VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěstounů přibylo. Problémem zůstávají peníze

Profesionálních pěstounů, kteří dostávají peníze, 
i když nemají aktuálně doma žádné dítě, přibývá. Za dva roky po nástupu novely o sociálněprávní ochraně dětí, kterou prosadil kabinet Petra Nečase (ODS), jich je 334. Ještě před rokem šlo o třetinové číslo. Pokud by chtěl stát přestat posílat i nejmenší děti do ústavní výchovy, potřeboval by podle dřívějších vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí alespoň 500 takových rodin.

16.2.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

Podle pěstounských organizací se tito rodiče „na přechodnou dobu" starají hlavně
o mladší děti. „Zatím to funguje pro miminka. Ještě máme pár rodin, které mají batolata ve věku mezi třemi a čtyřmi roky," řekl včera Deníku předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd. Jeho vidinou je ale systém, ve kterém jsou do rodin umísťovány i děti na prahu dospělosti. „V zahraničí je taková praxe běžná. Dítě se místo do pasťáku pošle do rodiny," vysvětloval. Podle něj ale musí být rodina skutečně na dlouhodobé návštěvníky připravená. „Intimita rodiny je jasně trochu porušená, protože neví, kdo k nim přijde. Nabízejí záchytnou službu a důvěru, ale ta má své hranice," popsal zahraniční trend.

Jako krizovou pomoc by si přechodné pěstouny představovalo i ministerstvo. „Byli bychom rádi, kdyby bylo možné tento typ péče využívat pro co nejvíce dětí v krizových situacích. V některých krajích vedl nárůst počtu přechodných pěstounů k výraznému snížení počtu dětí umísťovaných do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let," řekla Deníku Kateřina Šlesingerová z odboru sociálněprávní ochrany dětí. Resort se o zvyšování jejich počtu snaží dlouhodobě, pořádá náborové kampaně, na konci ledna ji například zahájil v Moravskoslezském kraji.

„Podstatou je získání nových rodin pro děti, které 
z různých důvodů nemohou vyrůstat u biologických rodičů. Přitom je ale důležité, aby 
s nimi mohly nadále zůstat 
v kontaktu," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Habáň, podle kterého je určení přesného počtu pěstounských rodin těžké, protože v každém regionu je situace odlišná. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové ale zbytek Evropy od přechodného pěstounství odchází. „Vždy se zpožděním přijímáme to, co se neosvědčilo," řekla Deníku. Po roce, které dítě stráví v náhradní rodině, se podle ní znovu objeví dilema. „Buďto se znovu svěří do přechodné pěstounské péče, nebo se dá do ústavu," popsala. Podle předsedkyně si ale hlavně citově vyprahlé děti velmi lehce na svou „roční" rodinu navyknou a přilnou k ní. „A když mají někam jít, tak to prožívají jako zklamání a jako další opuštění," upozornila.

Větší dávky 
v novele zákona?

Zvýšil se i počet dlouhodobých pěstounů, kteří se o dítě starají až do doby jeho zletilosti. Podle ČTK stát loni v prosinci vyplácel celkem 11 300 pěstounských odměn těmto lidem, na konci roku 2012 jich bylo 9300. Ve dvou třetinách případů se pěstouny stávají prarodiče, v 16 procentech jiní rodinní příslušníci. „S novelou zákona se to rozběhlo ve velkém. Ale babičky, se kterými spolupracujeme, potřebují podporu, protože neúspěšné modely výchovy, jež se projevily na jejich dětech, se na vnucích projevují opět," prohlásil Šmýd.

Podle něj dlouhodobí pěstouni částečně závidí těm na přechodnou dobu jejich finanční ohodnocení. Dlouhodobí pěstouni dostávají podle počtu dětí osm až dvacet tisíc korun měsíčně. „Zaznívá, že mají dítě, nesou s ním tíhu dospívání a puberty a dostávají osm tisíc, kdežto přechodní mají miminko, jezdí si s kočárkem a mají za to rovnou 20 tisíc," přiblížil stížnosti Šmýd, podle kterého je ale větším problémem různorodost cen podle regionů. „Pro lidi z Moravy je to hodně peněz, ale lidé z Plzně říkají, že za takový obnos to dělat nebudou," uzavřel. Samostatnou kapitolou pak zůstává Praha, kde jsou třeba i nájmy proti zbytku republiky vyšší.

„Ministryně Michaela Marksová opakovaně zmínila, že ministerstvo bude usilovat rovněž o zvýšení odměny dlouhodobých pěstounů v připravované novele o sociálněprávní ochraně dětí," připomněl Habáň.

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

16.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
2

Ve škole v Německu zasahují speciální jednotky, zřejmě kvůli střelci

Ilustrační foto

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

AUTOMIX.CZ

Škoda ukázala omlazený Rapid. Má novou příď a litrový tříválec

Škoda ještě před výstavní premiérou, k níž dojde na ženevském autosalonu, odhalila podobu modernizovaného Rapidu - a to včetně verze Spaceback. Největší novinku představuje přeplňovaný litrový tříválec.

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Když z luxusního auta s tmavými skly vyběhne muž se zbraní v ruce, nemusí to být gangster. S podobnými vozy jezdí i policisté.

ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou

Sociální demokraté razantně vykročili za levicovým voličem. Slova Bohuslava Sobotky o vyhaslosti bohumínského usnesení, jež ČSSD zapovídá spolupráci s komunisty, byla jen rétorickým cvičením proti tomu, s čím přicházejí nyní.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies