VYBERTE SI REGION

Vědci zkoumají, zda a jak nahradit nefunkční buňky v srdci

Děti s vrozenou poruchou srdečního rytmu by v budoucnu nemusely už mít kardiostimulátor, aby jejich srdce fungovalo správně. Vědci z anatomického ústavu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, zda a jak by se daly v srdci nahradit nefunkční buňky, které jeho chod řídí, sdělil šéf výzkumného týmu profesor David Sedmera. Poruchu srdečního rytmu má jedno dítě z 10.000. Zatímco dospělému vydrží kardiostimulátor i deset let, dětem se kvůli růstu musí měnit častěji, což je spojeno s řadou rizik.

28.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Shutterstock

"Korekce poruch srdečního rytmu zásahem do fungování přirozených buněk představuje obrovskou výhodu proti technickým prostředkům, jež nejsou tělu vlastní," řekl děkan první lékařské fakulty profesor Aleksi Šedo. Sedmera uvedl, že řadu poznatků už zveřejnili v renomovaných vědeckých časopisech. „K realizaci samotné však zbývá ještě dlouhá cesta," upozornil.

Srdce má kromě svalových vláken umožňujících pumpování krve speciální tkáň pro tvorbu a přenos elektrických vzruchů. Tyto svalové buňky jsou v horní části pravé srdeční síně. Když jich je málo či jsou oslabeny, srdce nedostává impulsy a rytmicky se nestahuje. Výzkum zjišťuje, které buňky a za jakých okolností srdeční činnost řídí a zda by se daly nahradit.

„Když budeme znát přesnou odpověď na tyto otázky, mohli bychom biologickou cestou ovlivnit aktivaci nemocného srdce tak, aby se jeho funkce zlepšila. V konečném důsledku by to znamenalo, že by dítě s vrozenou závažnou poruchou rytmu nepotřebovalo kardiostimulátor. Kvalita jeho života by výrazně stoupla," shrnul Sedmera.

S kardiostimu­látorem je spojena řada rizik – děti nemohou sportovat, musejí se vyhýbat magnetickému poli a při sebemenším lékařském zákroku, například při trhání zubů, musejí brát preventivně antibiotika. Opakované výměny přístroje tělo zatěžují, stoupá i riziko infekce.

Vědci zkoumají fyzikální pochody na srdcích kuřecích a myších zárodků. Nabarví je a pozorují pod mikroskopem. Pohyb elektrické vlny sleduje videokamera, která zaznamená tisíc i víc obrázků za sekundu. „Z videozáznamu se zjistí, která část srdce je aktivována, a to s přesností na jednu milisekundu," řekl Sedmera.

U zdravého člověka tepe srdce 60 až 90krát za minutu. Příznakem arytmie bývá bušení srdce, pocit vynechávání rytmu, nepravidelný tep, slabost. Pacient může omdlít, hrozí srdeční selhání, jež v nejtěžších případech vede k zástavě oběhu a smrti.

Autor: ČTK

28.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl soud v usnesení

Praha - Medializace případu a neschopnost postarat se o děti, které si navíc u pěstounů zvykly. Tyto argumenty zopakoval Krajský soud v Oslo v usnesení, v němž se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové. Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. Uvedl to zpravodajský web Českého rozhlasu, jehož redakce má sedmistránkového usnesení k dispozici.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies