Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chlapeček ani holčička? Německo chce zavést třetí pohlaví

   Berlín - Když se Diana Hartmannová v roce 1965 narodila, nedokázali doktoři odpovědět na otázku: "Je to kluk nebo holka?" Dítě bylo zdravé, ale, jak uváděli lékaři, jeho pohlaví bylo "nejasné". Diana byla někde na půl cesty mezi mužem a ženou. Doktoři rozhodli, že by měla být chlapcem, ale její matka vnímala dítě jako holčičku - proto také zvolila jméno Diana. Lékaři ji chtěli operovat, matka ale odmítla. Podle listu Die Welt není případ Hartmannové výjimečný.

9.3.2012
SDÍLEJ:

Holka nebo kluk? Každý rok se v Německu narodí odhadem 80 až 120 dětí, u nichž nejde určit pohlaví..Foto: ČTK

 

    Každý rok se v Německu narodí odhadem 80 až 120 "intersexuálních" dětí. Jejich hormony fungují jinak než u většiny lidí a mohou mít mužské či ženské pohlavní orgány, anebo kombinaci obojího. Ve společnosti, kde se spousta věcí odvíjí od pevného rozlišení mezi oběma pohlavími, vyvolává nejistota v tomto ohledu spoustu zmatků mezi rodiči, lékaři i úřady.

    Od prosince 2010 Německá národní etická rada pověřená federální vládou zvažuje, jak zajistit, aby tyto děti mohly důstojně žít. Konzultovala tento problém s experty z lékařských, právních i sociologických komunit, stejně jako se samotnými intersexuály, a během následujících týdnů má zveřejnit svou zprávu.

Je operace na místě?

    Dvěma hlavními otázkami je, zda by mělo být zavedeno "třetí pohlaví", a jestli by se měly provádět operace měnící intersexuály v muže nebo ženu; pokud ano, pak v jakém věku a za jakých podmínek. V minulosti byly intersexuální děti operovány během prvního roku života s předpokladem, že časné vymezení jejich mužského nebo ženského pohlaví předejde budoucím traumatům. V této praktice se stále pokračuje.

    Profesor Olaf Hiort ze Šlesvicko-holštýnské univerzitní kliniky, odborník na pohlavní vývoj, je přesvědčený, že je třeba sestavit instrukce a vytvořit speciální střediska, která budou poskytovat návody a informace jak pro lékaře, tak pro rodiče intersexuálních dětí.

    Lékařská historička Ulrike Klöppelová z berlínské Humboldtovy univerzity poukazuje na skutečnost, že dosud byl výzkum založený na lidech narozených jako intersexuálové, kteří byli později přeoperováni na muže nebo ženy. "Ale mělo by to být naopak," řekla. "Otázka by měla stát: Mají intersexuálové, kteří nebyli přeoperováni, horší životní zkušenosti?"

    Klöppelová věří, že by se pozornost měla soustředit na to, co by oni sami pokládali za užitečné ve svém životě: "To by bylo vědecké," prohlásila. "Tak, jak jsou věci nyní, je to jednostranné a nezbývá prostor pro důkazy jdoucí proti převládajícímu přístupu," dodala.

Nikdo nejsme normální

    Také Diana Hartmannová je přesvědčená, že klíčové je větší množství informací - ne kvůli léčbě, ale proto, aby otevřely samu problematiku pohlaví, sexuality a intersexuality. Skoro každý, věří Hartmannová, má nějaký problém se svým vzhledem nebo sexualitou. "Nikdo nemůže říct: 'Jsem naprosto normální'," prohlásila.

    Také proto má osobně značné výhrady k zavedení "třetího pohlaví", protože to by podle ní vedlo jen k ještě větší izolaci intersexuálních osob. "Kdo patří ke třetímu pohlaví? A kdo k prvnímu nebo druhému?" ptá se Hartmannová.

    V současnosti podle německého zákona musí být základní údaje o dítěti včetně pohlaví - chlapec nebo děvče - zaregistrovány během týdne od narození. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena, ale ne až do doby, kdy dítě dosáhne puberty. Z tohoto důvodu mnozí prosazují zavedení třetí kolonky vedle pohlaví mužské/ženské. Ale co by v ní mělo stát?

    Klöppelová by byla pro, aby se označování pohlaví zrušilo úplně, anebo alespoň odložilo do doby, kdy může každý sám za sebe rozhodnout, kým chce vlastně být. A Olaf Hiort si myslí, že by se mělo určit, za jakých okolností rozdělování na dvě pohlaví je třeba - a kdy ne.

    "Je zdravé?" je obvykle první otázka, kterou rodiče kladou po narození potomka. Po ní obvykle následuje: "Kluk nebo holka?" Ovšem tahle otázka už by v budoucnu mohla znít jinak. Anebo by mohla být úplně vypuštěna.

 

 

Autor: ČTK

9.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aerodrome festival 2017. Zpěvák skupiny Linkin Park Chester Bennignton.
AKTUALIZOVÁNO
1 11

Zpěvák kapely Linkin Park spáchal sebevraždu, oběsil se

Ilustrační foto
8

Dvě třetiny Čechů grilují. Nezanevřeli ani na špekáčky

Psi žijí v otřesných podmínkách. Až mi je vezmou, pořídím si další, říká majitel

/FOTOGALERIE/ Vstup do domu Na Kozině, jenž patří Václavovi Hrbáčkovi, který vlastní několik psů, je jen na vlastní nebezpečí. Ještě před dveřmi vás přivítá nesnesitelný zápach a hlasité štěkání a kňučení několika desítek psů, kteří tu žijí v naprosto otřesných podmínkách. 

Pohledem Stanislava Šulce: Milionová Světlana

Internet na naše území přitéká již více než 25 let, tedy déle, než existuje samostatné Česko. Přinesl řadu pozitiv a také mnoho úskalí. Připomněl to případ muže ze Zlínska, který naletěl na jeden z nejstarších internetových podvodů.

Pes Bart, který se po 16 dnech osvobodil z nory, se zřejmě živil liškou

/FOTOGALERIE/ Šestnáct dní byl uvězněn v liščí noře borderteriér Bart. Do skal na Semilsku mu vyrazil na pomoc i jeho zvířecí druh, speciálně vycvičený pes z Olomouce. V doprovodu dobrovolných záchranářů z Rescue Olomouc hledal pro Barta únikovou cestu.

Země zaslíbená pro imigranty: Švýcarsko je třetí na světě

Americký deník US News & World Report se pokusil sestavit žebříček zemí, které jsou k imigrantům nejpřívětivější. Stanovil si čtyři kategorie: ekonomická stabilita, dobrý pracovní trh, příjmová nerovnost a pocit, že tohle je „místo, kde bych chtěl žít“.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení