S rozvojem civilizace stoupá počet některých nemocí, jejichž výskyt nebyl v minulosti tak častý. Současná nejrozšířenější choroba sice neohrožuje naše životy,ale může nám značně znepříjemnit život, a to od dětského věku až do stáří. Je to zubní kaz,kterým,jak se odhaduje, trpí minimálně 90% lidí.

Zkažené zuby měli lidé i v minulosti, archeologové je objevili už u koster z doby bronzové, ovšem kazivost zubů prudce stoupat až s tím, jak během posledních 200 let začal do naši výživy pronikat cukr. Ukazuje se, že výskyt zubního kazu výrazně snižuje prevence, pravidelné čištění a desinfekce ústní dutiny, při níž se mohou uplatnit mnohé léčivé byliny. Ty příznivě ovlivňují i záněty dásní a další obtíže v ústní dutině.

V minulosti se zkažené či nemocné zuby léčily různými způsoby, zaříkáváním, vykuřováním či výplachy odvarem z léčivých bylin či dalšími ingrediencemi. Např. staří Egypťané doporučovali na bolesti zubů prášek z rozdrceného malachitu, okru, fíků, fazolí a medu. Ve starém Řecku zase vyplachovali ústa vínem, ve kterém byly vyvařeny psí zuby. A Aztékové používali zubní pastu vyrobenou z popela a medu. Zápach z úst, který je nepříjemný, naši předkové řešili třeba ústní vodou růžovou nebo mátovou. Doporučuje se také myrtha. Na paradentozu je vhodné aloe s kadidlem, vínem a růžovou a jitrocelovou vodou.

Růžová voda obsahuje rozmarýn, který se měl buď žvýkat či uvařit v octě a víně a poté proplachovat ústa. Na zuby, záněty dásní budou příznivě působit byliny s antiseptickými vlastnostmi, které tlumí růst bakterií zodpovědních za vznik zubního kazu a čast má i protizánětlivé účinky. Kazivost zubů příznivě ovlivňuje obyčejný čaj, který obsahuje fluor.

Další důležitou součástí jsou třísloviny, které mají antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. Jsou obsaženy hojně v kůře a plodech dubu. Výplachy z odvaru dubové kůry se používají k desinfekci ústní dutiny při zánětech a ke zpevnění dásní. Lidová medicina doporučuje např. při bolestech zubů natírat dásně šťávou z cibule, ale i česneku.

Desinfekčně působí rovněž jitrocelová šťáva, máta, šalvěj, puškvorec, kontryhel. Kořen petržele, který postižený žvýká, posiluje dásně a snižuje jejich krvácivost. Snad nejčastěji se dnes používa menthol, lokálně zdáždí chladové receptory a vyvolává příjemný pocit chladu. Hřebíčková silice zase zastavuje růst stafylokoků, streptokoků a dalších bakterií, a je účinná při lokální anestezii. A na těžko se hojící záněty a paradentozu se používá jako kloktadlo z kostivalu nebo plicníku lékařského.