VYBERTE SI REGION

Při Pompeho nemoci přestávají pacientům sloužit svaly

Projevy této záludné choroby jsou u jednotlivých pacientů značně proměnlivé. Ozvat se mohou kdykoliv od novorozeneckého věku až po dospělost. Čím dříve se nemoc projeví, tím bývá zákeřnější. Při jejím propuknutí v prvních měsících života většina pacientů umírá.

13.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Bílek

„Pompeho nemoc se řadí do skupiny vzácných onemocnění, počet pacientů trpících touto chorobou na celém světě je odhadován pouze na pět až deset tisíc," uvedl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Pompeho nemoc patří mezi nervově svalové poruchy, její klinické projevy se u každého pacienta liší. „U těžkých forem tohoto onemocnění se objevují první příznaky již brzy po narození, postiženo je vedle kosterních, dýchacích svalů a bránice také srdce. Bez léčby umírají pacienti s časnou formou Pompeho nemoci většinou do 2 let věku na srdeční či respirační selhání.

Pokud se nemoc projeví později, dochází k pozvolnému snižování svalové síly, postupně jsou pacienti odkázáni na invalidní vozík. Oslabení dýchacích svalů vede většinou až k závislosti na umělé plicní ventilaci," vysvětlila MUDr. Věra Malinová z kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Odlišné projevy

Projevy onemocnění se ale neliší jen podle věku pacienta a rozsahu postižení jednotlivých orgánů. Odlišná je také rychlost postupování choroby. Pompeho nemoc patří mezi progresivní onemocnění, postupem času se její projevy zhoršují. U malých dětí přitom progreduje poměrně rychle.

„Stejně jako u jiných střádavých (vzácných) nemocí platí i zde obecný princip, že čím dříve se objeví první příznaky onemocnění, tím rychlejší je progrese onemocnění, příznaky jsou závažnější a doba dožití je kratší," doplnila MUDr. Malinová.

Obtížná identifikace

Vzhledem k podobnosti řady projevů Pompeho nemoci s projevy jiných chorob může být stanovení diagnózy poměrně obtížné. Choroba postihuje svaly, podobá se proto jiným nervově svalovým poruchám, například svalové dystrofii. Přispívá k tomu i fakt, že většina lékařů se s Pompeho nemocí kvůli jejímu ojedinělému výskytu dosud nesetkala.

V případě podezření je nemoc jednoduše diagnostikovatelná pomocí testu suché krevní kapky, který vyhodnocuje Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF a VFN v Praze. Včasná diagnostika a nasazení inovativní léčby přitom hraje zásadní roli.

Léčba

Podobně jako u jiných vzácných onemocnění, také u Pompeho nemoci užívají pacienti léky s označením „orphan drugs". Vývoj a výzkum těchto inovativních léků je velmi náročný a zdlouhavý. V Evropské unii je jich nyní registrováno 62, pacienti v České republice mají k dispozici 27 z nich.

V současné době je snaha zajistit úhradu většiny z těchto registrovaných léčiv prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. „Ačkoliv je léčba vzácných onemocnění finančně náročná, je třeba upřednostnit princip solidarity a najít ve zdravotním systému dostatek vůle pro podporu těchto skupin pacientů," doplnil Jakub Dvořáček.

RENATA MALÁ

Autor: Redakce

13.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
14 22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Czexit na pořadu dne není, ale reforma unie je nutná

V Americe vládne populista Donald Trump, v Koblenci se scházejí nacionalisté kolem Marine Le Penové či Geerta Wilderse a britská premiérka Theresa Mayová zavelela k nekompromisnímu odchodu z EU.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies