Jediné, co jí dosud chybí, je Centrum fetomaternální medicíny, aby péče nejen o maminky z Ústecka byla skutečně komplexní. O současnosti porodnictví a jeho vyhlídkách hovoří přednosta ústecké kliniky Doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc.
Jaké jsou v současnosti priority porodnictví?
Tak jako každý obor, tak i porodnictví se vyvíjí. Jeho současné priority jsou bezpečné těhotenství pro matku, porod zdravého plodu v termínu a cílená péče o ty těhotné, které péči opravdu potřebují a kde je péče prokazatelně efektivní. To jsou tři nejdůležitější oblasti zájmu v tomto lékařském oboru. K naplnění těchto cílů vede několik cest, které si vynutily diverzifikaci oboru.
Zásadním kamenem je ovšem stále porodnictví, je to tak?
Ano, porodnictví jako takové celý obor zastřešuje a reprezentuje samotný výsledek, tedy to, co se děje při samotném porodu. Hlavním úkolem je vyhodnotit rizika vyplývající z dosavadního průběhu těhotenství a zvolit co nejbezpečnější způsob porodu. Při vaginálně vedeném porodu je hlavním úkolem včas odhalit intrauterinní ohrožení plodu hypoxií a adekvátně zasáhnout. Samozřejmě úkolem porodníka je i ochrana zdraví a života rodičky. To, co se dělo v průběhu těhotenství a co vedlo k případnému rozvoji patologické stavu plodu před porodem již na porodním sále nelze ovlivnit.
Dnes si nedovedeme představit monitoring průběhu těhotenství bez vyšetření maminky a plodu pomocí ultrazvuku. Jak dlouho se už využívá?
Na počátku 80. let minulého století došlo k prudkému rozvoji neonatologie a do porodnictví se zavádí ultrazvuková diagnostika. To umožnilo vznik nového oboru perinatologie. Zavedením nových metod umělé ventilace, aplikace surfaktantu a aplikace kortikoidů matce umožnilo přežívání předčasně narozených dětí a změnilo přístup porodníků k těmto těhotenstvím.
V jakém smyslu?
Zachraňují se novorozenci s porodní hmotností pod 1000 g. Péče o tyto jedince vyžaduje vysoce specializovanou péči a špičkové přístrojové vybavení. Vznikají perinatologická centra, do kterých jsou tyto nejzávažnější těhotenské patologie soustřeďovány. Zavádí se do praxe systém „transport in utero".
Rozvoj ultrazvukové diagnostiky tedy umožnil odhalovat závažné ohrožení plodu již v průběhu těhotenství. Jaké nejčastější hrozby to jsou?
Screeningová ultrazvuková vyšetření odhalují vrozené vývojové vady plodu, patologické umístění placenty a intrauterinní restrikci růstu plodu. To vše přispělo k přesnější strategii vedení daného těhotenství. Ultrazvuk v neposlední řadě umožnil v některých případech, například u Rh inkompatibilty, léčbu plodu přímo v děloze. To vše přispělo k výraznému zlepšení výsledků perinatologických ukazatelů a k výraznému snížení perinatální úmrtnosti. Diagnostika se posunula směrem k druhému trimestru těhotenství.
Jak brzy lze dnes patologie v těhotenství odhalit a diagnostikovat?
Intenzivní výzkum těhotenských patologií v posledním desetiletí ukazuje, že většina jich je založena již na samém začátku těhotenství. Stále lepší ultrazvukové přístroje se stále se vylepšující rozlišovací schopností spolu s propracovanými biochemickými skríningovými programy a genetickou analýzou volné fetální DNA v krvi matky umožnily, že až 90 % potenciálních patologii lze odhalit již v průběhu I. trimestru. Vzniká nový obor fetomaternální medicína, kde úzce spolupracuje gynekolog, klinický genetik a biochemik.
Co takové spojení především umožňuje?
V prvé řadě se do I. trimestru posunul kombinovaný screening chromozomálně vázaných vývojových vad plodu především Downova syndromu. Jeho až 95% spolehlivost na rozdíl od biochemického screeningu prováděného v 16. týdnu gravidity výrazně redukuje počet invazivních výkonů prenatální diagnostiky. Alternativou může být neinvazivní vyšetření analýzy volné fetální DNA z krve matky, to má však své limity. Při pozitivním screeningu je možné v I. trimestru provést odběr choriových klků a potvrdit nebo vyvrátit podezření na chromozomálně vázanou poruchu v době, kdy pro ženu případné ukončení těhotenství je rozhodně psychicky méně traumatizující než ukončení těhotenství v druhém trimestru na základě výsledku z aminocentézy.
Čemu dalšímu se fetomaternální medicína současnosti věnuje?
Zabývá se i problematikou rizik předčasného porodu a vzniku intrauterinní restrikce růstu plodu, rizikem vzniku preeklampsie a v neposlední řadě i sledováním intrauterinního stavu plodů při vícečetném těhotenství a léčbou případných komplikací především u jednovaječných dvojčat.
Co tudíž může klinika v ústecké Masarykově nemocnici nyní nabídnout?
Disponuje dvěma centry superspecializované péče. Krom onkogynekologického centra je zde i perinatologické centrum. Perinatologické centrum zajišťuje péči o nejzávažnější těhotenské komplikace a soustřeďuje předčasné porody jak z Ústeckého kraje, tak z části Libereckého a Karlovarského kraje. Je mnoho důvodů, proč jsou perinatologická centra Ústeckého kraje zatížena dvojnásobnou incidencí předčasných porodů než je celorepublikový průměr. Hlavními důvody jsou skladba obyvatelstva a vlivy životního prostředí. Je potěšující, že se i přesto daří zlepšovat perinatologické výsledky. Méně potěšující je fakt, že se nedaří incidenci předčasných porodů snižovat.
Na klinice dosud chybí samostatné Centrum fetomaternální medicíny. Proč je jeho vybudování tak důležité a kdy se maminky z regionu dočkají?
Z výše vyjmenovaných výkonů klinika většinu provádí, některé ale ne a pacientky je nutné odesílat do jiných zařízení. Cílem vedení nemocnice a vedení kliniky je doplnit škálu poskytovaných prenatálních vyšetření především v I. trimestru těhotenství. Vedení kliniky umožňuje svým lékařům, aby si doplnili potřebnou erudici. Ještě letos přestavíme vytipované prostory na oddělení, které na jednom místě bude poskytovat komplexní prenatální péči. Centrum bude disponovat zákrokovým sálem, špičkově vybaveným ultrazvukovým pracovištěm, poradnou pro rizikové těhotenství a bude úzce spolupracovat s oddělením klinické genetiky.