VYBERTE SI REGION

Rakytník obsahuje víc "céčka" než pomeranč

Ať mrzne, sněží či je obleva, čerstvé plody plné vitamínů může na své zahrádce sbírat Antonín Mikuška z Větřní. A nemusí pro ně chodit do vytápěného skleníku. Stromky obalené oranžovými plody svítí na jeho zazimované spící zahradě až neskutečně.

12.1.2011
SDÍLEJ:

Antonín Mikuška má vitamíny pořád na dosah.Foto: DENÍK/Zuzana Kyselová

Stačí, když si zobne jednu bobulku, a potřebnou dávku vitamínů má pro ten den splněnou.

„Je to rakytník řešetlákový. Sháněl jsem ho osm let po celé republice, a nakonec jsem ho objevil u kamaráda kousek odtud v Horních Hojdech,“ vzpomínal důchodce Antonín Mikuška, který už tehdy věděl, že se jedná o rostlinu s úžasnými účinky na zdraví člověka. „A rostl mu tam v podobné nadmořské výšce, jaká je tady, čili 646 metrů nad mořem. Byl tedy na naše podmínky zvyklý.“

Antonín Mikuška v krabicích od mléka pěstuje i jeho sazeničky a zejména poslední dobou mu za ně lidé mohou ruce utrhat. Rakytník je v současnosti zkrátka hitem, i když rostlina sama není žádnou novinkou. Ale teprve nyní díky osvětě si lidé uvědomují její pozoruhodné a všestranné příznivé účinky. „Prý má dvanáct vitamínů. Tak v něm vidím budoucnost, že mi při jeho pojídání odpadnou tablety,“ smál se Antonín Mikuška. „Chytám se všech přírodních věcí. Na zahradu mi nesmí žádná chemie. A u rakytníku je výhoda, že jeho bobulky vydrží na stromě plnohodnotné až do jara.“

Rakytník řešetlákový je trnitý keř, ale Antonín Mikuška ho pěstuje jako stromky. Dnes jsou pětileté a bohatě plodí. Ovšem jak větřínský pěstitel říká, jeden strom k tomu nestačí. Aby rakytník plodil, je třeba mít k samičím rostlinám i rostlinu opylovače. „Střihám je, aby měly tvar stromů. Když rostou jako keře, těžko se k nim člověk dostává a těžko se pak sklízejí plody. Tak rakytníky střihám jako vrbu. A oni jako vrba také znovu obrůstají.“

Jak rakytník zužitkovat

Když zvídavý zájemce ochutná bobulku, většinou se zašklebí. Chuť je stejná, jako by se právě zakousl do citronu. Ne nadarmo je rakytník nazýván také citroníkem severu. Podle odborníků obsahuje až desetkrát více vitamínu C než pomeranč. Kromě toho oplývá dalšími vitamíny A,B,D,F,K, obsahuje aminokyseliny, cukry, třísloviny a silice.

Manželka Antonína Mikušky z plodů vyrábí šťávu, protlak z plodů dává zmrazit do formy na kostky ledu a poté tyto rakytníkové kostky v sáčcích ukládá do mrazáku. „Pak si ji hodím třeba do čaje, přisladím medem a je to,“ říká. „Nebo si ty plody na větvičce usuším, to je taky dobré,“ doplnil Mikuška. Z plodů se ale dá vyrábět leccos. Rakytníkový olej, džem, či kompot, využívají se i jeho léčebné účinky hojící.

Ale není jednoduché plody rakytníku sklízet. Nejenom proto, že si člověk musí dávat pozor, aby se nepoškrábal, ale plody se v prstech snadno rozmáznou. A jak zjistili Mikuškovi, intenzivně oranžově barví. „Já je sklízím zkrátka tak, že ustřihnu celou větvičku. Však naroste nová. Nejlépe se sklízejí, když jsou bobulky zmrzlé,“ uzavřel Antonín Mikuška, který, jak s úsměvem dodal, doufá, že mu díky účinkům rakytníku odpadne běhání po doktorech.

Autor: Zuzana Kyselová

12.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies