VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prasečí chřipka zabila patnáctkrát víc lidí, než se předpokládalo

New York - Pandemie takzvané prasečí chřipky, kterou v roce 2009 způsobil virus H1N1, zabila odhadem 284 500 lidí. To je patnáctkrát více, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Vyplývá to z nové studie, kterou v londýnském časopise Lancet Infectious Diseases zveřejnila mezinárodní skupina vědců.Podle nich přitom počet obětí H1N1 může být ještě vyšší - až 579 000 lidí.

26.6.2012
SDÍLEJ:

Pandemie takzvané prasečí chřipky, kterou v roce 2009 způsobil virus H1N1, zabila odhadem 284.500 lidí. To je patnáctkrát více, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Foto: Shutterstock

Původní počet, který zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO), přitom uváděl 18 500 obětí prasečí chřipky. To ovšem byli jen ti, jejichž úmrtí právě na tento typ viru potvrdily laboratorní testy. Sama WHO tehdy varovala, že jde o hrubé podcenění, protože nebyla započítána úmrtí lidí bez přístupu ke zdravotnímu systému, a také proto, že virus není pokaždé zjistitelný, i když na něj člověk zemře.

Nová studie rovněž uvádí, že dopad této pandemie byl značně rozdílný v jednotlivých regionech. Celkem 51 procent všech úmrtí na prasečí chřipku bylo v Africe a Asii, které ovšem představují jen 38 procent světové populace. "Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí," řekla doktorka Fatimah Dawoodová z amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocem, která studii vedla.

Zmutovaný  vir

Prasečí chřipka nakazila první známou oběť v centrální části Mexika v březnu 2009. Do dubna se virus H1N1 dostal do Kalifornie, a pak se rychle rozšířil po celém světě, kde vyvolal obavy a místy i paniku.
Například Egypt nařídil vybít všechna prasata v zemi ve snaze zastavit šíření viru, který se ve skutečnosti přenášel v kontaktu člověka s člověkem. Strach z nemoci šířila i skutečnost, že virus obsahoval části
virů ptačí, prasečí a lidské chřipky v nikdy dříve nezaznamenané kombinaci.

Vědci si nebyli jistí, jak nakažlivá či smrtící tato zkřížená chřipka může být, ovšem první známky byly hrozivé: WHO vyhlásila prasečí chřipku pandemií v červnu 2009, kdy laboratoře zjistily případy nákazy v 74 zemích. Podobné zjišťování prostřednictvím laboratorních testů je běžný standard, ale každý expert přiznává, že laboratořím uniká víc případů, než kolik jich zachytí.

Jedním z důvodů je skutečnost, že "někteří lidé, kteří se nakazili prasečí chřipkou, nemají přístup ke zdravotní péči", dodala Dawoodová. Tím dalším je skutečnost, že virus není ve všech případech v těle po smrti zjistitelný. Proto tým epidemiologů a lékařů vytvořil statistický model založený na počtu obyvatel a odhadech počtu nakažených, aby předložil zjištění, která jsou podle něj přesnějším obrazem rozsahu pandemie. Ta začala opadat v listopadu 2009 a její konec WHO vyhlásila v srpnu následujícího roku.

Autor: ČTK

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Schulz

Pohledem Tomáše Procházky: Volby jako koupě auta

Lednické lázně. Iustrační foto.

Česko bude mít už 35. lázně. Navzdory byrokracii

Živnostníci: Zákon zaspal v 90. letech. Chceme nový

Méně papírování slibuje novela živnostenského zákona. Podle podnikatelů přinese jen kosmetické změny.

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Islámský stát? Fanatici, kteří nemají náboženský cíl, říká lékař Abass Jahaf

/ROZHOVOR/ Jaké je být uznávaným lékařem v České republice, když pocházíte z muslimské země? A zvláště v době, kdy Islámský stát (IS) terorizuje svět stále početnějšími útoky? Doktor Abass Jahaf byl zhruba před třiceti lety z Jemenu vyslaný do tehdejšího Československa na studia. Dnes má české občanství, pracuje v Nemocnici Most na urologickém oddělení a spolupořádáním společenských akcí se snaží sblížit muslimskou komunitu s českými občany.

Trumpův zeť bude svědčit v kauze ovlivňování prezidentských voleb

Výbor pro tajné služby amerického Senátu chce vyslechnout prezidentova zetě Jareda Kushnera v rámci vyšetřování údajných kontaktů volebního štábu Donalda Trumpa s ruskými činiteli. Kushner, manžel Trumpovy nejstarší dcery, byl během kampaně Trumpovým poradcem. Tuto funkci vykonává i nyní. Termín výslechu soud zatím neoznámil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies