VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víc než polovina lidí je v práci vystavena vlivům, které mohou zhoršit zdraví

Víc než polovina všech pracovníků v Česku je v zaměstnání vystavena vlivům, které můžou zhoršit jejich zdraví. Týká se to tedy více než 2,5 milionu lidí. Téměř 229.000 mužů a žen loni kvůli své práci zdravotními obtížemi pak trpělo. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměřil se na pracovní úrazy a zdravotní problémy za předchozích 12 měsíců. Podle statistiků kvůli zdravotním potížím Češi a Češky ale chybí v práci mnohem méně než před pár lety.

13.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

V roce 2007 kvůli zdravotním problémům nezůstala doma, nebo si odpočinula necelý den ani ne tři procenta pracovníků. Loni tak postupovalo už 48 procent Češek a Čechů, které nějaká zdravotní obtíž trápila. Podle statistiků se do chování lidí promítly změny v nemocenské. V prvních třech dnech nemoci se totiž dávky už nevyplácejí. Vládní strany v koaliční dohodě uvedly, že tuto výplatu zas obnoví.

Aspoň čtyři dny, ale ne déle než dva týdny doma loni kvůli zdravotním obtížím zůstalo 12 procent dotázaných. V roce 2007 jich bylo 32 procent. Dva týdny až měsíc byli před sedmi lety kvůli zdravotním problémům mimo pracoviště tři z deseti lidí, loni dva z deseti. Víc než měsíc, ale méně než tři měsíce se se zdravotním problémem vypořádávala v roce 2007 pětina osob, loni devět procent.

Bolesti zad a za krkem

Víc než polovina lidí se zdravotními obtížemi si stěžovala na bolesti zad a za krkem. Téměř pětina osob zmínila problémy s končetinami. Každý jedenáctý zažíval pocity úzkosti, deprese či stres. O nich častěji mluvily ženy, muži naopak přiznávali víc problémy s krevním tlakem a nemoci srdce a oběhové soustavy. Pět procent lidí si stěžovalo na bolesti hlavy a oční poruchy.

„V šetření mohli respondenti uvést jen jeden druh problému, který považují za nejzávažnější," podotkli autoři analýzy. Lidé tak ve skutečnosti mohli mít víc obtíží současně.

Proti roku 2007 přibylo těch, kteří míní, že jsou na pracovišti vystaveni rizikovým faktorům. Loni se o okolnostech, které by mohly zhoršit zdraví, zmínilo 52 procent dotázaných. „To je víc než 2,5 milionu osob. Přes 11 procent všech respondentů, tedy přes 550.000 přitom bylo vystaveno v zaměstnání souběžně jak fyzickým, tak i duševním rizikovým faktorům," uvedli autoři. Rizika, která by mohla ohrozit duševní zdraví, má na pracovišti 956.000 lidí.

Stres a přepracování

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je podle statistiků stres a přepracování. Loni si na ně stěžovalo 18 procent lidí, v roce 2007 zhruba 13 procent. Zhoršení duševního zdraví hrozí hlavně v profesích s vysokým podílem organizační, tvůrčí a řídící činnosti. Na stres či přepracování si stěžovala víc než třetina vedoucích a pětina specialistů a odborných pracovníků. Nejčastěji těmito jevy trpí lidé mezi 35 a 50 lety.

Osmi procentům pracovníků hrozí nesprávné držení těla, zhruba stejnému podílu osob pak značné zrakové vypětí kvůli počítačům. Šest procent lidí je v prašném, zakouřeném prostředí či v místě s chemickými výpary. Čtyři procenta pracovníků jsou vystaveni hluku či vibracím.

Sexuální obtěžování a šikana

Téměř 10.000 lidí se pak v práci setkalo se sexuálním obtěžováním nebo šikanou. Víc si na ně stěžují ženy. Zhruba 73.000 lidí bylo vystaveno násilí či jeho hrozbě, častěji muži. Podle ČSÚ by ve skutečnosti mohlo být ale ohrožených pracovníků mnohem víc. „Tyto faktory mají intimní charakter a podle našeho názoru tuto možnost rizika někteří respondenti nepřiznali," uvedli autoři.

Autor: ČTK

13.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies