VYBERTE SI REGION

Operace křečových žil? Odejít můžete i po svých

Bolavá, ztuhlá, horká noha plná podlitých uzlíků trápila čtyřicetiletou Veroniku z Rakovníka mnoho měsíců. Po operaci, kterou by jí uhradila pojišťovna, by ovšem několik týdnů skoro nemohla chodit. A to se Veronice, která má doma tři malé dcery, příliš nehodilo. Rozhodla se zaplatit si zákrok, po kterém bude moci normálně pracovat a pečovat o rodinu. 

23.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Místo dnes rozšířeného laseru nebo radiofrekvenční metody ale zvolila techniku mechano-chemickou. Stala se tak první pacientkou, která ji v říčanské nemocnici podstoupila.

Jak zákrok probíhal? V 16 hodin Veronika nastoupila do nemocnice, opustila ji o tři hodiny později. Po svých.

Doporučení po zákroku: chodit

Samotná operace trvala necelou hodinu. Nejdříve Veronice nad kolenem zavedli sondu do postižené stehenní tepny až k tříslům a při pohybu zpět ji zničili. „Bylo to, jako když si holíte nohu," popisuje Veronika. Pak lékaři nařízli nohu nad kotníkem, zalepili spodek postižené žíly a rychlými řezy odstranili zauzlené žilky na lýtku.

Domů do Rakovníka dojela Veronika autem bez problémů. I první noc po zákroku se obešla bez tišících léků. A doporučení lékařů? Co nejvíce choďte. Ráno po operaci byla již Veronika v práci.

Metoda ClariVein, díky níž se Veronika křečových žil zbavila, je momentálně nejmodernější způsob léčby „křečáků". Byla vyvinuta před třemi lety v Americe a jako první chirurg ze střední Evropy se jí naučil v roce 2011 Pavel Pacák z Českých Budějovic. Od té doby se technika pomalu rozšiřuje i na dalších pracovištích. V Říčanech by ji měli nabízet za zhruba 20 až 25 tisíc korun, laserová či radiofrekvenční technika pak vyjde podle pracoviště na 11 až 25 tisíc korun. Mechano-chemická metoda je ale podle odborníků šetrnější, je po ní ještě rychlejší zotavení a méně komplikací.

Na pojišťovnu do pěti měsíců

Pokud si nechcete či nemůžete zaplatit nadstandardní zákrok, základní operaci vám uhradí pojišťovna. Nemocnice, kde se objednáte, vás pak musí vzít do 20 týdnů.

„Hradíme radikální chirurgické odstranění křečových žil a také takzvanou skleroterapii, používanou u žilních spojek a zbytků po operaci křečových žil nebo metliček. Tuto léčbu lze provádět 12krát, případně 24krát za rok. Jiný způsob zákroku, například odstranění křečových žil laserovou metodou, si musí hradit pacient," vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že největší česká pojišťovna loni uhradila zákrok 7500 lidí. Za jejich léčbu dala celkem téměř 89 milionů korun, tedy necelých 12 tisíc korun za pacienta.

Ze zdravotního pojištění ovšem máte nárok také na příspěvek na nechirurgickou léčbu – pojišťovna plně hradí různé druhy kompresivních punčoch v základním provedení. Ty by měli užívat všichni, koho křečové žíly trápí. „Současně je nutná i farmakologická léčba, která má zabránit dalšímu poškozování žilního systému a odstranit nebo alespoň zmírnit průvodní obtíže. Tyto léky částečně hradí pojišťovna, část doplácí pacient," doplňuje Oldřich Tichý.

Křečové žíly.

Cévní chirurg: Zdravotní efekt je stejný. Vyhnete se ale týdnům zotavování

Praha /ROZHOVOR/ - Buď strávíte tři dny v nemocnici a pak týdny doma, nebo si připlatíte a můžete jít druhý den do práce, říká cévní chirurg Karel Novotný.

Můžete odhadnout, kolik Čechů křečovými žilami trpí?
Uvádí se, že postiženo je asi 20 procent populace – záleží na věku, s nímž pacientů lineárně přibývá. V 50 letech má polovina lidí nějakou formu žilní nedostatečnosti. Více se tomuto problému věnují ženy, pro které je to také kosmetický problém, takže se jich léčí více. Jinak je ale poměr mezi pacienty stejný, a někdy se dokonce uvádí, že u mužů je výskyt vyšší. Křečové žíly ale nejsou jen kosmetika, ale i komplikace, které s tím souvisejí. Nejzávažnější je asi bércový vřed, který se objeví asi u dvou procent pacientů.

Hodně lidí – zvláště mužů – nad onemocněním mávne rukou. Kdy nastává chvíle na lékařský zákrok?
To je individuální. Důvod k operaci může být kosmetický nebo zdravotní. Někteří přijdou s tím, že se jim to nelíbí, další, že se bojí, a pak jsou tu ti, kteří s tím mají potíže – otoky, těžké nohy, únavu, bolest a někdy křeče, i když ty nejsou navzdory jménu úplně typické.

Pokud se pacient rozhodne pro zákrok, má na výběr hned několik metod…
Na každý typ postižení se hodí něco jiného a také záleží na tom, co lékař může nabídnout. Jsou tu metody nechirurgické, jako kožní laserové ošetření a sklerotizace, které se užívají na menší metličkové žíly. Pak tu máme zákroky chirurgické, které se používají přes sto let. Dnes už jsou modifikované a věda je zjednodušila a zjemnila, takže jsou pro pacienty poměrně přijatelné. Od 90. let se navíc používá laserová technika a radiofrekvenční sondy, což je tepelné zatavení žilního kmene.

Jak fungují?
Do hlavního žilního kmene se zavede sonda nebo optické vlákno a pomocí ultrazvuku se žíla zapeče. Takové ošetření se ještě doplňuje odstraněním větví žilních kmenů, na nichž bývají křečové žíly nejčastěji. To se provádí vyháčkováním či vyjímáním různými speciálními nástroji.

Je nějaký rozdíl mezi radiofrekvencí a laserem?
Minimální. Laser využívá efektu, kdy se z monochromatického světla generuje teplo tím, že se světlo vstřebává ve vodě nebo hemoglobinu. Protože teplo může poškodit okolní struktury, napouští se do okolí žíly fyziologický roztok. Radiofrekvenční sonda funguje na principu jako mikrovlnná trouba, to znamená, že vysokofrekvenční proud přes cévní stěnu generuje teplo. Mezi metodami jsou rozdíly z hlediska bezpečnosti. Já dávám přednost radiofrekvenční sondě – přístroj se sám umí vypnout a v tu chvíli už nepálí, zatímco laser je ještě chvíli teplý. Je to ale otázka zvyklostí toho či onoho pracoviště a jak je kdo zvyklý pracovat.

V poslední době se objevila metoda, která teplo nevyužívá.
Posledním výkřikem módy, který jsme ve Vlašimi začali před rokem dělat jako druzí v republice, je mechano-chemické ošetření ClariVein. Při něm se do žíly zavede katétr ve tvaru hokejky. Když se napojí na elektromotor, konec se roztočí a žíla se zevnitř obrousí. Pak se napustí pěnou. Zákrok je zcela nebolestivý, a stejně jako tepelné metody se dělá ambulantně bez celkové anestezie, na rozdíl od nich se ale umrtvuje jen místo vpichu, ne celá oblast až po stehno. Během hodiny a půl, maximálně jednoho odpoledne může jet pacient domů. Druhý den už lidé mohou do práce, za dva týdny sportovat.

Tyto metody si ale musí pacient zaplatit sám. Můžete přiblížit klasickou operaci, kterou hradí pojišťovna?
Je to samozřejmě trochu bolestivější, což vám mohou potvrdit lidé, kteří měli jednu nohu operovanou klasicky a druhou některou z nadstandardních metod. Po zákroku jsou pacienti například v Motole hospitalizovaní tři dny, rekonvalescence je čtyři až šest týdnů. Pro hodně lidí se proto vyplatí si připlatit, vyjde to levněji než být měsíc na nemocenské.

Liší se nějak metody v efektu?
Ze zdravotního hlediska, co se týče recidivy a dlouhodobých výsledků, zdůrazňuji, že tu není rozdíl. Je tu ale kosmetický rozdíl a nadstandardní metody umožňují vrátit se během několika dnů k běžným činnostem. Samozřejmě záleží na povolání – úředník, který celý den sedí, může jít do práce druhý den. Když ale jde o kadeřnici či prodavačku, která stojí 12 hodin na nohou, tak ta by si měla vzít dva týdny volna.

Jsou nějaké vyhlídky na to, že by se onemocnění dalo vyléčit, aby už se nevracelo?
To by bylo na Nobelovu cenu. Současné techniky řeší až důsledek nedokonalé adaptace na vzpřímenou chůzi. Právě to je totiž nejpravděpodobnější příčina, proč se nám tvoří křečové žíly: vzpřímená chůze vyvolává zvýšený tlak na dolní končetiny. Kdybychom to chtěli vyřešit, museli bychom zasahovat na úrovni genu.

MICHAELA KOUBOVÁ
A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

23.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Zaorálek míří do Turecka, jednat bude i o zadržených Češích

Ankara/Praha - Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá v pondělí na dvoudenní návštěvu Turecka. Chce jednat o migrační krizi a podpořit vzájemné obchodní vztahy, bude se ale zabývat i případem dvojice Čechů, kteří byli v zemi zadrženi kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím. Věnovat by se měl i problematickému projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, na který poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) a pojistila ho státní pojišťovna EGAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies