VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První malá pacientka v protonovém centru? Sedmiletá Slovenka

V roce 2004 diagnostikovali panu Karlovi rakovinu prostaty. Po operaci, kterou zkomplikoval zánět žil, měl pět let klid – jenže pak se nádor vrátil. Tehdy pan Karel zjistil, že by jeho problém mohla vyřešit protonová terapie, která byla v té době nejblíž v německém Mnichově.

23.4.2013
SDÍLEJ:

Pražské centrum protonové terapie na Bulovce.Foto: DENÍK/Vladimír Šťastný

„Aby mi léčbu zaplatila pojišťovna, potřeboval jsem doporučení onkologů. To jsem bez problémů dostal. Pojišťovna ministerstva vnitra mi pak terapii schválila, a tak jsem se jel léčit do Mnichova. Proběhlo to zcela bez problémů – kromě trochu připálených míst, kde mi na bocích do těla pronikal paprsek, mě netrápil jediný vedlejší účinek," popisuje dnes Karel svoje zkušenosti s tím, že tehdy pojišťovna za terapii dala 550 tisíc korun.

Dnes už pacienti do Mnichova nemusí – protonovou terapii máme od podzimu 
i v Praze. Jenže je tu problém. Všeobecná zdravotní pojišťovna ji odmítá hradit s tím, že je příliš drahá, a raději zamýšlí posílat pacienty i nadále do Mnichova. Což se ale, jak vyplývá z údajů pražského protonového centra, prodraží jak pacientovi – protože při protonové terapii není třeba hospitalizace, zaplatil pan Karel za pobyt v Mnichově 70 tisíc korun –, tak samotné pojišťovně. Léčba rakoviny prostaty totiž v Praze stojí zhruba 260 tisíc korun.

Petice se 120 tisíci podpisy

Problém je tedy ve skutečnosti jinde. Jak psal Deník v minulém týdnu, VZP nechce uznat smlouvu, která by protonovému centru zaručovala uhrazení léčby pro 1650 pacientů ročně. „Kdyby měla být naplněna smlouva, stálo by to ročně celkem miliardu. Takže by buď musel stát dát víc peněz do zdravotnictví, nebo by pro cca 13 500 pacientů nezbyly na ozařování peníze," uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že léčba pacientky s nádorem na mozku, které jediné zatím VZP terapii uhradila, stála 720 tisíc korun.

Na tom, kolik lidí s rakovinou se má protonovou terapií léčit, se odborníci neshodují. Zatímco ti z pražského centra říkají, že se hodí pro deset procent pacientů, podle šéfa onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka jde spíše jen o desítky ročně. Nejvíce se přitom terapie díky šetrnosti hodí na nádory u dětí a rakovinu hlavy a mozku.

Kvůli sporům ohledně hrazení léčby už se ozvali i pacienti – petici za to, aby VZP zařadila terapii do úhrad, podepsalo již skoro 120 tisíc lidí. Vznikla navíc Nadace protonové terapie, která má pomoci těm, kteří si terapii nemohou dovolit.

Zatímco české pojišťovny se s hrazením léčby zdráhají, na Slovensku s pražským centrem problém nemají. „Tamní pojišťovna dříve posílala nemocné do Mnichova, tentokrát si ale vybrala nás. Vůbec první dětskou pacientkou tak bude sedmiletá dívka, která má nádor na oku," vysvětluje Bronislav Sepeši, který má 
v protonovém centru na starosti dětské pacienty.

Během několikaměsíčního působení už má za sebou nemocnice dva úspěchy – léčbu tu totiž úspěšně prodělali dva pacienti s nádorem v hlavě, který by byl jinak neléčitelný.

„Oba absolvovali léčbu ambulantně a bez nežádoucích účinků. Zatímco pacientka, která je ze zahraničí, si během terapie mohla prohlédnout Prahu, pacient chodil o víkendech na fotbal," popisuje průběh léčby hlavní lékař protonového centra Jiří Kubeš 
s tím, že terapii v pražském centru dokončilo už deset pacientů.

Nová ozařovna už za týden

Zatímco se daří úspěšně léčit první pacienty, připravuje se centrum na spuštění druhé ozařovny, v níž bude možné terapii využít na téměř všechny druhy nádorů. Fungovat by měla začít zhruba za týden.

Proton

Autor: Michaela Koubová

23.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
6 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

Při rekonstrukci měšťanského domu na plzeňském náměstí Republiky se našly fragmenty vzácné historické fresky, nyní o ní pečuje restaurátor a sochař Jaroslav Šindelář
6

OBRAZEM: O vzácnou fresku z doby Rudolfa II. už pečuje restaurátor

Kritika Kremlu Voroněnkova zabil prý na Ukrajině ruský agent

Ukrajinské úřady dnes identifikovaly vraha bývalého ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova, který byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Byl jím 28letý ukrajinský občan Pavel Paršov, který v minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, jež spadá pod ministerstvo vnitra. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra citovaného agenturou AP byl vrah ruský agent, který absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva již ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Kritika Kremlu Voroněnkova zabil prý na Ukrajině ruský agent

Ukrajinské úřady dnes identifikovaly vraha bývalého ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova, který byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Byl jím 28letý ukrajinský občan Pavel Paršov, který v minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, jež spadá pod ministerstvo vnitra. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra citovaného agenturou AP byl vrah ruský agent, který absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva již ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. Dnes o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, galerie se ale může znovu dovolat k Nejvyššímu soudu. Rozhodne se až poté, co dostane písemné znění rozsudku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies