VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školní oběd? Na jihu Moravy klidně i pořecku

Přes zažité ohrnování nosu nad školními obědy si děti ve školách stále víc pochutnávají. V řadě jídelen už je možnost vybrat si jídlo z více možností samozřejmostí. A stovky jihomoravských škol dětem zabezpečují ovocné nebo mléčné přesnídávky. Jen málokterá ale nabízí vhodnou stravu i dětem se speciálními potřebami. Školáci navíc teplý oběd často mění za rychlé občerstvení.

10.11.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Ulepené tácky, voda se sirupem a univerzální hnědá omáčka zvaná UHO. Typická vizitka školního stravování? Možná kdysi, tvrdí odborníci. Pro většinu současných školáků je samozřejmost spíš vybírat si denně z několika variant obědového menu a jídelníček si kdykoliv prohlédnout na internetu. Stále víc škol také klade důraz na zdravou výživu.

Například do projektů zaměřených na bezplatnou distribuci ovoce a zeleniny se jich na jižní Moravě zapojily už stovky. „U nás je to tak, že všechny děti na prvním stupni dostanou každý čtvrtek nějaké ovoce. Většinou se jedná o běžné sezónní plody, třeba teď to byly mandarinky a nektarinky,“ vysvětlila zástupkyně ředitele hodonínské základní školy ve Vančurově ulici Jana Adámková.

Děti tloustnou

Za zdravou svačinu tamní žáci vděčí projektu s názvem Ovoce do škol, který ministerstvo školství zahájilo letos v únoru. Jedním z jeho cílů je bojovat proti epidemii dětské obezity. A mnohdy neoblíbené ovoce a zeleninu mezi dětmi zpopularizovat. Díky podpoře z Evropské unie na ně mají ve zúčastněných školách zdarma nárok všechny děti od prvního po pátý ročník.

Kolik škol se do projektu zatím v kraji přihlásilo, jasné není. Registrují se do něj pouze dodavatelé, kteří mají zájem ovoce dodávat. Pokud některou školu jejich nabídka zaujme, může firmu oslovit. Nezáleží přitom na regionu. Často se stává, že ovocnou přesnídávku pro děti v Brně připravuje firma z opačného konce republiky. „Například my spolupracujeme s bezmála třemi stovkami škol v Jihomoravském kraji,“ odhadla Simona Tvrdíková z pražské společnosti Laktea, která do škol dodává na podobném principu i mléko.

Podle Adámkové má projekt u školáků úspěch. A spokojení jsou s ním i rodiče. Například Iva Vlašicová z Hlohovce na Břeclavsku, která má dva syny. „Děti to inspiruje ke zdravému životnímu stylu. Snáz přijmou jablko od učitelky, která je pro ně většinou velká autorita, než od rodičů,“ poznamenala Vlašicová.

O něco skromnější je zatím projekt, který se rozjíždí pod názvem Bioškoly. Má zajistit, aby aspoň dvacet školních stravoven ve čtyřech krajích vařilo z místních biopotravin. Na jižní Moravě se do něj chce zapojit zatím devět škol.

Řada školních jídelen se ale do zdravého vaření pustila na vlastní pěst už dávno. „Uspořádali jsme Den zdravé výživy, ale také třeba Týden řecké a italské kuchyně. Snažíme se jídelníček oživit i méně obvyklými potravinami,“ řekla ředitelka školní jídelny v brněnské Masarově ulici Libuše Mifková.

Kuchařský tým, kterému velí, denně uvaří kolem tisícovky porcí. V poslední době přitom vždy nabídne na výběr ze dvou jídel. Vaří také pro děti s cukrovkou a bezlepkovou dietou. Rodiče jsou podle ní na kvalitu jídel stále náročnější. „Poslední dobou více sledují jídelníčky,“ poznamenala Mifková.

Podobný postřeh měla i referentka školního stravování brněnského magistrátu a pořadatelka soutěží školních jídelen Anna Packová. „Trend zlepšovat stravování je rozhodně patrný, i když mezi jídelnami bývají rozdíly. A je to i díky tlaku rodičů. Jídelny se snaží udržet strávníky, takže vaří moderně a zajímavě,“ potvrdila Packová.

Trumfování

Kuchařkám v tom pomáhají i nové technologie. Kromě multifunkčních pánví nebo konvektomatů na smažení je to stále častěji i internet. Díky němu rodiče mohou zkontrolovat třeba to, zda dítě oběd nevynechalo. „Vaříme vlastně v malých laboratořích. Mimo jiné proto, že na nás chodí velmi přísné hygienické kontroly,“ konstatovala ředitelka jídelny v brněnské Nádvorní ulici Libuše Šílová.

UHO omáčku prý tamní strávníci neznají. „A myslím, že ani jinde. S ostatními jídelnami se naopak tak trochu trumfujeme,“ řekla Šílová.

Dietoložka: Fastfoody a automaty jsou past na školáky

Jídelny nabízejí stále kvalitnější jídlo. Děti ale pořád rády mlsají to, co jejich zdraví příliš neprospívá. „Obyčejný školní oběd často mění za hranolky ve fastfoodu nebo sladkost ze školního bufetu. A to je špatně,“ tvrdí poradkyně brněnského Dietologického centra Nikola Peřinová.

Stravují se současné děti lépe než dříve?
To bych neřekla. Školní jídelny za to nemohou. Kvalita jídla, které podávají, v posledních letech stoupá. A lidé stravování ve škole věnují větší pozornost, což dokládají i různé televizní soutěže a podobně. Spousta dětí a mladých lidí ale do jídelny jíst jednoduše nechodí.

Jak to?
Jeden problém vidím v automatech, kde se dá koupit občerstvení a sladkosti. Taková zařízení má v současnosti velký počet škol. A já se pak čím dál častěji ve své praxi setkávám u mladých lidí se zlozvykem, ráno nsenídat. A pak si v automatu koupit některou ze sladkých tyčinek a zapíjet je spritem a coca–colou.

Co ještě konkuruje v očích dětí stravování ve školní jídelně?
Určitě rády chodí do fastfoodů , tedy rychlého občerstveního. A když přijdou odpoledne domů, pokračují zobáním crackerů, chipsů nebo oplatků. To je pro organismus dítěte a mladého člověka opravdu špatná dieta.

Co když si ale dám například hamburger k obědu? Je to jenom houska s masem a zeleninou, co je na ní tak nevhodného?
Problém je v tom, že houska z rychlého občerstvení jsou vlastně jen prázdné kalorie. A i kdyby to byl náš poctivý chleba, tak se to nehodí k obědu. Dítě má mít k obědu čtyřikrát týdně maso, a tím myslím kvalitní bílkovinu. A k tomu přílohu. Ne bílou housku s kusem namletého masa, který obsahuje čtyřicet procent tuku.

Na celiakii je většina škol krátká

Nefalšovanou Odysseu má za sebou rodina Zdeňka Vávry z Brna. Za strastiplnou pouť mezi ordinacemi lékařů, specializovanými obchody a školními jídelnami může nemoc, kterou trpí oba jeho synové. Bez vhodné diety se děti s celiakií neobejdou. Ve školních jídelnách se s ní ale zatím moc nepočítá.

Problémy začaly už ve školce. „Staršímu synovi jsme nejprve vařili sami, pak nám vyšli vstříc a začali pro něj jídlo připravovat zvlášť. Připravení na děti s bezlepkovou dietou ale nebyli ani v jídelně na základní škole, a to už pro nás byla značná zátěž. Manželka oběd denně připravovala, já jsem ho pak vezl do jídelny, kde jej jen ohřáli,“ vysvětlil Vávra.

Lidé s celiakií nemohou jíst potraviny, které obsahují takzvaný gluten neboli lepek. Sliznice jejich tenkého střeva jej nedokáže zpracovat a při nesprávné stravě trpí například průjmy a podvýživou. Lepek obsahuje řada obilovin, pro pacienty je proto tabu nejen téměř jakékoliv pečivo. Ale třeba také polévka zahuštěná běžnou moukou.

Kvůli striktní dietě starší syn Vávrových nakonec ze školy odešel. Jídelna v brněnské Nádvorníkově ulici, kam nyní chodí, pro celiaky vařit umí. Suroviny ale musí Vávrovi kupovat sami. „Kilo mouky stojí asi devadesát korun. Teď nám ale dělá starosti hlavně střední škola. Synovi je deset let a hlásí se na víceleté gymnázium. V Brně jsou asi čtyři, celiakům vychází vstříc jen jedno. To je u přijímaček docela nevýhoda,“ povzdechl si Vávra.

Stejnou zkušenost má i blanenská dětská lékařka Eva Kalová. „S celiakií se u dětí samozřejmě setkávám, vaří pro ně ale málokde. Školáků, kteří jí trpí, není zase tak velký počet. A pro školy by to bylo docela náročné. Obvykle to rodiče řeší tak, že dětem vaří. Podobná situace je u školáků, kteří trpí cukrovkou. Potřebují speciální dietu, navíc také pravidelný režim,“ potvrdila Kalová.

Autoři: MARIE MÁLKOVÁ, KATEŘINA SMOLOVÁ, ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kontrola sanitky.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Pacienta vezl v sanitce po Praze opilý řidič

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

Jawa letos nabídne dvě novinky. Prohlédněte si je

Český výrobce motocyklů Jawa letos přijde na trh s novou čtyřtaktní třistapadesátkou. Stroj, kterému za základ slouží čínský motocykl Shineray XY400, designově vychází z typu 634 vyráběného v 70. a 80. letech minulého století.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

AKTUALIZOVÁNO

Muž na Zlínsku skočil ze 7. patra, pád nepřežil

Napajedla – Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies