VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci z Plzně rychleji zjistí rezistenci bakterií na antibiotika

Mikrobiolog Jaroslav Hrabák z plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy vyvinul spolu se svým týmem novou metodu, která umožní rychleji zjistit, zda je konkrétní bakterie rezistentní na daná antibiotika. Mikrobiologickou diagnostiku, která obvykle trvá 36 až 48 hodin, zkrátí nový přístup o zhruba polovinu. Třiatřicetiletý vědec už získal pro fakultu český patent, nyní probíhá patentové řízení na úrovni evropské a také v Americe, řekl v pátek během otevření nového medicínského centra Lékařské fakulty v Plzni.

18.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

"Naše metoda už byla publikována v mikrobiologických časopisech, je dostupná odborníkům," uvedl Hrabák. Věří, že v praxi začne fungovat v řádu několika měsíců.

Podle Hrabáka představuje rezistence bakterií na antibiotika poměrně závažný problém, lidstvo se nyní dostává do doby, kdy některá přestávají účinkovat. Dokonce se objevují bakterie rezistentní ke všem dostupným antibiotikům, tedy na infekce jimi způsobené není léčba. "Jedním z mechanismů, jak se bránit takto nebezpečným bakteriím, je rychle je zjistit, izolovat pacienta a zamezit šíření. Na základě našeho výzkumu a metodiky jsme schopni velmi rychle identifikovat nebezpečí a dál se podle toho zachovat," uvedl Hrabák.

Nová metoda využívá hmotnostní spektrometr, přístroj umožňující vidět a zkoumat přímo konkrétní molekuly. U bakterií tak vědci dokážou zjistit proteiny, jež jsou zodpovědné za rezistenci. "Na základě optimalizace postupů, které jsme vyvinuli, umíme konkrétně odpovědět, zda se jedná o epidemiologicky závažný mechanismus rezistence," uvedl Hrabák. Výhodou je i cena vyšetření. "Opominu-li drahý spektrometr, vyjde vyšetření na 20 až 25 korun, takže se podaří i zlevnit," uvedl.

Bakterie, na něž není obrana

Podle Hrabáka je v ČR zatím situace ve výskytu vysoce rezistentních bakterií poměrně dobrá, závažná už je ale ve státech, kde je dostupnost antibiotik bez lékařského předpisu. I v ČR se ale už vyskytly bakterie, na něž není obrana, podle Hrabáka se ale vždy podařilo zabránit přenosu na další pacienty. "Ve většině případů se jednalo o bakterie, které si dovezli pacienti hospitalizovaní v nemocnici v Itálii, Řecku, na Srí Lance a podobně," uvedl.

Práce vědců z Plzně trvala 1,5 roku, další rok zabraly kroky spojené s patentem. Ten přinese fakultě peníze na další výzkum. Hrabákův tým se chce i nadále věnovat výzkumu antibiotické rezistence, snaží se stopovat cesty jejího šíření, pokračovat chce i ve vývoji rychlých diagnostických metod, které by byly přímo využitelné pro praxi.

Jaroslav Hrabák vystudoval biomechaniku a lékařské inženýrství na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, poté studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, mikrobiologii se věnuje od roku 2002.

Autor: ČTK

18.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies