Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V ČR přibývá odpůrců očkování. I dříve výjimečných nemocí

Dlouhá léta se u nás vyskytovaly jednotky, maximálně desítky případů. Na začátku tohoto roku ale nemocných se spalničkami v Česku šestkrát přibylo.

28.4.2014 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ D. Taneček

Než se v severočeské nemocnici přišlo na to, kterou nemoc si to cestovatel 
z Indie přivezl, stihl se jí nakazit personál a jeho prostřednictvím i devítiměsíční chlapec. Tomu ovšem diagnózu určili v jiné nemocnici a mezitím přišel do kontaktu s celou řadou lidí – a to je u spalniček problém. Zatímco jeden pacient 
s chřipkou nakazí průměrně dva další lidi, nemocný se spalničkami chorobu předá průměrně 12 až 18 dalším.

„V této fázi přišli na řadu epidemiologové. Ti vyhledali celkem 120 lidí, kteří byli s dítětem v kontaktu – ať už v nemocnici, čekárně, nebo z příbuzenstva. Šlo navíc o sociálně slabší rodinu, která zanedbávala očkování, takže jsme ostatní děti odvezli do ordinace, a pokud to bylo možné, dodatečně je naočkovali," popisuje nedávný boj s epidemií Jana Prattingerová z liberecké hygienické stanice. Hygienici uspěli: šíření se jim podařilo zastavit. Ovšem nebýt jich, mohla situace skončit jako ve Francii před dvěma roky. Tam se spalničkami nakazilo deset tisíc lidí a dva z nich zemřeli.

Čeká se nárůst epidemií

Epidemiologové se přitom obávají, že epidemií bude přibývat. Čím dál častěji totiž narářejí na lidi, kteří očkování svých dětí odmítají. „Setkávám se s nemocemi, s nimiž jsem se po své promoci před čtvrtstoletím nesetkávala," říká Jana Prattingerová.

Obavy u rodičů, kteří nechtějí své děti očkovat, se často týkají látek obsažených ve vakcinačním séru. Největší obavy vzbuzuje hliník a rtuť.

„Používání rtuti ve vakcínách se dnes využívá spíše výjimečně a žádná z vakcín v plošném či nepovinném očkování dětí rtuť neobsahuje. Rovněž hliníku je ve vakcínách daleko méně než dříve. Nejsou důkazy, že hlinité soli ve vakcínách způsobují nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce, hliník se z organismu vylučuje ledvinami bez ohledu na to, zda je do těla přijat potravou, nebo aplikací vakcíny do svalu," uklidňuje Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti.

Větší skupinou, než jsou zarytí odmítači očkování, jsou podle Chlíbka takzvaní posouvači, mezi něž patří kolem 
13 procent rodičů. Ti chtějí uchránit své dítě chemie v organismu, a proto žádají odložení očkování do vyššího věku. Jenže podle odborníků pak vakcína často ztrácí smysl.

Nezralost imunitního systému

„Děti do dvou let mají oslabenou schopnost bránit se infekcím způsobeným opouzdřenými bakteriemi, jako je hemofilus, meningokok a pneumokok. Objev konjugované vakcíny umožňuje překlenutí této dočasné nezralosti části imunitního systému a očkování těch nejmenších, kteří jsou právě nejvíce ohroženi. Pokud navíc rodiče chtějí po lékaři, aby jim dle jejich přání upravil očkovací schéma, nemají jistotu, že bude bezpečné. Všechny klinické studie jsou prováděny na předepsaném očkovacím kalendáři," vysvětluje Chlíbek.

Odpůrci očkování se však výjimečně najdou i mezi odborníky. Český klub skeptiků Sisyfos na konci března udělil vědeckou anticenu Bludný balvan za matení veřejnosti lékařce Ludmile Elekové z Prahy za tažení proti očkování. Ta považuje studie dokazující prospěšnost očkování za farmaceutickou lobby a sama prosazuje homeopatii. Hliník ve vakcíně podle ní například u dětí může vést k dočasné ztrátě řeči (broukání), kognitivních schopností či křečím.

I vakcinologové ovšem připouštějí, že očkování nefunguje u všech. „V populaci existují asi dvě až tři procenta lidí, kteří nereagují na vakcinaci a nemají schopnost vytvořit si po očkování protilátky. Tyto jedince by bylo možné rozpoznat jedině testováním přítomnosti protilátek s měsíčním odstupem po aplikaci vakcíny. Skupinka lidí, kteří neodpovídají na očkování, se tak musí spoléhat na tzv. kolektivní ochranu a ta funguje pouze v případě, že je populace dobře proočkovaná a neumožní tak šíření viru. Stejně na tom jsou například děti, které nemohou být 
z vážných důvodů očkovány," dodává Roman Chlíbek.

Autor: Michaela Koubová

28.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Modrý pes v Indii.

VIDEO: V Indii zmodrali psi. Důvodem je průmyslový odpad v řece

Rozsáhlé požáry v Chorvatsku.
1 7

Chorvatsko sužují požáry, v některých oblastech vybuchly staré miny

AKTUALIZOVÁNO

USA uvalily nové sankce na čínské i ruské firmy, za podporu KLDR

Desítky čínských a ruských subjektů budou zatíženy novými sankcemi, které na ně uvalily Spojené státy. Důvodem je jejich „podpora“ Severní Koreje. Konkrétně jejího jaderného programu, proti kterému USA dlouhodobě vystupují. Sankce se mají týkat jak firem, tak i jednotlivců.

Rozpočet není schopen pokrýt růst platů, říká Pilný

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný.

Podvodníci tahají z lidí peníze přes sbírky

Na Berounsku řádí party podvodníků. Na důvěřivé lidi si vymýšlejí různé záminky, aby je okradli o peníze. Někdy se ani neštítí toho, schovávat se za charitativní sbírky.  

Tuny drahocenného lithia chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Těžba vzácného kovu lithia na hoře Cínovci v Krušných Horách by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení