VYBERTE SI REGION

Výzkum DNA na Pardubicku odhalí také dědičné nemoci

Pardubicko - Do projektu Lobkowicz+ se může bezplatně zapojit i veřejnost.

25.8.2016
SDÍLEJ:

Kosti Lobkowicze se našly při opravě krypty kostela v Kladrubech. Foto: ČTK/Josef Vostárek

Před deseti lety se v jihočeských Netolicích uskutečnilo srovnání DNA tamních občanů s DNA raně středověkých kostí 
z hradiště ležícího nad městem.

Tento v České republice první DNA projekt vedl genetik Emanuel Žďárský, jenž je mimo jiné rodákem 
z Pardubicka.

Nyní svůj nový a technicky unikátní DNA trojprojekt Lobkwicz+ nachystal také pro Pardubicko a až do naplnění kapacity se do něj může bezplatně zapojit také veřejnost.

Mohl byste stručně popsat váš DNA trojprojekt? V čem spočívá?
 Stručně řečeno, je to spojení klinických a rodokmenových DNA testů. Ty mohou z Pardubicka doslova vymýtit některé dědičné nemoci dětí, objevit a předejít nemocem dospělých, jako je například dědičná trombóza a rakovina prsu nebo prostaty. Rovněž mohou velmi přesvědčivě stanovit příbuznost všech zúčastněných navzájem. Přimícháme-li tam DNA 
z archeologických nálezů, tak i příbuznost s historickými osobami.

Proč nabízíte projekt nyní a proč zrovna Pardubákům?
Letos jsme v naší laboratoři dokončili vývoj speciálního čipu, na který lze nahrát DNA až 1534 osob a zároveň je všechny vyšetřit na 384 libovolných DNA znaků. Provést klinickou i rodo-kmenovou generálku čipu 
s rodáky, kde i já sám mohu najít nečekané příbuzné, se přímo nabízí.

Jak se do projektu zapojí Lobkowicz nebo Pernštejn?
Kosti jakéhosi tajemného Lobkowicze se nedávno našly při opravě krypty kostela v Kladrubech nad Labem. Prohlédl jsem si je a i když jsou tři sta let staré, DNA 
z nich půjde izolovat naprosto bezpečně.

Pokud žil Lobkowicz v Kladrubech, je možné, že tam měl potomky, byť i levobočky, a v DNA dnešních lidí se najdou „jeho" DNA znaky. Ostatky Pernštejna zatím bohužel nemáme, ale čip s DNA dobrovolníků je použitelný opakovaně a v mrazáku vydrží i desítky let.

V okamžiku, kdy se do jednoho z políček přidá DNA kteréhokoliv Pernštejna, anebo můžeme myslet i výše – na Karla IV., Přemyslovce nebo ostatky osob prehistorických nálezů 
ze Zdechovic, Pardubiček, Starého Hradiště či Litomyšle, může se shoda znaků provést i pro něj.

Myslíte si, že by se mezi současnými obyvateli Pardubicka skutečně mohl najít příbuzný 
s modrou krví?
Příbuzný s restitučními nároky určitě ne, ale bezpečně se vyprofiluje někdo dané historické osobě nejpříbuznější. Podle mě bude zajímavé i srovnání příbuznosti oněch 1000 dobrovolníků navzájem. Jim čip rovněž odhalí vzdálené příbuzenství, o němž neměli ani tušení. Zajímavé bude také vyhodnocení podob obličejů podle stupně DNA příbuznosti a konečně získáme 
i důležitá klinická data, která mohou doslova zachraňovat životy.

Autor: Redakce

25.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies