VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úspěšnost transplantací dřeně u dětí zvýšil lepší systém péče

Téměř na dvojnásobek stoupla za 25 let v Česku úspěšnost transplantací kostní dřeně u dětí. Ve Fakultní nemocnici Motol poprvé dostal malý pacient kostní dřeň od svého sourozence 28. listopadu 1989, k dnešku je pacientů s darovanou kostní dření od příbuzného či nepříbuzného dárce přes 500. V prvních letech se vyléčilo 45 procent dětí s leukémií a dalšími vážnými chorobami krve či imunity, nyní nad 75 procent. Přispěl k tomu lepší systém péče, včetně včasného vyhledávání dárců, řekl vedoucí lékař transplantační jednotky Petr Sedláček.

27.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

"Umíme lépe vyhledávat dárce a volit čas, kdy transplantace je vhodná. Naučili jsme se také lépe zvládat komplikace, protože je s pomocí laboratoří lépe a dřív diagnostikujeme," vysvětlil.

Motol se řadí k velkým evropským centrům, ročně dělá na 30 transplantací u dětí, z nich 20 pro leukémie a deset pro nenádorová onemocnění. Druhé pracoviště v Brně transplantuje dřeň ročně v průměru jednomu dítěti. Ročně lékaři zjistí leukémii u zhruba 90 dětí, dalším se nemoc vrací, ročně se jich tak léčí stovka, transplantaci potřebuje asi 20 procent.

Pro úspěch transplantace je zásadní stanovit vhodnou dobu. Laboratorní testy ukážou, kdy je leukémie nejlépe potlačena, aby transplantace byla provedena v optimální době. "Ale ten hlavní úspěch je v tom, že máme celorepublikový systém, že o pacientech jsme okamžitě informováni a můžeme jim začít hned hledat dárce," řekl profesor Sedláček.

Hledání dárce

Kolem 80 procent dárců se hledá mimo rodinu, což trvá i několik měsíců, takže když se s hledáním začne hned při zahájení léčby, je dárce připraven, jakmile to pacient potřebuje. V zemích, kde se centra dozvědí o pacientovi, až když jde na transplantaci, jsou výsledky léčby horší.

Z laboratorních vyšetření lékaři poznají, který dárce z registru je pro dítě nejlepší, zhruba 75 procent dárců se najde v zahraničních registrech. Vybírá se především podle genetických transplantačních imunologických znaků, těch je deset. Optimální je shoda všech deseti, někdy stačí i méně.

Při výběru se sleduje i to, zda je dárcem muž či žena, jakou má krevní skupinu, stáří dárce apod. Ověřuje se, zda jsou ochotni darovat dřeň, až to bude potřeba. Nepříbuzní dárci jsou starší 18 let, příbuzní mohou být třeba i roční. Optimální věk nepříbuzných dárců je do 40 let. "I když z různých důvodů preferujeme muže, dárce máme jedna ku jedné se ženami. V registrech je žen víc," řekl lékař.

Registr dárců

V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně, v Praze a Plzni, je v nich kolem 65.000 dárců, na celém světě je v registrech téměř 25 milionů dárců.

Současná motolská transplantační jednotka byla otevřena před deseti lety, za pomoci sponzorů se nyní obnovila a modernizovala vybavení. Problémy s úhradami od zdravotních pojišťoven nemá, děti kvůli financím na transplantaci nečekají. Situace je spíše opačná, tedy že dárce čeká na pacienta, až bude nejpříhodnější chvíle pro darování.

Transplantace kostní dřeně zachraňují v ČR životy dětem už 25 let
Ve stínu revolučních událostí v Československu zůstala před 25 lety 28. listopadu jiná převratná událost – první transplantace kostní dřeně u dítěte v tuzemsku. Tento transplantační program zahájili lékaři hematologie a onkologie pražské Fakultní nemocnice v Motole (FNM), kteří od té doby zachránili životy několika stovkám dětí s poruchami krvetvorby. Od roku 1998 provádí transplantace kostní dřeně u dětí také klinika dětské onkologie v Brně.

Historie transplantací kostní dřeně se v ČR, respektive Československu začala psát již koncem 70. let minulého století. První alogenní (od dárce) transplantace kostní dřeně v ČR byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové a první nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně v ČR provedli lékaři v roce 1986 v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Tento druh operací se v ČR provádí též v Brně a Olomouci.

Transplantační program u dětí zahájili v roce 1989 ve FNM; u jeho zrodu stál profesor Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie a onkologie. Za 25 let provedli ve FNM přes 500 transplantací darovanými kmenovými buňkami u dětí, mezi nimiž byli například i dvouměsíční kojenci.

Ilustrační foto.Jen asi pětina nepříbuzenských dárců se však najde v domácích registrech – v ČR existují dva. Český registr dárců krvetvorných buněk v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), s asi 23.700 dárci, vznikl v roce 1991, jen šest let po obdobném projektu v USA, kde historie transplantací kostní dřeně začala. Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), jenž má nyní přes 50.500 dárců, založil v roce 1992 při plzeňské fakultní nemocnici primář Vladimír Koza. Na celém světě je v registrech kostní dřeně nyní evidováno asi 24,8 milionu dárců.

Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, kde se tvoří všechny druhy krvinek. Objemově nepatrnou, ale stěžejní součástí kostní dřeně jsou krvetvorné buňky (kmenové buňky krvetvorby), jež se dokážou přetvořit do všech potřebných typů krvinek – bílých, červených i krevních destiček. Zdravý organismus má kmenových buněk velký nadbytek; většina z nich v klidovém stavu běžně nepracuje a zůstává jen „v rezervě". Kmenové buňky se z kostní dřeně získávají odsátím – jehlami přes kůži, či z krve po jejich namnožení a vyplavení do krevního oběhu.

Samotná transplantace kostní dřeně není žádný chirurgický výkon. Kostní dřeň nemocného člověka se nejprve rozpustí pomocí léků (chemoterapie) a na její místo se pak „naočkuje" malé množství kmenových krvetvorných buněk od dárce, a to jejich převodem do krve jako při transfúzi. Transplantované kmenové buňky zaplavou s krevním oběhem do kostí, kde se usadí, postupně namnoží a obnoví tvorbu normálních krvinek.

První úspěšnou transplantaci kostní dřeně na světě od dárce, jímž nebylo jednovaječné dvojče, provedl v roce 1958 francouzský onkolog Georges Mathé, který tak zachránil život několika zaměstnancům po nehodě ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v jugoslávské vesnici Vinča. Stěžejním přínosem, oceněným v roce 1990 Nobelovou cenou, byla na tomto poli práce amerického profesora Edwarda Donnalla Thomase.

Autor: ČTK

27.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
7 4

Návrh ČSSD by více zdanil lékaře, kterým vláda přidala

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

FOTO: Kostel se proměnil v ruinu

Na špatný stav evangelického kostela v Rudníku upozornil při návštěvě obce prezident Miloš Zeman. Měl pravdu. Stav kostela je otřesný. Co s ním?

AKTUALIZOVÁNO

Odsoudili ho za střelbu na exekutory, teď zřejmě spáchal sebevraždu

Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies