VYBERTE SI REGION

Školní psycholožka: Denní řád mohou rodiče dětem i nakreslit

Šikana, dyslexie nebo autismus. Ať už vás tyto pojmy děsí jakkoliv, pro školního psychologa jsou běžnou náplní práce. A jeho přítomnost na základních školách může být pro školáky i jejich rodiče přínosem.

2.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Školní psycholožka Adéla Sedláčková se různými preventivními programy, individuálními konzultacemi i skupinovou prací se žáky snaží zajistit co nejhladší průchod dětí školní docházkou. O zvládnutí prvních školních dnů i o problematice šikany se rozhovořila psycholožka, která v malenovické základní škole působí již třetím rokem.

Přihodila se letos v první školní den nějaká událost, která potřebovala váš zásah?
Jeden prvňáček odmítal jít do třídy, sedl si před ní na zem a plakal. Předtím podle slov naší výchovné poradkyně omylem vešel na dívčí toalety místo na chlapecké. Pokoušely jsme se s paní učitelkami ho klidným slovem dostat do třídy na slavnostní přivítání prvňáčků, ale s žáčkem nešlo hnout, pomohla až maminka, která ho v náruči nakonec do třídy dostala.

Jak mají rodiče pomoci dítěti zvládnout první týdny školy?
Pro malé prvňáčky je přechod z mateřské školy do školního prostředí mnohdy složitý, jelikož dítě se dostává do nové role role školáka a jsou na něj kladeny zcela nové požadavky, které vyžadují připravenost dítěte na školní zátěž. Jsou děti, které se do školy těší, ale také jsou děti úzkostnější, které přechod z mateřské školky do školy prožívají stresově. Je zapotřebí děti na tento přechod připravit, mluvit s nimi o tom a být trpělivý. Adaptace dětí na tak velkou změnu je různá.

Co konkrétně může usnadnit dítěti přechod z mateřské školy na základní?
Dítě přicházející z MŠ je zvyklé fungovat v kolektivu dětí, jiných dospělých a být určitou dobu bez rodičů. Rodiny mohou dítěti pomoci s organizací času, školních povinností i chvil k odpočinku. Rodiče mohou dětem vytvořit denní řád a například pomocí obrázků znázornit jednotlivé činnosti během dne anebo denní řád zaměřit na tu část, která prvňáčkovi dělá obtíže například vizualizovat to, co si dítě nesmí do školy zapomenout vzít. Denní řád a režim jsou důležité u všech dětí, nejen u prvňáčků.

Jak se má rodič zachovat, pokud dítě před začátkem vyučování opakovaně bolí bříško či hlava nebo pláče?
Pokud má dítě ve škole problémy jakéhokoli druhu, je potřeba, aby rodič spolupracoval s třídním učitelem. V případě, že dítě somatizuje (převádí psychické problémy do tělesné oblasti, pozn. red.), je na místě také vyhledat pomoc školního psychologa, který s dítětem začne pracovat a sledovat ho. Děti v prvních třídách na začátku školního roku takové bolesti občas mívají, ale většinou s časem odezní, jakmile se dítě na školní prostředí adaptuje.

Rodiče by měli s dětmi tyto věci probírat, zajímat se o to, co může u dítěte způsobovat bolest, zda dítě může mít strach například ze spolužáka, učitele anebo se bojí neúspěchu. Pokud obtíže přetrvají déle než dva nebo tři měsíce, je nutné se obrátit na odborníky, např. dětského klinického psychologa či psychiatra.

Řešila jste podobný případ? A jaký měl průběh a závěr?
V loňském školním roce jsem něco podobného řešila s více dětmi, se kterými jsem během 2 až 3 měsíců individuálně pracovala používali jsme relaxační techniky, projektivní metody a další. Během té doby se to upravilo a bolesti dále nepřetrvávaly. Důležité je si s dětmi povídat, mluvit o tom, čeho se bojí.

Je lepší se pokusit dítě uklidnit nabídnutím odměny v podobě sladkosti, nebo se ho má rodič raději pokusit utěšit slovy
Prvně bych chtěla zdůraznit, že je vhodnější pozitivní motivace odměnou než negativní trestem. Není ovšem vhodné dítě odměňovat příliš často za každý úkol, který splní, tím by se ztratil účinek odměny. Také je potřeba dítě motivovat v blízkém časovém horizontu, aby pro něj odměna nebyla naopak příliš vzdálená (např. „pokud si tento týden budeš poctivě dělat domácí úkoly, na konci týdne půjdeme do cukrárny"). Pokud je dítě rozrušené, je důležité s ním situaci probrat slovně.

Co když děti odmítají chodit do školy, dělat úkoly a učit se?
Kromě spolupráce rodičů a třídní učitelky je důležitá i pomoc školního psychologa. Zjišťuji příčiny, proč dítě nechce do školy chodit, zda za tím může být pouze lenost dítěte anebo strach z někoho či obavy z neúspěchu. Pokud je problém hlubší, scházíme se jednou až dvakrát za čtrnáct dnů a snažíme se problém rozklíčovat a odstranit. Nechuť k učivu mohou způsobovat i poruchy učení nejčastěji dyslexie, dysgrafie, dysortografie. V tomto případě je nezbytná spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Jak se dá pomoci dítěti, aby se lépe začlenilo do kolektivu?
Kromě toho, že spolupracuji s třídními kolektivy a mým cílem je, aby ve třídách bylo pozitivní sociální klima, vedu také skupinky dětí, s nimiž nacvičuji sociální dovednosti. Je to určeno pro děti, které mají problém v sociální oblasti. Rozebíráme různá témata jako kamarádství, komunikace, emoce nebo jakým způsobem navazovat kontakt.

Podle čeho se děti vybírají do skupinek?
Děti se vybírají po konzultaci s třídní učitelkou a se souhlasem rodičů. Většinou jde o tiché, nesmělé děti anebo naopak děti hlučnější, aktivnější, které i tak kolektiv nevezme, protože moc neví jak na to. Chodí sem i děti s diagnózou Aspergerův syndrom, což je forma autismu, nebo ADHD porucha pozornosti s hyperaktivitou.

Jak může rodič poznat, že je dítě šikanováno?
Dítě zpravidla bývá často smutnější, uzavřenější a utíká do nemoci. Začne si třeba stěžovat na bolest bříška nebo může zvracet. Nechce do školy ani ven mezi ostatní děti. Má noční můry. Změní se mu zájmy. Projevů je hodně, většinou se nedostavují všechny. Je důležité si jich u dítěte všímat. Pokud má rodič podezření, že je dítě šikanováno, měl by ihned kontaktovat třídní učitelku, školního psychologa či vedení školy.

Jak se jako školní psycholožka snažíte šikaně ve třídách zabránit?
Ve škole máme vypracovaný plán proti šikaně. Chodím do tříd s preventivními a intervenčními programy, provádím sociometrické šetření k získání hlubšího vhledu do vztahů mezi žáky. Snažíme se zasáhnout již v počátku, aby ve třídě šikana nepropukla. V třídních kolektivech je běžné, že někteří žáci jsou ostrakizováni (jsou na okraji třídy, pozn. red.). V tomto případě nelze tvrdit, že ve třídě je šikana. Nicméně tuto problematiku bereme velice vážně a snažíme se o lepší začlenění těchto odstrčených žáků do kolektivu. Pokud se ve třídě šikana potvrdí, je potřeba postupovat dle plánu proti šikanování. Provedeme rozhovory s obětí, s „neutrálními" žáky, s agresorem či agresory, s rodiči oběti i agresora. Nikdy nesmí dojít k přímé konfrontaci oběti a agresora.

Jaké mohou být následky šikany a dají se nějak zmírnit?
Následky mohou být velmi závažné, šikana může u oběti vyústit v nejhorším případě až k sebevraždě. U dítěte se mohou rozvinout vážné psychické potíže školní fobie, deprese, úzkosti. Každé dítě je však jiné, některé může hluboce ranit už počáteční narážka či posměšek, jiné nad tím mávne rukou. Přesto je důležitá následná péče u psychologa.

Můžete mi říct nějaký konkrétní případ šikany, který se za vaši praxi ve škole udál?
Naštěstí po dobu mého působení na škole jsme se s šikanou jako takovou nesetkali.

Zuzana Tomášková

Autor: Redakce

2.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies