VYBERTE SI REGION

To, co jíme, ovlivňuje nejenom nás

Praha - Na našem talíři se ocitá celý svět. Na problémy spojené s produkcí a spotřebou jídla v Praze dlouhodobě upozorňuje festival Země na talíři. Jak by měla vypadat zodpovědná spotřeba a jaký program si letos tvůrci připravili, jsme se zeptali organizátorky Báry Kebové.

12.10.2016
SDÍLEJ:

festival Země na talířiFoto: festivalalimenterre.cz

Váš filmový festival je ojedinělý jak tématem, tak názvem. O čem tedy je Země na talíři?

Země na Talíři je součástí mezinárodního filmového festivalu AlimenTerre, který se tradičně koná okolo Světového dne potravin 16. října. V globalizovaném světě a se stále se zvyšující populací se totiž skutečně celá Země ocitá na našich talířích.

Co to přesně znamená?

Spotřeba potravin a zdrojů, nutných k jejich produkci, již přesahuje obnovitelnou kapacitu. Kdyby žili všichni lidé na světě tak jako my v České republice, potřebovali bychom 2,8 planety. Přesto je možné nasytit celý svět. Záleží jen na způsobech, jakými se potraviny produkují. A právě problémy světového potravinového systému s možnými alternativami se festival Země na talíři zabývá.

Jaké problémy jsou v současnosti ty nejpalčivější?

Velkým problémem je určitě hlad a nedostupnost kvalitních potravin ve velké části rozvojového světa a na druhou stranu obezita a civilizační choroby způsobené nezdravou stravou ve světě vyspělém. Právě od těchto nerovností se částečně odvíjí další problémy, jako je ničení deštných pralesů, ztráta biodiverzity, degradace půdy, eroze, vyčerpávání přírodních zdrojů, plýtvání potravinami, nešetrné zemědělské praktiky, monopolizace zemědělství a mnohé další.

Festival je také o tom, jak může to, co jíme, ovlivnit svět. V čem tkví odpovědná spotřeba?

Dnešní model spotřeby potravin od sebe značně odcizil producenty a konzumenty. Ztratili jsme kontakt s přírodou, půdou, rostlinami i zvířaty a přestali si uvědomovat, kde naše jídlo vzniká. Odpovědná spotřeba by proto měla v prvé řadě začít od poznávání toho, jakým způsobem bylo jídlo na našem talíři vyprodukováno, odkud pochází a co je v něm obsaženo.

Jak toho dosáhnout?

Na cestě k odpovědnější spotřebě stačí zdravý selský rozum. Je zřejmé, že nejčerstvější a nejlepší jak pro nás, tak pro životní prostředí jsou potraviny lokální a sezónní, vyprodukované v bio kvalitě nebo za použití udržitelných zemědělských technik. Pokud je navíc vypěstuje místní drobný zemědělec a případně zpracuje místní výrobce, posílí jejich nákup lokální ekonomiku a komunitu.

Jde tedy o zdraví i lokální obchod…

Odpovědný spotřebitel by se měl rovněž snažit omezovat množství masa a živočišných produktů na svém jídelníčku, stejně jako množství industriálně zpracovaných potravin. Měl by také sledovat, zda výrobky v jeho nákupním košíku neobsahují palmový olej, a pokud nakupuje zboží z rozvojových zemí, měl by preferovat ty se značkou fair trade.

Festival jste předzahájili už v září otevřením veřejné lednice Naděžda v kině Bio Oko. Jak se projektu daří?

Informace o otevření Naděždy se rychle rozkřikla a už na její otevření přišli lidé s potravinovými dary v rukou. Zájem o veřejnou lednici na Praze 7 byl od začátku poměrně velký a doufáme, že do budoucna nepoleví. V Oku už dnes stojí Naděžda číslo 2, jelikož ta původní po pár dnech zaprotestovala a přestala chladit.

Projekt i tak běží dál…

Ani její nefunkčnost místní dárce neodradila a během té doby se na ní kupila alespoň hromádka trvanlivých potravin. Náhradnici Naděždy číslo 1 se podařilo nalézt poměrně rychle a zachránkyně nechtěných potravin a hladových žaludků je v Oku zase plně v provozu.

Jídlem se mnoho filmových festivalů nezabývá. V Česku jste jediní. Proč jste zvolili právě toto téma?

Neudržitelná podoba dnešního potravinového systému je velký problém, o kterém se donedávna téměř nemluvilo. Naštěstí už se téma odpovědné produkce a spotřeby potravin začíná dostávat do veřejné debaty a lidé si pomalu začínají uvědomovat, co se za jejich jídlem skrývá. Filmy jsou podle nás skvělým prostředkem, jak na tuto složitou problematiku upozornit.

Na jaké konkrétní problémy letošní filmy poukáží?

Letošní výběr se věnuje například otázce, jak v roce 2050 nakrmit 10 miliard lidí, udržitelným zemědělským alternativám, permakultuře, záborům půdy, produkci palmového oleje, osivům či glyfosátu a geneticky modifikovaným organismům, tedy upraveným potravinám.

Přibývá filmů s touto tematikou?

Rozhodně ano. Stále více tvůrců si za témata svých filmů volí právě příběhy našich potravin, o kterých se doposud mluvilo jen zřídka. Bohužel je zatím minimum takových filmů českých nebo slovenských. Jedná se o fakt, který jasně ukazuje na to, že je u nás nadále nutné zvyšovat povědomí o tom, jak je téma potravin zásadní. Z celkem čtyřiceti filmů, které byly během šesti let existence festivalu vybrány, pouze dva nepotřebovaly české titulky Zelená poušť a Cukr blog.

Který snímek byste vypíchla jako hlavní lákadlo festivalu?

Doporučila bych samozřejmě všechny letošní snímky. Záleží hodně na preferencích každého diváka a na tom, které téma ho nejvíce zajímá. Za největší lákadlo 6. ročníku bych však označila film Zítřek, jehož název se promítl i do podtitulu festivalu, ve kterém se ptáme: „Jaká je tvář zítřka?" Tento snímek už vidělo více než milion diváků po celém světě. Jeho autoři se v něm snaží hledat nové modely a alternativy v zemědělství, energetice, hospodářství, demokracii i vzdělávání a sestavovat tak možnou vizi zítřejšího světa.

Problémy s jídlem se začínají zabývat i slavné osobnosti. Zmiňovaný film Zítřek natočila slavná francouzská herečka a režisérka Mélanie Laurent. Šíří se obecně povědomí o této problematice?

Rozhodně. Ve světě se začíná čím dál více známých osobností v oblasti problémů s potravinami angažovat a upozorňovat na ně veřejnost. Mezi největší aktivisty patří například Leonardo Di Caprio v oblasti klimatu a spotřeby masa, Paul McCartney který spustil kampaň Meat Free Monday, Arnold Schwarzenegger nebo režisér James Cameron či Michelle Obama, která se věnuje právu lidí na potraviny a přístupu k nim.

Letos zahajujete už šestý ročník. Jaké jsou úspěchy vašeho festivalu?

S každým rokem se dále rozrůstáme, a to nejen v Praze, míříme i do dalších měst jak s festivalem v plném formátu, tak s jeho ozvěnami. Díky tomu jsme schopni zasáhnout stále širší publikum a téma potravin a problémů, které se za jejich produkcí a spotřebou skrývají, dále a dále popularizovat.

Jak se festival proměnil za posledních šest let?

Festival s každým rokem o kousek rostl. Po pět let se konal v Praze v kině Světozor, letos už však potřeboval větší sál a přestěhoval se proto do letenského Bio Oka. Mimo Prahu letos festival proběhne také ve Zlíně-Fryštáku a v Ostravě. Za poslední dva roky se nám podařilo vytvořit síť nadšenců, kteří organizují promítání a s nimi spojené akce v průběhu celého roku ve všech koutech republiky. Každých šest měsíců s nimi pořádáme setkání.

Každý rok je součástí festivalu i doprovodný program. Co chystáte na letošek?

Festival tradičně přináší kromě filmů také debaty s odborníky, které následují po každém promítání. Letošní ročník navíc v prostorách kina BIO OKO představí další iniciativy a organizace, které se zabývají podobnými tématy, výstavu Na čem se smaží Indonésie a sobotní večer symbolicky zakončí afterparty. Chystáme také dva semináře na téma palmového oleje a globálních souvislostí změn klimatu a zemědělství.

Autor: Václava Burdová

12.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Dávejte pozor, co si cvakáte. V Ústí se opět objevily falešné jízdenky na MHD

Ústí nad Labem – Pokuta za řádně označenou jízdenku? Ano, je to možné. V městské hromadné dopravě se opět objevují falešné jízdenky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies