VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V kardiologii zlepší diagnostiku celotělová magnetická rezonance

Pacienti s kardiostimulátory a defibrilátory mohou od konce loňského roku podstupovat celotělové vyšetření magnetickou rezonancí. Umožňuje to nový typ kardiostimulátorů a defibrilátorů, řekl dnes novinářům přednosta první interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Zlepšuje se tím diagnostika i léčba. Dosud mohli nemocní podstoupit toto vyšetření jen u některých částí těla, uvedl.

21.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Magnetická rezonance dává vysoce kvalitní obraz, pacient není vystaven ionizačnímu záření. Lidí s defibrilátorem či kardiostimulátorem přibývá, ročně se v ČR dává 12.000 kardios­timulátorů a 3500 defibrilátorů. Až 70 procent pacientů potřebuje do deseti let vyšetření magnetickou rezonancí.

„Jedná se o významný posun v diagnostice a léčbě pacientů se srdečním onemocněním, po infarktu myokardu a pozánětlivém postižení srdce. Magnetická rezonance umožní popsat patologické změny srdce na jeho strukturální úrovni a také poruchy jeho funkce," uvedl profesor Táborský s tím, že jiné metody nezobrazí tyto procesy zcela správně.

Počty pacientů s defibrilátorem pro tzv. resynchronizační léčbu, kdy se slaďují stahy obou srdečních komor, stoupají meziročně o deset procent. Přístroj dostávají lidé se závažným srdečním selháním, často po infarktu. „Poprvé máme nyní možnost využít magnetické rezonance k opravdu důkladnému vyšetření toho, jak srdce na resynchronizační léčbu reaguje, a podle potřeby postup léčbu upravit," ocenil Táborský.

Pacienti se srdečním selháním často trpí i dalšími souvisejícími nemocemi, jako cévní mozková příhoda, pro niž je hlavně v akutní fázi magnetická rezonance mozku nejvhodnějším diagnostickým nástrojem.

V současné době je trend, aby všechny implantované kardiostimulátory a defibrilátory umožňovaly vyšetření magnetickou rezonancí. Nový typ kardiostimulátoru má už 3000 pacientů a 1500 má nový typ defibrilátoru.

Při léčbě musejí lékaři zohlednit, zda pacient má nový či starší typ přístroje. Nemohou mu při výměně dát přístroj umožňující vyšetření magnetickou rezonancí, museli by měnit i elektrody v srdci. Ke každému pacientovi si ale mohou dohledat typ jeho přístroje a elektrod, podle toho volit typ vyšetření. U pacientů se starším typem přístroje může vyvolat magnetická rezonance vážnou poruchu srdečního rytmu.

Přístroje pro vyšetření magnetickou rezonancí, ale jen mimo oblast srdce, začali lékaři v Česku testovat v roce 2007. „Pro nás jako kardiology je důležité, že moderní systémy zahrnují možnost vyšetření včetně srdce," shrnul profesor.

Autor: ČTK

21.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies