VYBERTE SI REGION

Úspěšnost transplantací dřeně u dětí zvýšil lepší systém péče

Téměř na dvojnásobek stoupla za 25 let v Česku úspěšnost transplantací kostní dřeně u dětí. Ve Fakultní nemocnici Motol poprvé dostal malý pacient kostní dřeň od svého sourozence 28. listopadu 1989, k dnešku je pacientů s darovanou kostní dření od příbuzného či nepříbuzného dárce přes 500. V prvních letech se vyléčilo 45 procent dětí s leukémií a dalšími vážnými chorobami krve či imunity, nyní nad 75 procent. Přispěl k tomu lepší systém péče, včetně včasného vyhledávání dárců, řekl vedoucí lékař transplantační jednotky Petr Sedláček.

27.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

"Umíme lépe vyhledávat dárce a volit čas, kdy transplantace je vhodná. Naučili jsme se také lépe zvládat komplikace, protože je s pomocí laboratoří lépe a dřív diagnostikujeme," vysvětlil.

Motol se řadí k velkým evropským centrům, ročně dělá na 30 transplantací u dětí, z nich 20 pro leukémie a deset pro nenádorová onemocnění. Druhé pracoviště v Brně transplantuje dřeň ročně v průměru jednomu dítěti. Ročně lékaři zjistí leukémii u zhruba 90 dětí, dalším se nemoc vrací, ročně se jich tak léčí stovka, transplantaci potřebuje asi 20 procent.

Pro úspěch transplantace je zásadní stanovit vhodnou dobu. Laboratorní testy ukážou, kdy je leukémie nejlépe potlačena, aby transplantace byla provedena v optimální době. "Ale ten hlavní úspěch je v tom, že máme celorepublikový systém, že o pacientech jsme okamžitě informováni a můžeme jim začít hned hledat dárce," řekl profesor Sedláček.

Hledání dárce

Kolem 80 procent dárců se hledá mimo rodinu, což trvá i několik měsíců, takže když se s hledáním začne hned při zahájení léčby, je dárce připraven, jakmile to pacient potřebuje. V zemích, kde se centra dozvědí o pacientovi, až když jde na transplantaci, jsou výsledky léčby horší.

Z laboratorních vyšetření lékaři poznají, který dárce z registru je pro dítě nejlepší, zhruba 75 procent dárců se najde v zahraničních registrech. Vybírá se především podle genetických transplantačních imunologických znaků, těch je deset. Optimální je shoda všech deseti, někdy stačí i méně.

Při výběru se sleduje i to, zda je dárcem muž či žena, jakou má krevní skupinu, stáří dárce apod. Ověřuje se, zda jsou ochotni darovat dřeň, až to bude potřeba. Nepříbuzní dárci jsou starší 18 let, příbuzní mohou být třeba i roční. Optimální věk nepříbuzných dárců je do 40 let. "I když z různých důvodů preferujeme muže, dárce máme jedna ku jedné se ženami. V registrech je žen víc," řekl lékař.

Registr dárců

V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně, v Praze a Plzni, je v nich kolem 65.000 dárců, na celém světě je v registrech téměř 25 milionů dárců.

Současná motolská transplantační jednotka byla otevřena před deseti lety, za pomoci sponzorů se nyní obnovila a modernizovala vybavení. Problémy s úhradami od zdravotních pojišťoven nemá, děti kvůli financím na transplantaci nečekají. Situace je spíše opačná, tedy že dárce čeká na pacienta, až bude nejpříhodnější chvíle pro darování.

Transplantace kostní dřeně zachraňují v ČR životy dětem už 25 let
Ve stínu revolučních událostí v Československu zůstala před 25 lety 28. listopadu jiná převratná událost – první transplantace kostní dřeně u dítěte v tuzemsku. Tento transplantační program zahájili lékaři hematologie a onkologie pražské Fakultní nemocnice v Motole (FNM), kteří od té doby zachránili životy několika stovkám dětí s poruchami krvetvorby. Od roku 1998 provádí transplantace kostní dřeně u dětí také klinika dětské onkologie v Brně.

Historie transplantací kostní dřeně se v ČR, respektive Československu začala psát již koncem 70. let minulého století. První alogenní (od dárce) transplantace kostní dřeně v ČR byla uskutečněna v roce 1976 v Hradci Králové a první nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně v ČR provedli lékaři v roce 1986 v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Tento druh operací se v ČR provádí též v Brně a Olomouci.

Transplantační program u dětí zahájili v roce 1989 ve FNM; u jeho zrodu stál profesor Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie a onkologie. Za 25 let provedli ve FNM přes 500 transplantací darovanými kmenovými buňkami u dětí, mezi nimiž byli například i dvouměsíční kojenci.

Ilustrační foto.Jen asi pětina nepříbuzenských dárců se však najde v domácích registrech – v ČR existují dva. Český registr dárců krvetvorných buněk v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), s asi 23.700 dárci, vznikl v roce 1991, jen šest let po obdobném projektu v USA, kde historie transplantací kostní dřeně začala. Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), jenž má nyní přes 50.500 dárců, založil v roce 1992 při plzeňské fakultní nemocnici primář Vladimír Koza. Na celém světě je v registrech kostní dřeně nyní evidováno asi 24,8 milionu dárců.

Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, kde se tvoří všechny druhy krvinek. Objemově nepatrnou, ale stěžejní součástí kostní dřeně jsou krvetvorné buňky (kmenové buňky krvetvorby), jež se dokážou přetvořit do všech potřebných typů krvinek – bílých, červených i krevních destiček. Zdravý organismus má kmenových buněk velký nadbytek; většina z nich v klidovém stavu běžně nepracuje a zůstává jen „v rezervě". Kmenové buňky se z kostní dřeně získávají odsátím – jehlami přes kůži, či z krve po jejich namnožení a vyplavení do krevního oběhu.

Samotná transplantace kostní dřeně není žádný chirurgický výkon. Kostní dřeň nemocného člověka se nejprve rozpustí pomocí léků (chemoterapie) a na její místo se pak „naočkuje" malé množství kmenových krvetvorných buněk od dárce, a to jejich převodem do krve jako při transfúzi. Transplantované kmenové buňky zaplavou s krevním oběhem do kostí, kde se usadí, postupně namnoží a obnoví tvorbu normálních krvinek.

První úspěšnou transplantaci kostní dřeně na světě od dárce, jímž nebylo jednovaječné dvojče, provedl v roce 1958 francouzský onkolog Georges Mathé, který tak zachránil život několika zaměstnancům po nehodě ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v jugoslávské vesnici Vinča. Stěžejním přínosem, oceněným v roce 1990 Nobelovou cenou, byla na tomto poli práce amerického profesora Edwarda Donnalla Thomase.

Autor: ČTK

27.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies