„Plicní embolie vzniká z vnitřních vrozených a vnějších důvodů. Ohrožený je ten, kdo už takovou příhodu prodělal. Vždy se ale musí sejít více aspektů," vysvětlil Jaroslav Malý, královéhradecký hematolog a senátor.

Vrozená rizika člověk těžko ovlivní, opatrný ale může být u zevních příčin. Nejčastější chyba je podcenění dlouhého letu letadlem, kdy člověk sedí a nohy má v jedné pozici. „Rizikový člověk by měl mít při cestě na nohou elastické punčochy, aby krev více proudila. Za letu hodně pít, chodit a cvičit. Při více než šestihodinovém letu by měl dostat léky, které brání srážení krve," dodal Malý.

Právě o srážení i ředění krve se budou od pátku bavit lékaři na dvaadvacátém ročníku česko-slovenské konference o trombóze a hemostáze v Hradci Králové. Odborníci tak porovnají své postupy a poznatky.

Upravený jed na krysy dokáže zachránit život

Nejen dlouhý let může zapříčinit plicní embolii. Stačí i obyčejné antikoncepční pilulky, pokud je užívá riziková žena.

„Antikoncepce sama embolii nezpůsobí. Vždy tu musí být další faktor jako například výskyt v rodině, obezita, kouření nebo například znehybnění dolní končetiny. Gynekologové by měli pilulky předepisovat uvážlivě," míní lékař Jaroslav Malý, který konferenci k 70. výročí založení Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové o trombóze a hemastázi pořádá.

Neexistuje ani registr ohrožených lidí, kteří měli či by embolii mohli mít.  Ten by pomohl lékařům určit riziko například před operací, kde je v některých případech pacient ohroženější než například v letadle.  Nyní by měl mezinárodní registr zde v Hradci Králové vzniknout. I to je předmětem diskuze na konferenci.

Důležité je také připravenost lékařů na případné embolie. Zjednodušeně řečeno mít nějaký postup a lék, kterým situaci zvrátí a pacienta zachrání.

První lék na ředění krve objevil medik v Americe už v roce 1918. Byl to nechvalně proslulý heparin, který je v České republice známý z případu heparinového vraha Petra Zelenky, který je odsouzený za sedm vražd a deset pokusů o vraždu.

Méně známý je fakt, že i obyčejný aspirin má vliv na krevní destičky a zpomaluje srážení krve.

Jeden z nejvyužívanějších léků objevili vědci náhodně v padesátých letech. Warfarin se totiž původně používal jako jed na krysy. Na alternativní možnost využití přišli lékaři až při sebevražedném pokusu, při které byla sledována porucha srážlivosti krve.