VYBERTE SI REGION

Trendy v plastice: tuk z faldíků na větší prsa

Někde ubrat, jinde přidat – to je trend, který vládne v plastické chirurgii již několik let. V poslední době ovšem platí doslova: stále rozšířenější jsou totiž výplně vlastním tukem. Zlikvidovat se tak dají vrásky i kruhy pod očima, žena si dokonce může „kily navíc" nechat zvětšit prsa.

21.11.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Kucej Miroslav

„K zákroku je potřeba dostatek materiálu. Když přijde klientka, která má i s oblečením 35 kilo, není tuk kde nabrat. V místě užití by pak měla být dostatečně měkká kožní obálka, nesmí se tam vyskytovat například zaškrcené jizvy, které by tuk stísňovaly a způsobily tak jeho odplavení. 
A pak je v místě aplikace potřeba dobré cévní zásobení," přibližuje podmínky zákroku šéfka Společnosti estetické chirurgie Markéta Dušková.

Vlastní tuk se dá využít 
i v případě, že žena podstoupila odebrání prsu a ozařování. Často jí totiž zůstanou bolavé 
a nevzhledné jizvy. „Když je uvolníte a podložíte tukem, jizvy sice zůstanou, ale jsou bělavé, nejsou vtažené a nebolí," doplňuje Dušková. Bohužel má metoda i nevýhody – část tuku se posléze vstřebá. Průměrně jde zhruba o 20 procent, některým pacientům se ale nevstřebá nic, zatímco jiným všechno. V současnosti tvoří výplně vlastním tukem čtyři procenta výkonů plastických chirurgů.

Šéfka Společnosti estetické chirurgie ale varuje před nevstřebatelnými syntetickými implantáty, jako je metacrill. „Po zákroku sice vypadá dobře, ale po čase dochází k dezintegraci materiálu vlivem biologického prostředí. Vznikají takzvané granulomy, což jsou nezhoubné nádory. Pak se pacientovi mohou třeba na obličeji udělat boule, které když vyndáte, obličej bude deformovaný," dodává Dušková.

Akce Angelina

Nejen do práce onkologů, ale 
i plastických chirurgů zasáhl případ herečky Angeliny Jolie, která kvůli riziku rakoviny podstoupila odstranění prsních žláz. Nápad nechat si preventivně amputovat prsa ale lékaři většině pacientek rozmlouvají. „Není vhodné provádět tyto zákroky zdravým ženám. Amputace prsu je indikována většinou jen u pacientek s pokročilým nádorem. Z preventivních důvodů nebo u méně pokročilých onemocnění lze provést subkutánní mastektomii, která je méně radikální, jelikož spočívá jen v podkožním odstranění mléčné žlázy," říká Libor Kment z kliniky Esthé. Preventivní odstranění přichází v úvahu při genetických dispozicích, které stojí za deseti procenty nádorů prsu.

Dnes známe řadu genů, které riziko zvyšují – nejznámější jsou BRCA1 a 2. Ty mohou přenášet ženy i muži a jejich děti pak mají poloviční pravděpodobnost, že geny zdědí. U ženy s vrozenou mutací je přitom až 85procentní riziko, že během života onemocní rakovinou prsu. Mutaci lze zjistit genetickým testem. Příběhu Angeliny Jolie využila i VZP, aby podpořila prevenci – do konce listopadu nabízí ženám zdarma vyšetření na mamografu či ultrazvuku. Od poloviny května do začátku listopadu možnost využilo skoro 21 tisíc žen.

Plastická chirurgie

Autor: Michaela Koubová

21.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies