VYBERTE SI REGION

Vysokým tlakem trpí téměř každý druhý Čech

Až se 17. května v ulicích českých měst objeví stany, kde si budete moci nechat změřit krevní tlak, určitě toho využijte. Velká část dospělého obyvatelstva má totiž tlak zvýšený, ale neví o tom. Proto bychom si měli nechávat měřit tlak alespoň dvakrát ročně. „Nejlépe však při každé návštěvě lékaře, hlavně u praktika a internisty, ale třeba i u zubaře a ženy u gynekologa,“ říká profesorka Renata Cívková, členka výboru české společnosti pro hypertenzi.

15.5.2011 11
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Zámečník

Vysokým tlakem neboli hypertenzí u nás trpí asi 40 procent dospělých, po padesátce je to již polovina. S věkem tento počet roste, takže mezi sedmdesátníky činí počet postižených až 70 procent.

Hodnoty jisté i sporné

Cílem Světového dne hypertenze je mimo jiné upozornit na význam znalostí o krevním talku, o jeho měření, prevenci a včasné léčbě. Optimální tlak je 120/80, normální do 129/84, vysoký začíná od 140/90. Kromě měření tlaku při každé návštěvě lékaře doporučují odborníci i pravidelné domácí měření. „Pro zjištění skutečné hodnoty je nutné provést tři měření v krátkém časovém odstupu po sobě a z nich udělat průměr. To první by se nemělo brát v úvahu, protože zpravidla bývá vyšší než skutečnost,“ vysvětluje profesor Jiří Widimský, místopředseda české společnosti pro hypertenzi.

Podle něj mohou být u některých pacientů hodnoty zvýšeny jen při měření v lékařské ordinaci, zatímco doma je mají normální. Pak jde o tzv. syndrom bílého pláště. Existuje ale i opačný jev, tzv. maskovaná hypertenze, kdy pacient si doma naměří vysoký tlak, ale u lékaře ho má normální. Widimský také doporučuje pro domácí měření moderní automatické měřiče tlaku, jež stačí pro běžnou orientaci. „Pokud jde o druh, pak je rozhodně lepší tlakoměr pažní než zápěsťový – na paži lze tlak lépe změřit a navíc se měří správně, tedy ve výši srdce.“

Prevence je lepší než léčba

Pacient s vysokým krevním tlakem by měl především změnit životosprávu: měl by přestat kouřit, snížit nadváhu, zvýšit pohybovou aktivitu a méně solit. Denní spotřeba soli by se měla pohybovat kolem pěti až šesti gramů, zatím je u nás v průměru dvojnásobná.

Žádoucí je rovněž zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny, jež obsahují draslík, který z těla vytěsní škodlivý sodík. Pacienti s vysokým tlakem by neměli užívat léky, které podporují zadržování sodíku a vody v těle, což jsou například kortikoidy a některá antikoncepce.

Naproti tomu lze doporučit mírnou konzumaci červeného vína, které obsahuje antioxidanty a látky proti nadměrné srážlivosti krve. Ale i v této věci platí ono známé: všeho s mírou.

Profesor Jan Filipovský, předseda České společnosti pro hypertenzi, řekl Deníku: Je nutná správně agresivní léčba hypertoniků

Vysokému krevnímu tlaku se někdy říká tichý zabiják, protože nebolí a zpočátku také nevadí. Právě proto je třeba znát jeho hodnoty. Jak se v tomto směru změnila situace za posledních dvacet let, pomohla osvěta?

Situace se skutečně zlepšuje. Máme populační studii Monika, která probíhá již od osmdesátých let, takže můžeme srovnávat. Pokud jde o četnost výskytu, tak ten stav se moc nemění. Ale zatím poslední studie Monika z let 2008/9 nám ukázala, že zhruba už 80 procent lidí, jimž jsme zjistili hypertenzi, o ní vědělo. To je docela úspěch, protože v osmdesátých letech se to pohybovalo kolem padesáti šedesáti procent.

Ovšem také úspěšnost léčby hypertenze při tom posledním screeningu byla větší, kolem 35 procent, což odpovídá stavu v jiných vyspělých evropských zemích.

Objevily se za těch dvacet let nějaké nové metody léčení hypertenze, nebo nová doporučení hypertonikům?


Pokud jde o léčbu hypertenze, pak ta režimová opatření platí stále obecně pro srdečně-cévní onemocnění a moc se nemění. A bohužel v léčbě hypertenze také nejsou moc účinná. Samozřejmě, že přibývá léků na hypertenzi, těch je dnes veliká paleta, navíc – což je důležité – používáme kombinace léků.

Domnívám se, že pokud by nemocní řádně užívali léky a pokud by jim byla ordinována správně silná, správně agresivní léčba, pak bychom byli schopni dobře kontrolovat 90 až 95 procent hypertoniků.

Nyní se uvažuje o zavedení nových předpisů, jež budou obsahovat místo názvů konkrétních léků jen účinnou látku. Nebude to trochu matoucí pro pacienty, kteří jsou na některé léky zvyklí třeba řadu let?


To je složitá koncepční otázka určená spíše organizátorům zdravotnictví. U originálního léku je přece jen větší záruka toho, že jsou tam dodrženy všechny výrobní postupy, jaké se použily v době, kdy s tím lékem byly prováděny klinické zkoušky. Generická firma vezme stejnou účinnou látku, ale ten další výrobní proces už může být odlišný. Rozdíl pak může být ve vstřebávání léku, v jeho tolerování v trávicím traktu atd. O generické preskripci uvažují politici proto, že se domnívají, že se tak ušetří, ale s tím si nejsem jistý.

Generické firmy investují hodně do marketinku, aby přesvědčily lékaře k předepisování svých léků, místo toho, aby srazily podstatně cenu, řekněme na polovinu. Pokud dostaneme originální firmy z trhu pryč, pak generické firmy nasadí takové ceny, že se jim skoro vyrovnají. Myslím si, že je třeba držet určitou rovnováhu mezi firmami originálními a generickými a nedělat v tom nějakou revoluci.

Stále se mluví o hektičnosti dnešní doby, která přináší stresy a lidově řečeno ničí nervy, odborně řečeno zvyšuje krevní tlak. Dá se to nějak statisticky prokázat?

Nemyslím si, že by to šlo statisticky podchytit. Jak jsem řekl, výskyt hypertenze je stále zhruba statný, jako byl před rokem 1989. Co se však týče stresu, je třeba rozlišovat negativní stres a pozitivní stres. Nemyslím si, že by dnešní doba obsahovala více stresu. Jen ta doba komunistická obsahovala více negativního stresu a ten je z hlediska škodlivosti daleko horší. Dokazují to mimo jiné i pokusy na zvířatech.

Takový negativní stres nejen zvyšuje krevní tlak, ale vyvolává například i srdeční arytmii. Naproti tomu pozitivní stres se vyskytuje u těch činností, které děláme rádi. Krevní tlak se při něm zvýší, ale netrvá to dlouho – vrátíme se totiž potom brzy k normálnímu tlaku, protože jsme spokojeni, že jsme udělali to, co jsme udělat chtěli.

Významnou roli hraje při vysokém tlaku i dědičnost. Jak to ale, že v rodině jeden ze sourozenců hypertenzi má a druhý ne?


To je typická situace. Pokud v rodině mají rodiče hypertenzi, pak pravděpodobnost, že ji budou mít děti, je obrovská. Je to ale složitější. Krevní tlak se dědí prostřednictvím mnoha genů. Je tam celá řada genů, jež zvyšují krevní tlak a kromě toho také nějaké, jež ho snižují. Výsledkem je souhra obrovského množství genů.

Dědičnost hypertenze se zkoumá od padesátých let minulého století, dnes se na ni vynakládají zdaleka největší prostředky ve výzkumu hypertenze u nás. Bohužel, resumé těch 60 let výzkumu je, že nevíme o moc víc než na začátku. Ovšem na druhou stranu hypertenze je výsledkem mnoha různých procesů: toho, jak je člověk vnímavý na sůl, jak mnoho solí, zda je obézní a jakou skladbu výživy má, jak mu tuhnou cévy atd.

Autor: Jan Horák

15.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies