VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V ČR přibývá odpůrců očkování. I dříve výjimečných nemocí

Dlouhá léta se u nás vyskytovaly jednotky, maximálně desítky případů. Na začátku tohoto roku ale nemocných se spalničkami v Česku šestkrát přibylo.

28.4.2014 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ D. Taneček

Než se v severočeské nemocnici přišlo na to, kterou nemoc si to cestovatel 
z Indie přivezl, stihl se jí nakazit personál a jeho prostřednictvím i devítiměsíční chlapec. Tomu ovšem diagnózu určili v jiné nemocnici a mezitím přišel do kontaktu s celou řadou lidí – a to je u spalniček problém. Zatímco jeden pacient 
s chřipkou nakazí průměrně dva další lidi, nemocný se spalničkami chorobu předá průměrně 12 až 18 dalším.

„V této fázi přišli na řadu epidemiologové. Ti vyhledali celkem 120 lidí, kteří byli s dítětem v kontaktu – ať už v nemocnici, čekárně, nebo z příbuzenstva. Šlo navíc o sociálně slabší rodinu, která zanedbávala očkování, takže jsme ostatní děti odvezli do ordinace, a pokud to bylo možné, dodatečně je naočkovali," popisuje nedávný boj s epidemií Jana Prattingerová z liberecké hygienické stanice. Hygienici uspěli: šíření se jim podařilo zastavit. Ovšem nebýt jich, mohla situace skončit jako ve Francii před dvěma roky. Tam se spalničkami nakazilo deset tisíc lidí a dva z nich zemřeli.

Čeká se nárůst epidemií

Epidemiologové se přitom obávají, že epidemií bude přibývat. Čím dál častěji totiž narářejí na lidi, kteří očkování svých dětí odmítají. „Setkávám se s nemocemi, s nimiž jsem se po své promoci před čtvrtstoletím nesetkávala," říká Jana Prattingerová.

Obavy u rodičů, kteří nechtějí své děti očkovat, se často týkají látek obsažených ve vakcinačním séru. Největší obavy vzbuzuje hliník a rtuť.

„Používání rtuti ve vakcínách se dnes využívá spíše výjimečně a žádná z vakcín v plošném či nepovinném očkování dětí rtuť neobsahuje. Rovněž hliníku je ve vakcínách daleko méně než dříve. Nejsou důkazy, že hlinité soli ve vakcínách způsobují nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce, hliník se z organismu vylučuje ledvinami bez ohledu na to, zda je do těla přijat potravou, nebo aplikací vakcíny do svalu," uklidňuje Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti.

Větší skupinou, než jsou zarytí odmítači očkování, jsou podle Chlíbka takzvaní posouvači, mezi něž patří kolem 
13 procent rodičů. Ti chtějí uchránit své dítě chemie v organismu, a proto žádají odložení očkování do vyššího věku. Jenže podle odborníků pak vakcína často ztrácí smysl.

Nezralost imunitního systému

„Děti do dvou let mají oslabenou schopnost bránit se infekcím způsobeným opouzdřenými bakteriemi, jako je hemofilus, meningokok a pneumokok. Objev konjugované vakcíny umožňuje překlenutí této dočasné nezralosti části imunitního systému a očkování těch nejmenších, kteří jsou právě nejvíce ohroženi. Pokud navíc rodiče chtějí po lékaři, aby jim dle jejich přání upravil očkovací schéma, nemají jistotu, že bude bezpečné. Všechny klinické studie jsou prováděny na předepsaném očkovacím kalendáři," vysvětluje Chlíbek.

Odpůrci očkování se však výjimečně najdou i mezi odborníky. Český klub skeptiků Sisyfos na konci března udělil vědeckou anticenu Bludný balvan za matení veřejnosti lékařce Ludmile Elekové z Prahy za tažení proti očkování. Ta považuje studie dokazující prospěšnost očkování za farmaceutickou lobby a sama prosazuje homeopatii. Hliník ve vakcíně podle ní například u dětí může vést k dočasné ztrátě řeči (broukání), kognitivních schopností či křečím.

I vakcinologové ovšem připouštějí, že očkování nefunguje u všech. „V populaci existují asi dvě až tři procenta lidí, kteří nereagují na vakcinaci a nemají schopnost vytvořit si po očkování protilátky. Tyto jedince by bylo možné rozpoznat jedině testováním přítomnosti protilátek s měsíčním odstupem po aplikaci vakcíny. Skupinka lidí, kteří neodpovídají na očkování, se tak musí spoléhat na tzv. kolektivní ochranu a ta funguje pouze v případě, že je populace dobře proočkovaná a neumožní tak šíření viru. Stejně na tom jsou například děti, které nemohou být 
z vážných důvodů očkovány," dodává Roman Chlíbek.

Autor: Michaela Koubová

28.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava Body The Exhibition.
4 5

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Antonín Panenka.
9

Český fotbal? Situace není dobrá, říká Antonín Panenka

Z Labe vylovili gigantického sumce, vážil přes 70 kilogramů

Ladislav Bordák oslavil minulý týden 26. narozeniny. Nejkrásnější a doslova i největší dárek si dal on sám. Na Labi v Ústí chytil gigantického sumce. Říční predátor měřil neuvěřitelných 226 cm a vážil úctyhodných 70 kilogramů.

Brusel udělil Googlu rekordní pokutu, gigant musí zaplatit 63 miliard

Evropská komise potrestala americký internetový gigant za zneužití dominantního postavení na trhu. Google musí zaplatit rekordní pokutu ve výši 2,42 miliardy eur (63,6 miliard korun) za to, že ve svém vyhledávači blokoval produkty konkurečních firem. Jednalo se o služby spojené s porovnáváním obchodních nabídek.  

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

/VIDEO/ Bosenská Srebrenica je synonymem genocidy. V červenci 1995 zde srbské jednotky povraždilly 300 bosenských muslimů, čemuž svou pasivitou napomohly nizozemské „modré přilby". Krutou chybu Nizozemců dnes potvrdil odvolací soud v Haagu, rodinám obětí bude přiznáno odškodné.

AKTUALIZUJEME

Sobotka v Japonsku podepsal dohodu o vízech

Vládní delegace v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) dnes dorazila do Tokia. Sobotka se svým japonským protějškem Šinzó Abem jednal o obchodu, investicích, spolupráci v obraně i kultuře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies