace a finanční ztrátu v důsledku absence zaměstnání i nákupu různých léků. Investice do spolehlivé a bezpečné prevence, kterou očkování rozhodně je, se jednoznačně vyplatí,“ radí docent Maďar.

Papilomaviry u žen

Například očkování proti lidským papilomavirům chrání před vznikem rakoviny děložního čípku, zevních rodidel a pochvy u žen, rakoviny penisu a řiti u mužů a některé vakcíny také před genitálními bradavicemi, které se vyskytují u obou pohlaví.

Toto očkování není v Česku právě kvůli své ceně hrazené zdravotními pojišťovnami, některé na něj ale přispívají.

„Očkování má smysl i u žen, které již sexuálně žijí. Studie prokazují účinnost vakcíny proti čtyřem typům papilomavirů u žen do 45 let bez ohledu na jejich sexuální aktivitu,“ doporučuje Vladimír Dvořák, člen výboru HPV College, odborné platformy lékařů pro zvýšení informovanosti o lidských papilomavirech.

Mimochodem kdyby se v budoucnu podařilo naočkovat celou lidskou populaci, rakovina děložního čípku a další nemoci by mohly zcela vymizet.

Kde a za kolik

Nejjednodušší a nejrychlejší způsob očkování je navštívit některé ze specializovaných očkovacích center. Jejich adresy a ordinační dobu naleznete na www.ockovacicentrum.cz, případně můžete zavolat na bezplatnou zákaznickou linku 800 123 321. K návštěvě nepotřebujete žádné doporučení a můžete se rovnou sami objednat.

Očkování proti rakovině děložního čípku provádějí také gynekologové.

Očkovat se můžete nechat také u svého praktického lékaře.

Nepovinná očkování, kromě pneumokoků u dětí, nejsou hrazená zdravotními pojišťovnami, je ale možné získat příspěvek. Jeho výše se liší v závislosti na druhu očkování a zdravotní pojišťovně.

Orientační ceny

OČKOVÁNÍ/POČET NUTNÝCH DÁVEK/CENA ZA JEDNU DÁVKU

chřipka/jedna/150 až 300 Kč

žloutenka typu A/dvě/900 až 1200 Kč

žloutenka typu B/dvě/500 až 700 Kč

kombinovaná vakcína proti A a B/dvě až tři/1000 až 1600 Kč

HPV/tři/3000 až 3500 Kč

klíšťová encefalitida/tři/500 až 600 Kč

pneumokoky/u dětí tři až čtyři, u dospělých jedna/500 Kč

rotaviry/dvě/zhruba 2000 až 2300 Kč

meningokok/jedna nebo dvě/400 až 900 Kč

plané neštovice/u dětí dvě, u dospělých jedna/1500 až 1700 Kč

Proočkovanost

NEPOVINNÁ U DĚTÍ

pneumokoky 90 %

rotaviry 0,3 %

žloutenka typu A 15–25 %

klíšťová encefalitida 10 %

meningokok 5 %

NEPOVINNÁ U DOSPĚLÝCH

chřipka 6–7 %

žloutenka typu A 15 %
klíšťová encefalitida 17 %

HPV 12 %

(lidské papilomaviry způsobující rakovinu děložního čípku)

Uvedené údaje jsou orientační.

LUDMILA HAMPLOVÁ

1.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
3 12

Nevolte Merkelovou, vzkázal Turkům v Německu prezident Erdogan

Melbourne, ilustrační foto
4 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

AKTUALIZOVÁNO

Mrtví po srážkách aut s vlaky. Na Frýdecko-Místecku i na Znojemsku

Neštěstí se stalo dnes dopoledne na železniční trati mezi Baškou a Pržnem. Vlak tam na železničním přejezdu na dolním konci Pržna na Frýdecko-Místecku smetl auto. U velmi vážné dopravní nehody pak zasahují i policisté a záchranáři u Žerůtek na Znojemsku. Zde zemřeli dva lidé, zraněno je i malé dítě. 

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy. 

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení