VYBERTE SI REGION

Jste pořád ve stresu? Svěřte se raději odborníkům!

Rozbuší se vám srdce, čelo pokryje pot, žaludek se rozhoupe. Tak se hlásí stres. Tělo na stres okamžitě zareaguje – útokem nebo útěkem.

10.9.2010 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Byl to adrenalin, kdo vydal pokyn svalům, aby se připravily k akci. Do krevního oběhu se přitom uvolnily mastné kyseliny, čili složka tuků, a glukóza. Tím ovšem stoupla hladina cholesterolu. Pro jednou se nic nestalo. Po sté už to bude horší.

„Stres musíme rozlišovat na akutní, který nám pomáhá, někdy i zachraňuje život, protože mobilizuje organizmus, a pak na stres dlouhodobý,“ říká psychiatr Zdeněk Bašný. A dodává, že jak u něj v ordinaci, tak i obecně se v současnosti zvýšil počet lidí, kteří jsou dlouhodobému stresu vystaveni a díky tomu je trápí stavy úzkosti.

Nezdravý stres, odborníky nazývaný distres, umí organizmem člověka pořádně zamávat. Dokáže vyústit v bolesti hlavy, v migrény, v bolesti zad, v choroby trávicího traktu, podepsat se na vysokém tlaku a stává se i příčinou častých nachlazení a chřipek.

Ničitel imunity

„Práh snesitelnosti stresu je u jednotlivých lidí různý, dá se však říci, že u současné populace se tento práh postupně snižuje. A jestliže je napětí pociťováno dlouho, pak to může vést ke snížení imunity čili k náchylnosti podléhat nejrůznějším onemocněním. Může jít o třeba i o onemocnění endokrinologická čili štítné žlázy, anebo o onemocnění cukrovkou. Stres totiž snižuje odolnost lidí těmto chorobám vzdorovat,“ vysvětluje Zdeněk Bašný, člen výboru České psychiatrické společnosti.

Spouštěčů nezdravého stresu je dnes kolem nás nepřeberně.

Vinen je i mobil

„Ukazuje se, že jedním z významných stresorů je takzvaně velký pomocník dnešní doby, totiž mobilní telefon. Držiteli mobilních telefonů jsou dneska vlastně všichni lidé, a proto jsou vyrušitelní kdekoliv a kdykoliv,“ poznamenává Zdeněk Bašný.

Jako příklad uvádí, že když byl mladý, odjel v pátek odpoledne na víkend a jeho rodiče by propadli znepokojení až v neděli večer, pokud by se včas nevrátil.

„Dnes se ale lidé permanentně bombardují telefonáty, proč jim dotyční nezavolali anebo proč si telefon vypnuli. V takových případech se pak mobil proměňuje v jeden z výrazných spouštěčů stresu,“ dodává Zdeněk Bašný.

Proč nás opustil?

Nejen pro opuštěné partnery, ale zejména pro děti je stresem rozvod a následný rozpad rodiny. „Děti se zaměstnávají otázkou, proč tatínek opouští maminku, co je na mamince špatného, a trápí se také tím, zda za rozchod rodičů nemohou právě ony, jestli neudělaly něco špatného. K tomu přemítají, co by mohly podniknout, aby byla rodina zase pohromadě,“ líčí Alena Večeřová–Procházková, která řadu let působí v Institutu pro výzkum rodiny.

Ztráta blízkého člověka je vždycky hlubokým stresorem, za kritické období se z tohoto hlediska proto považuje i období stárnutí i stáří. Těžce ho prožívají zejména ženy, zvláště když ovdoví.

Pro mladé a dospívající je pak citlivým obdobím věk puberty, který může škaredě zkomplikovat stres způsobený negativními zážitky s šikanou.

V produktivním věku se zase lidé musejí často vypořádat se ztrátou zaměstnání, anebo se strachem a úzkostí, že jim toto nebezpečí hrozí. Existenční obavy na straně jedné, honba výhradně za penězi na straně druhé jsou modelovými stresory současnosti.

Jak se stresu bránit?

„Ideální je nevystavovat se zbytečně situacím, které nejsem schopen zvládat. Čili uvědomit si základní životní hodnoty a zvolit takový způsob životního stylu, který člověku vyhovuje,“ radí psychiatr Zdeněk Bašný.

Jenže k tomuto poznání většinou mnozí dojdou až v situaci, kdy jim stres už způsobil nejednu zdravotní komplikaci. Nejen starším, ale i mladým se proto rozhodně vyplatí co nejdříve vsadit na „protistresovou“ prevenci.

„Je dobré zaměřit se na pestrou stravu, dodržovat spánkovou hygienu, a co se vztahů týče, tak nastalé konflikty řešit hned a pokud možno asertivně. Důležité je prostě snažit se o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, k čemuž patří i věnovat se dětem, hrát si s nimi, ale také si nalézt čas pro odpočinek, a to jak pasivní, tak i aktivní,“ vypočítává Alena Večeřová–Procházková, která psychiatrii provozuje v praxi a věnuje se jí i v řadě publikací. Pro obnovu duševních sil jsou důležití jak dobří přátelé, tak i koníčky. „Byť to je třeba pletení,“ usmívá se lékařka.

Zatímco ve Spojených státech amerických, jak jsme mohli sledovat v řadě filmů, jsou pravidelná sezení u psychiatrů či psychoterapeutů už dávno běžnou součástí života (někdy i módou), v Česku stále přetrvává strach na dveře ordinací psychologů a zejména psychiatrů zaklepat. A to z toho důvodu, aby člověk ve svém okolí nezískal stigma „blázna“.

„Mnozí se vyšetření vyhýbají a vymlouvají se na to, co by tomu řekli lidé. Do tohoto přístupu ale většinou projektují to, co by si oni sami mysleli o jiných, kteří psychiatry navštěvují,“ konstatuje Zdeněk Bašný.

Co vás tedy u psychologů a psychiatrů čeká? „Psycholog se zaměřuje na silné stránky člověka, tedy na to, jaký má potenciál vzniklou situaci zvládnout. Psychiatr, který je zároveň psychoterapeutem, si s pacientem povídá a přitom rovněž hledá pozitivní potenciál, a zároveň mu třeba předepíše léky na podporu léčby,“ vysvětluje Alena Večeřová–Procházková.

Kde pomohou

Ocitnete-li se ve složité životní situaci, která ústí v úzkost, duševní nerovnováhu a depresi, první pomoc vám poskytnou na telefonních číslech:

Linka důvěry – 284 016 666 fungující nonstop v Centru krizové intervence Psychiatrické léčebny Praha Bohnice.

Krizové centrum RIAPS Praha – 222 586 768 (od 8 do 16 hodin), 222 582 151 (od 16 do 8 hodin).

Krizové centrum, působící ve Fakultní nemocnici Brno – 532 232 078 – nepřetržitý provoz, integrální součástí tohoto Krizového centra je také Linka naděje 547 212 333.

V Ostravě naleznete psychosociální poradenství na telefonních číslech 596 110 883 a 732 957 193, volat lze rovněž nonstop.

Centra krizové pomoci se nacházejí i v řadě dalších měst, kontakt na ně získáte například na internetu.

Chránit se můžete také jídlem

Hodně lidí, pokud je zavalí problémy a přepadne smutek, sáhne instinktivně po nějaké sladkosti. Sacharidy totiž v těle zvyšují hladinu serotoninu – látky, která reguluje náladu. Jenže jde-li o sacharidy jednoduché, tedy o cukry a o potraviny z bílé mouky, ocitne se lidský organizmus na houpačce – jednoduché sacharidy způsobí nejprve rychlý vzestup hladiny krevního cukru, vzápětí ale jeho rychlý pád. Poklesne tedy opět i nálada člověka. A ke slovu se zase dostává stres – rychlé změny hladiny krevního cukru totiž stresují žlázy nadledvinek. Výsledkem tohoto kolotoče je, že člověk pociťuje únavu a depresi.

Daleko lepším životabudičem serotoninu (a tedy i nálady) jsou proto složité sacharidy. Ty se nacházejí v ovoci, zelenině, luštěninách i v celozrnných obilovinách. Dobrými zdroji serotoninu jsou také arašídy, ryby, krůtí maso anebo datle.

Dlouhodobý stres útočí na srdce a tělo okrádá o vitaminy a minerály. Účinnou obranu zvolíte, pokud tělu zajistíte dostatečný příjem omega 3 nenasycených mastných kyselin. Ne však z rostlinných olejů, ale přímo z tučných ryb. Nejméně dvakrát týdně by proto ve vašem jídelníčku měly figurovat losos, tuňák, mořský pstruh, tedy ty druhy ryb, které se mohou pochlubit právě vysokým obsahem omega 3 kyselin. Pokud vám ryby nechutnají, tak si alespoň do jogurtů, cereálií a salátů přidávejte lžičku mletého lněného semínka, to nezbytné omega 3 kyseliny obsahuje rovněž.

Nezapomínejte ani na další opory imunitního systému člověka – na bílkoviny, zinek, železo, selen a vitaminy, zejména ty ze skupiny B.

Autor: Jitka Stuchlíková

10.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies