VYBERTE SI REGION

Středočeši chodí k psychiatrovi stále častěji

Za posledních deset let dochází k mírnému nárůstu počtu prvních psychiatrických vyšetření. To platí i pro obyvatele Středočeského kraje, kde je ale nárůst poměrně malý. Naopak nejvyšší počet prvních psychiatrických vyšetření lze pozorovat v hlavním městě, což lze odůvodnit zejména vyšším počtem zdravotnických zařízení psychiatrie a potřebou určité části pacientů vyhledat k léčení psychické choroby zdravotnické zařízení mimo trvalé bydliště.

9.2.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

„Dle odborníků začínají mít po roce 2000 duševní poruchy a poruchy chování charakter epidemie, a proto nabývají celospolečenské závažnosti, 
a tím i ekonomické významnosti jak pro zdravotní, tak pro sociální systémy a zaměstnanost i ve vztahu k otázkám sociálního začlenění či vyloučení," vysvětluje mluvčí Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Šárka Nováková.

Duševní nemoc provází postiženého člověk zpravidla kolem patnácti let. Tyto roky jsou provázeny zvýšenou nemocností, pracovní neschopností, zhoršením kvality života, ztrátou životní pohody, mnohdy i invalidizací, ztrátou soběstačnosti či končí předčasným úmrtím.

Více vyšetření = zatížení systému

Počet psychiatrických vyšetřeníStředočeský kraj
Pohlaví/rok - 2003 - 2012
Muži - 10 154 - 17 492
Ženy - 15 028 - 29 864

Lidé ze Středočeského kraje ve srovnání s ostatními kraji chodí na první psychiatrická vyšetření méně než lidé z celé republiky. Ženy tvoří ve Středočeském kraji zhruba 60 až 65 procent všech pacientů s psychickým onemocněním, což koresponduje s celorepublikovým podílem žen na celkovém počtu psychiatrických pacientů.

Celkový počet hospitalizovaných ve Středočeském kraji je do určité míry ovlivněn umístěním psychiatrické léčebny Kosmonosy, kde jsou hospitalizováni i pacienti z jiných krajů.

Léčba může spočívat buď 
v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K tomu se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

Nejčastějšími diagnózami, pro které byli ošetřeni pacienti v psychiatrických ordinacích, byly neurotické poruchy a afektivní poruchy. U lidí jsou také často diagnostikovány poruchy vyvolané návykovými látkami a schizofrenie.

Rozdíl mezi nemocí u mužů a žen

„Z porovnání počtu pacientů 
v jednotlivých skupinách psychiatrických diagnóz 
podle pohlaví je zřejmé, že obecně se ženy častěji potýkají s afektivními, neurotickými a organickými duševními poruchami a schizofrenií," vysvětlila Šárka Nováková.

Muži jsou výrazně častěji ošetřováni v souvislosti se sexuálními deviacemi, s poruchami vyvolanými alkoholem a ostatními psychoaktivními látkami a s vývojovými poruchami v dětství a adolescenci. Významný podíl měli muži také u diagnózy patologické hráčství.

V roce 2012 lékaři provedli skoro tři tisíce ošetření, přičemž bylo ošetřeno necelých šest set tisíc pacientů. Oproti předchozímu roku přišlo do ordinace o čtyři procenta více pacientů a počet vyšetření stoupl od roku 2000 o necelých čtyřicet procent.

Při porovnání s miléniem dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř šedesát procent, počet pacientů ve věkové skupině do devatenácti let stoupl o necelou pětinu. 
U dětí do čtrnácti let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci, mentální retardace a neurotické poruchy.

Psychická porucha- je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka znesnadňující jeho fungování ve společnosti. Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné. Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí. Hartl, Hartlová. Psychologický slovník. Praha, Portál 2004. 

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

9.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies