VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myšlení opic dokáže zrychlit implantát

New York - Američtí vědci vyvinuli implantát, díky kterému zlepšili funkci mozku pokusných opic. Informoval o tom deník The New York Times, podle něhož jejich výzkum časem může pomoci lidem s mozkem poškozeným demencí, mrtvicí či jinak poraněným. Zařízení vědcům poskytuje model pro podporu a zesílení relativně pokročilých funkcí mysli v přední mozkové kůře, jež je centrem myšlení a plánování.

20.9.2012 1
SDÍLEJ:

Američtí vědci vyvinuli implantát, díky kterému zlepšili funkci mozku pokusných opic. Foto: Shutterstock

Implantát vyvinutý na Jihokalifornské univerzitě vylepšuje komunikaci mezi neurony. Vědci v minulosti již úspěšně podobné zařízení vyzkoušeli na krysách, nyní ale zaznamenali úspěch u mozků, které jsou mnohem bližší lidským.

Vědci výzkum prováděli na makacích, které naučili k sobě přiřazovat obrázky. Nejprve jim na velké obrazovce ukázali jeden obrázek - například hračky nebo člověka - a pak po opicích chtěli, aby na další ukázce na
stejné obrazovce vybrali totožný obrázek ze skupiny více obrazů. Za správnou odpověď opice odměňovali pamlskem. Makaci po dvou letech výcviku dokázali úspěšně splnit 75 procent lehčích úkolů a 40 procent těžších. V obou případech tak dosahovali lepších výsledků, než kdyby jen hádali. Vědci přitom zvířatům umístili dva senzory do mozkové kůry do míst, která jsou aktivní při rozhodovacích procesech. Čidla zaznamenávala mozkovou činnost při rozhodování. Vědci pak při analýze záznamů určili proces, který se v mozku pokusných zvířat děl při správných rozhodnutích. Pomocí sond pak opicím do mozku vysílali "správný" signál během jejich rozhodování. Výsledky se zlepšily o deset procent. Pak vědci opicím schválně podali kokain, a zhoršily tak jejich schopnosti. Skóre zvířat se tím zhoršila o pětinu.

"Když jsme ale zapnuli stimulátor, tak tyto chyby nedělaly. Naopak si vedly o něco lépe než běžně," podotkl šéf výzkumu Robert Hampson.

Technologie, kterou při pokusu použili, lze podle vědců snadno umístit do implantovatelného čipu. Zařízení by pak mohlo pomáhat lidem s poškozením mozku. "Obešlo by poškozenou oblast a vytvořilo v mozku alternativní spojení," podotkl jiný z vědců Sam Deadwyler.

Předtím ale vědci ještě budou muset překonat hodně překážek. Rozhodování je podobně jako třeba paměť komplikovaný proces, který zahrnuje mnoho nervových obvodů. Zařízení zaměřené jenom na jeden proces by mělo jen velmi omezenou funkci. "Ještě nedávno by ale byť i jen jednoduchý nervový implantát vypadal jako sci-fi," poznamenal deník The New York Times.

Autor: ČTK

20.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies