VYBERTE SI REGION

Tajemný mozek: co o něm nevíme

Zajímat se o něj je jako číst napínavý román. O počítači v naší hlavě bylo řečeno mnohé, spousta informací zůstává neznámá, některé se přehodnocují. Každopádně kdyby se mohl transplantovat, už bychom to nebyli my…

31.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Nejlepší počítače světa proti němu působí dojmem směšných hraček. A právě proto nám toho v souvislosti s mozkem stále hodně uniká.

Stačí se podívat na čísla, která jej charakterizují. Docent Jakub Hort, jeden z expertů Mezinárodního centra klinického výzkumu (pod Fakultní nemocnicí u svaté Anny v Brně) a předseda Sekce kognitivní neurologie České neurologické společnosti říká: „V mozku je přibližně sto miliard nervových buněk a každá z nich má v průměru tisíc spojů (synapsí) s ostatními buňkami. Již tento fakt nabízí obrovské množství kombinací a kapacity. Navíc výběžky nervových buněk mohou měnit svůj tvar a metabolismus, čímž se možnost zpracovávat informace mnohonásobně zvyšuje."

Máme rezervy?

Orgán, který váží asi dvě procenta naší celkové tělesné hmotnosti, zůstane nejspíš vždy zahalen rouškou tajemství. Těžko ho někdy probádáme úplně celý a naprosto přesně pochopíme, jak funguje. Navíc lze jen těžko říci, kolik jsme se toho o něm doposud dozvěděli.

„Nevím totiž, kolik toho o lidském mozku nevíme," uvedl známý neuropatolog František Koukolík. Je to jednoduché – když neznáme přesný cíl cesty, těžko můžeme určit, jakou část už jsme z ní ušli.

Věda nedokáže odpovědět ani na otázku, jak velkou kapacitu mozku v současné době využíváme. Desetiprocentní údaj, jenž se sem tam objevuje na internetu, není ničím podložený. „Převládá však názor, že kapacita mozku není plně využita," říká Jakub Hort.

Záhadná paměť

V čem experti nejvíc tápou? „Relativně málo je prozkoumána čelní část mozku a potom paměťové mechanismy. Paměť se ukládá ve spánkovém laloku mozku, ale neexistuje shoda v tom, kde je pak uchovávána a jakou formou," přiznává Jakub Hort, který však zároveň považuje poznatky o tvorbě paměťové stopy za nejvýznamnější objev posledních let.

Vědci mimo jiné zjistili, že v takzvaném hipokampu, který má na starosti právě vytváření paměťové stopy, probíhá v průběhu celého života tvorba nových nervových buněk. „Dřív se předpokládalo, že když se člověk narodí, tak jich má konečný počet, a jak stárne, jenom mu odumírají," prohlásil profesor Milan Brázdil z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Paměť se dá trénovat, existují dokonce experti, kteří se na tuto činnost zaměřují. „Mozek je sval, který je funkční jenom tehdy, když ho řádně procvičujeme," shrnuje Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Technik je mnoho a trénovat se dá v každém věku – hlavně senioři jsou v tomto směru často aktivní.

Choroby s otazníky

Otazníky jsou stále typické i pro onemocnění mozku. Vezměme například Alzheimerovu chorobu – „neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci", píše encyklopedie Wikipedia. Většinou se projevuje po šedesátce, před rokem jí trpělo deset procent lidí mezi 80 a 85 lety. Víme, že jak populace stárne, bude „alzheimer" čím dál častější. Ovšem vyléčit ani dlouhodobě zmírnit chorobu neumíme. „Jsme stále relativně bezradní nejen v léčbě, ale i v diagnostice," přiznává Jakub Hort, který se na tuto nemoc specializuje, a dodává: „Dosud nezpochybňovaná teorie o beta-amyloidu jako hlavní příčině zániku nervových buněk utrpěla trhliny."

Nejasnosti se pojí rovněž s epilepsií, která je doprovázena záchvaty a provází člověka vlastně od počátku jeho existence. Parkinsonovou nemocí trpí hlavně muži a ženy starší padesáti, ovšem není to pravidlem. Budoucí výskyt choroby se nedá předpovědět, příčiny jsou stále nejednoznačné, léčba neexistuje.

Kolik váží duše?

Naděje na zlepšení ovšem přišla před rokem, kdy vědci prezentovali nový poznatek: onemocnění nezačíná v mozkových centrech řízení pohybu, ale v nervových buňkách, které zajišťují čich. „To může jednoho dne otevřít možnost diagnostikovat tuto nemoc mnohem dříve a předejít jejímu dalšímu rozvoji," uvedl profesor Heinz Reichmann, prezident Evropské neurologické společnosti.

v číslech
- Mozek váží asi dvě procenta celkové tělesné hmotnosti.
- Využívá 20 procent veškerého kyslíku a kalorií v těle.
- Po dosažení pětatřiceti let ztrácí člověk každý den přibližně
- 7000 nervových buněk.
- Mužský mozek je asi o 20 gramů těžší; ten Einsteinův však měl jen podpůrměrných 1230 gramů, zato o 15 procent větší část zodpovědnou za matematické myšlení.

Existují teorie, které tvrdí, že člověk nemá svobodnou vůli. Například že přítomnost vnímá s jistým – samozřejmě velmi malým – zpožděním; na tomhle principu byl založený známý experiment Benjamina Libeta ze 70. let minulého století. Pokud bychom přijali zmíněnou tezi, byli bychom vlastně svědky, nikoliv hybateli vlastního osudu.

„Svobodná vůle není iluzí. Správně položená otázka zní: Kolik svobodné vůle máme? tvrdí však František Koukolík. A jak na „správně položený" dotaz reaguje Jakub Hort? „To je otázka, kterou si také kladu. S odpovědí by snad kromě lékařů a biologů mohli pomoci sociologové, filozofové nebo teologové. Neočekával bych však, že se shodnou," naznačuje odborník, o jak složitou, nejasnou a ideologicky podbarvenou problematiku se jedná.

Vášně vyvolává i parapsychologie, jež zahrnuje například schopnost číst myšlenky (telepatie), předjímat budoucnost či vzdálenou skutečnost (telegnoze) nebo pohybovat předměty (telekineze). „Nejsme zatím v situaci, kdy by se s poctivě, přísně a seriózně dělanou vědou potkávala," tvrdí Jakub Hort.

„Existují informace o tom, že snad lze na gramy změřit lidskou duši, ale podle mých informací se tyto experimenty nepodařilo zopakovat, tedy ověřit a potvrdit," doplňuje.

Problém s duší spočívá i v tom, že představy o významu toho slova jsou značně odlišné. „Chápeme-li duši v teologickém slova smyslu, pak nepochybně existuje," říká František Koukolík.

Ženský a mužský

Kromě otazníků můžeme v souvislosti s mozkem mluvit i o vykřičnících, tedy informacích, které o něm víme, ale o nichž se moc nemluví. Mezi takové patří i skutečnost, že mužský a ženský mozek se liší. Zvlášť „kontroverzně" působí fakt, že mužský je asi o 20 gramů těžší. Je však dokázáno, že na hmotnosti nezáleží.

„Spojení dvou polokoulí mozku je u žen silnější, a proto činnost obou zřejmě neprobíhá tak odděleně jako u mužů. Levá polokoule je spíše racionální, pravá spíše emoční, prostorová," popisuje Jakub Hort další rozdíl.

„Snad z tohoto důvodu ženy hůře oddělují rozum od citů, snad proto se v jejich společnosti cítí muži dobře a možná i proto významní matematici nebo hudební skladatelé byli muži. Snad proto politika nebo společnost s nedostatečným zastoupením žen je méně soucitná, více agresivní a expanzivní," zamýšlí se neurolog.

Po přečtení tohoto článku vás možná napadá více otázek a méně odpovědí než před četbou, podobně jako autora. Anebo uvažujete úplně jinak, což je naprosto logické. Mozek každého člověka je totiž jedinečný.

„Většinu orgánů lze již nahradit či transplantovat. Dokonce i srdce. Mozek však nikoliv. Nebyli bychom to již my…," shrnuje Jakub Hort.

JÁCHYM NOVÁK

Autor: Redakce

31.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZUJEME

Skvělá Koukalová slaví první letošní triumf. Ovládla stíhací závod!

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Pořadí v čele SP je opačné, Dahlmeierová vede před Koukalovou o 25 bodů. Eva Puskarčíková skončila ve Švédsku na osmém místě, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies