VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školní oběd? Na jihu Moravy klidně i pořecku

Přes zažité ohrnování nosu nad školními obědy si děti ve školách stále víc pochutnávají. V řadě jídelen už je možnost vybrat si jídlo z více možností samozřejmostí. A stovky jihomoravských škol dětem zabezpečují ovocné nebo mléčné přesnídávky. Jen málokterá ale nabízí vhodnou stravu i dětem se speciálními potřebami. Školáci navíc teplý oběd často mění za rychlé občerstvení.

10.11.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Ulepené tácky, voda se sirupem a univerzální hnědá omáčka zvaná UHO. Typická vizitka školního stravování? Možná kdysi, tvrdí odborníci. Pro většinu současných školáků je samozřejmost spíš vybírat si denně z několika variant obědového menu a jídelníček si kdykoliv prohlédnout na internetu. Stále víc škol také klade důraz na zdravou výživu.

Například do projektů zaměřených na bezplatnou distribuci ovoce a zeleniny se jich na jižní Moravě zapojily už stovky. „U nás je to tak, že všechny děti na prvním stupni dostanou každý čtvrtek nějaké ovoce. Většinou se jedná o běžné sezónní plody, třeba teď to byly mandarinky a nektarinky,“ vysvětlila zástupkyně ředitele hodonínské základní školy ve Vančurově ulici Jana Adámková.

Děti tloustnou

Za zdravou svačinu tamní žáci vděčí projektu s názvem Ovoce do škol, který ministerstvo školství zahájilo letos v únoru. Jedním z jeho cílů je bojovat proti epidemii dětské obezity. A mnohdy neoblíbené ovoce a zeleninu mezi dětmi zpopularizovat. Díky podpoře z Evropské unie na ně mají ve zúčastněných školách zdarma nárok všechny děti od prvního po pátý ročník.

Kolik škol se do projektu zatím v kraji přihlásilo, jasné není. Registrují se do něj pouze dodavatelé, kteří mají zájem ovoce dodávat. Pokud některou školu jejich nabídka zaujme, může firmu oslovit. Nezáleží přitom na regionu. Často se stává, že ovocnou přesnídávku pro děti v Brně připravuje firma z opačného konce republiky. „Například my spolupracujeme s bezmála třemi stovkami škol v Jihomoravském kraji,“ odhadla Simona Tvrdíková z pražské společnosti Laktea, která do škol dodává na podobném principu i mléko.

Podle Adámkové má projekt u školáků úspěch. A spokojení jsou s ním i rodiče. Například Iva Vlašicová z Hlohovce na Břeclavsku, která má dva syny. „Děti to inspiruje ke zdravému životnímu stylu. Snáz přijmou jablko od učitelky, která je pro ně většinou velká autorita, než od rodičů,“ poznamenala Vlašicová.

O něco skromnější je zatím projekt, který se rozjíždí pod názvem Bioškoly. Má zajistit, aby aspoň dvacet školních stravoven ve čtyřech krajích vařilo z místních biopotravin. Na jižní Moravě se do něj chce zapojit zatím devět škol.

Řada školních jídelen se ale do zdravého vaření pustila na vlastní pěst už dávno. „Uspořádali jsme Den zdravé výživy, ale také třeba Týden řecké a italské kuchyně. Snažíme se jídelníček oživit i méně obvyklými potravinami,“ řekla ředitelka školní jídelny v brněnské Masarově ulici Libuše Mifková.

Kuchařský tým, kterému velí, denně uvaří kolem tisícovky porcí. V poslední době přitom vždy nabídne na výběr ze dvou jídel. Vaří také pro děti s cukrovkou a bezlepkovou dietou. Rodiče jsou podle ní na kvalitu jídel stále náročnější. „Poslední dobou více sledují jídelníčky,“ poznamenala Mifková.

Podobný postřeh měla i referentka školního stravování brněnského magistrátu a pořadatelka soutěží školních jídelen Anna Packová. „Trend zlepšovat stravování je rozhodně patrný, i když mezi jídelnami bývají rozdíly. A je to i díky tlaku rodičů. Jídelny se snaží udržet strávníky, takže vaří moderně a zajímavě,“ potvrdila Packová.

Trumfování

Kuchařkám v tom pomáhají i nové technologie. Kromě multifunkčních pánví nebo konvektomatů na smažení je to stále častěji i internet. Díky němu rodiče mohou zkontrolovat třeba to, zda dítě oběd nevynechalo. „Vaříme vlastně v malých laboratořích. Mimo jiné proto, že na nás chodí velmi přísné hygienické kontroly,“ konstatovala ředitelka jídelny v brněnské Nádvorní ulici Libuše Šílová.

UHO omáčku prý tamní strávníci neznají. „A myslím, že ani jinde. S ostatními jídelnami se naopak tak trochu trumfujeme,“ řekla Šílová.

Dietoložka: Fastfoody a automaty jsou past na školáky

Jídelny nabízejí stále kvalitnější jídlo. Děti ale pořád rády mlsají to, co jejich zdraví příliš neprospívá. „Obyčejný školní oběd často mění za hranolky ve fastfoodu nebo sladkost ze školního bufetu. A to je špatně,“ tvrdí poradkyně brněnského Dietologického centra Nikola Peřinová.

Stravují se současné děti lépe než dříve?
To bych neřekla. Školní jídelny za to nemohou. Kvalita jídla, které podávají, v posledních letech stoupá. A lidé stravování ve škole věnují větší pozornost, což dokládají i různé televizní soutěže a podobně. Spousta dětí a mladých lidí ale do jídelny jíst jednoduše nechodí.

Jak to?
Jeden problém vidím v automatech, kde se dá koupit občerstvení a sladkosti. Taková zařízení má v současnosti velký počet škol. A já se pak čím dál častěji ve své praxi setkávám u mladých lidí se zlozvykem, ráno nsenídat. A pak si v automatu koupit některou ze sladkých tyčinek a zapíjet je spritem a coca–colou.

Co ještě konkuruje v očích dětí stravování ve školní jídelně?
Určitě rády chodí do fastfoodů , tedy rychlého občerstveního. A když přijdou odpoledne domů, pokračují zobáním crackerů, chipsů nebo oplatků. To je pro organismus dítěte a mladého člověka opravdu špatná dieta.

Co když si ale dám například hamburger k obědu? Je to jenom houska s masem a zeleninou, co je na ní tak nevhodného?
Problém je v tom, že houska z rychlého občerstvení jsou vlastně jen prázdné kalorie. A i kdyby to byl náš poctivý chleba, tak se to nehodí k obědu. Dítě má mít k obědu čtyřikrát týdně maso, a tím myslím kvalitní bílkovinu. A k tomu přílohu. Ne bílou housku s kusem namletého masa, který obsahuje čtyřicet procent tuku.

Na celiakii je většina škol krátká

Nefalšovanou Odysseu má za sebou rodina Zdeňka Vávry z Brna. Za strastiplnou pouť mezi ordinacemi lékařů, specializovanými obchody a školními jídelnami může nemoc, kterou trpí oba jeho synové. Bez vhodné diety se děti s celiakií neobejdou. Ve školních jídelnách se s ní ale zatím moc nepočítá.

Problémy začaly už ve školce. „Staršímu synovi jsme nejprve vařili sami, pak nám vyšli vstříc a začali pro něj jídlo připravovat zvlášť. Připravení na děti s bezlepkovou dietou ale nebyli ani v jídelně na základní škole, a to už pro nás byla značná zátěž. Manželka oběd denně připravovala, já jsem ho pak vezl do jídelny, kde jej jen ohřáli,“ vysvětlil Vávra.

Lidé s celiakií nemohou jíst potraviny, které obsahují takzvaný gluten neboli lepek. Sliznice jejich tenkého střeva jej nedokáže zpracovat a při nesprávné stravě trpí například průjmy a podvýživou. Lepek obsahuje řada obilovin, pro pacienty je proto tabu nejen téměř jakékoliv pečivo. Ale třeba také polévka zahuštěná běžnou moukou.

Kvůli striktní dietě starší syn Vávrových nakonec ze školy odešel. Jídelna v brněnské Nádvorníkově ulici, kam nyní chodí, pro celiaky vařit umí. Suroviny ale musí Vávrovi kupovat sami. „Kilo mouky stojí asi devadesát korun. Teď nám ale dělá starosti hlavně střední škola. Synovi je deset let a hlásí se na víceleté gymnázium. V Brně jsou asi čtyři, celiakům vychází vstříc jen jedno. To je u přijímaček docela nevýhoda,“ povzdechl si Vávra.

Stejnou zkušenost má i blanenská dětská lékařka Eva Kalová. „S celiakií se u dětí samozřejmě setkávám, vaří pro ně ale málokde. Školáků, kteří jí trpí, není zase tak velký počet. A pro školy by to bylo docela náročné. Obvykle to rodiče řeší tak, že dětem vaří. Podobná situace je u školáků, kteří trpí cukrovkou. Potřebují speciální dietu, navíc také pravidelný režim,“ potvrdila Kalová.

Autoři: MARIE MÁLKOVÁ, KATEŘINA SMOLOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
10 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.
7

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies