Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První malá pacientka v protonovém centru? Sedmiletá Slovenka

V roce 2004 diagnostikovali panu Karlovi rakovinu prostaty. Po operaci, kterou zkomplikoval zánět žil, měl pět let klid – jenže pak se nádor vrátil. Tehdy pan Karel zjistil, že by jeho problém mohla vyřešit protonová terapie, která byla v té době nejblíž v německém Mnichově.

23.4.2013
SDÍLEJ:

Pražské centrum protonové terapie na Bulovce.Foto: DENÍK/Vladimír Šťastný

„Aby mi léčbu zaplatila pojišťovna, potřeboval jsem doporučení onkologů. To jsem bez problémů dostal. Pojišťovna ministerstva vnitra mi pak terapii schválila, a tak jsem se jel léčit do Mnichova. Proběhlo to zcela bez problémů – kromě trochu připálených míst, kde mi na bocích do těla pronikal paprsek, mě netrápil jediný vedlejší účinek," popisuje dnes Karel svoje zkušenosti s tím, že tehdy pojišťovna za terapii dala 550 tisíc korun.

Dnes už pacienti do Mnichova nemusí – protonovou terapii máme od podzimu 
i v Praze. Jenže je tu problém. Všeobecná zdravotní pojišťovna ji odmítá hradit s tím, že je příliš drahá, a raději zamýšlí posílat pacienty i nadále do Mnichova. Což se ale, jak vyplývá z údajů pražského protonového centra, prodraží jak pacientovi – protože při protonové terapii není třeba hospitalizace, zaplatil pan Karel za pobyt v Mnichově 70 tisíc korun –, tak samotné pojišťovně. Léčba rakoviny prostaty totiž v Praze stojí zhruba 260 tisíc korun.

Petice se 120 tisíci podpisy

Problém je tedy ve skutečnosti jinde. Jak psal Deník v minulém týdnu, VZP nechce uznat smlouvu, která by protonovému centru zaručovala uhrazení léčby pro 1650 pacientů ročně. „Kdyby měla být naplněna smlouva, stálo by to ročně celkem miliardu. Takže by buď musel stát dát víc peněz do zdravotnictví, nebo by pro cca 13 500 pacientů nezbyly na ozařování peníze," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že léčba pacientky s nádorem na mozku, které jediné zatím VZP terapii uhradila, stála 720 tisíc korun.

Na tom, kolik lidí s rakovinou se má protonovou terapií léčit, se odborníci neshodují. Zatímco ti z pražského centra říkají, že se hodí pro deset procent pacientů, podle šéfa onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka jde spíše jen o desítky ročně. Nejvíce se přitom terapie díky šetrnosti hodí na nádory u dětí a rakovinu hlavy a mozku.

Kvůli sporům ohledně hrazení léčby už se ozvali i pacienti – petici za to, aby VZP zařadila terapii do úhrad, podepsalo již skoro 120 tisíc lidí. Vznikla navíc Nadace protonové terapie, která má pomoci těm, kteří si terapii nemohou dovolit.

Zatímco české pojišťovny se s hrazením léčby zdráhají, na Slovensku s pražským centrem problém nemají. „Tamní pojišťovna dříve posílala nemocné do Mnichova, tentokrát si ale vybrala nás. Vůbec první dětskou pacientkou tak bude sedmiletá dívka, která má nádor na oku," vysvětluje Bronislav Sepeši, který má 
v protonovém centru na starosti dětské pacienty.

Během několikaměsíčního působení už má za sebou nemocnice dva úspěchy – léčbu tu totiž úspěšně prodělali dva pacienti s nádorem v hlavě, který by byl jinak neléčitelný.

„Oba absolvovali léčbu ambulantně a bez nežádoucích účinků. Zatímco pacientka, která je ze zahraničí, si během terapie mohla prohlédnout Prahu, pacient chodil o víkendech na fotbal," popisuje průběh léčby hlavní lékař protonového centra Jiří Kubeš 
s tím, že terapii v pražském centru dokončilo už deset pacientů.

Nová ozařovna už za týden

Zatímco se daří úspěšně léčit první pacienty, připravuje se centrum na spuštění druhé ozařovny, v níž bude možné terapii využít na téměř všechny druhy nádorů. Fungovat by měla začít zhruba za týden.

Proton

Autor: Michaela Koubová

23.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení