VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zájem o biopotraviny roste: Jde o módu, zdraví či ekologii?

Přirozeně vypěstovanou ředkvičku nemusíte po chuti rozeznat od té koupené v sousedním supermarketu. Liší se však absencí průmyslových hnojiv a také na první pohled nevypadá tak lákavě.

27.5.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrční fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Regály označené zelenou etiketou „Bio“ najdeme poslední dobou téměř v každém supermarketu. Pokud už i diskontní řetězce zaměřené především na nízké ceny pro spořivé zákazníky vyčleňují část prodejní plochy pro výrazně dražší a přitom zdaleka ne tak vábně vypadající jablka nebo cizrnu, o něčem to svědčí.

Alespoň část nakupujících totiž začala produktům ekologického zemědělství dávat přednost před naleštěnými a na pohled dokonalými jablky ze Španělska nebo polskými ředkvičkami, kterým však k obřímu vzrůstu a jásavým barvám dopomohla chemie.

Bioprodukty přitom oproti běžnému zboží v několika ohledech ztrácejí: ovoce a zelenina nejsou většinou tak velké, tak pravidelné, tak „naleštěné“, potravinářské výrobky zase nemají tak výrazné barvy a také s trvanlivostí je to pro absenci průmyslových konzervantů zpravidla slabší.

Bez hnojiv

Co znamená značka „Bio“ kromě vyšší ceny? Stručně řečeno – biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, jehož přesná definice leží v příslušném zákoně. Farmáři například nesmějí používat hnojiva minerálního původu nebo přidávat do krmiva pro hospodářská zvířata hormony, ničit škůdce pesticidy či si pomáhat geneticky změněnými organismy.

Biopotraviny rovněž nemohou obsahovat přídatné látky používané běžně v potravinářství, tedy žádná éčka a další stabilizátory, pojiva a podobně. Vyloučeny jsou i chemické konzervanty. Produkty označené jako bio jsou proto právem považovány za zdravější. Znamená to však zároveň, že jsou i chutnější?

„Lidé často od biopotravin čekají chuťový zázrak, a pak jsou zklamaní, že ho nezažili. Takže ne, není v nich nic zázračného navíc. Chutnají prostě jen správně, tak jak chutnat mají,“ říká známá expertka na dobrou kuchyni, autorka kuchařky Zpátky domů a spoluorganizátorka Českého farmářského trhu Hanka Michelupu.

Chuťový rozdíl podle ní spočívá hlavně v konzistenci a textuře. „Jelikož zvířata i rostliny rostou tak rychle, jak mají a jak určuje příroda, a ne zásahem člověka, přibývají na hmotnosti přirozeně. To bez jakýchkoliv pochyb ovlivňuje chuť. Například zatímco konvenční ředkvičky jsou velké, vodnaté a chuťově řídké, protože jsou pěstované pro nadprodukci, bio ředkvička je jakoby hustší, výraznější, menší. Ale pozor: znovu říkám, je to jen ředkvička, ale taková, jaká má být. To už dnes vůbec není málo,“ dodává Hanka Michelupu.

Nejen pro alternativce

Zastáncem biopotravin minimálně v oblasti ovoce a zeleniny je i třicetiletá úřednice Hana: „Například rajčata si už kupuji pouze se značkou bio. Na rozdíl od těch klasických jsou sice menší, zato mají daleko výraznější chuť. Ani ty obrovské jahody, které supermarkety nabízejí v lednu, si už nekoupím. Lákají barvou i velikostí, ale jsou bez chuti. To radši vydržím až do června na českou sklizeň.“

Podle jejích slov si totiž běžné obchodní řetězce vybírají potraviny podle zcela jiného hodnotového žebříčku. Na prvním místě stojí dobrá skladovatelnost, trvanlivost a naleštěný vzhled. Biopotraviny zkrátka už nekupují jen zastánci alternativních způsobů života nebo lidé důsledně vyznávající zdravý životní styl. A kde roste poptávka, musí zákonitě růst i nabídka.

„Počet ekofarem se zvýšil za rok 2009 o padesát procent a počet výrobců biopotravin tak již přesáhl pět set provozoven,“ říká tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Z údajů ministerstva dále vyplývá, že na konci loňského roku tímto způsobem hospodařilo již 2689 farmářů, a to na výměře téměř 400 000 hektarů, což představuje podíl 9,38 procent z celkové výměry zemědělské půdy. A podobným tempem přibývá nových ekologických zemědělců i letos.

Dotace pro biofarmy

Počet ekologických zemědělců stoupá zřejmě i proto, že stát poměrně velkoryse podporuje jejich činnost. Dotace k nim doputují prostřednictvím Programu rozvoje venkova.

Podobně jsou zvýhodněni i výrobci biopotravin. Ten, kdo o některou z těchto dotací usiluje, musí však své hospodářství i jeho produkty nechat zkontrolovat u některé ze tří akreditovaných společnosti, u ministerstva zemědělství zaregistrovat a souhlasit i s následnými pravidelnými i namátkovými kontrolami.

Minimálně jednou ročně tak projde celý řetězec výroby i zpracování kompletní kontrolou.

Ekologická kontrola se týká i podmínek, ve kterých farmář chová hospodářská zvířata. Přirozená strava bez hormonů a dalších chemických látek je samozřejmostí, nenajdete ale ani masové velkokapacitní stá­je.

Zvířata musí mít možnost volného pobytu mimo ustájení, navíc legislativa předepisuje i minimální rozlohu pastvin na jeden kus.

Není bio jako bio

Pokud chcete zakoupit takový produkt, který příslušnými kontrolami skutečně prošel, hledejte podle správného loga.

Všechny potraviny vyrobené v České republice, na kterých najdete slovo BIO či produkt ekologického zemědělství, musejí být označeny logem biozebry.

Pokud uvidíte na obalu výrazy typu Eko výrobek, Zdravá výživa nebo Vyrobeno v souladu s životním prostředím, neznamená to, že jde o biopotravinu, ale spíše to, že se producent chce svézt na módní bio-vlně, ačkoliv tomu jeho produkt zdaleka neodpovídá. Neznamená to však, že potraviny v bio kvalitě musí nést na obale logo biozebry.

Už i v Česku se pomalu obnovuje tradice zemědělských trhů, na kterých prodávají „své“ brambory a „svůj“ česnek malí farmáři z okolí. Hanka Micholupu, organizátorka Českého farmářského trhu, k tomu poznamenává:

„Ovoce a zelenina na našem trhu jsou často produkované, jako by byly bio, ale bez certifikace, protože jde o malé producenty, kteří na ni nedosáhnou, nebo ji ani nechtějí. To však neznamená, že pěstují špatně. Na kvalitě ovoce a zeleniny je jejich poctivý přístup natolik znát, že míru nijak nekontrolujeme. Navíc prodejci se sami rádi pochlubí, že tohle nehnojili vůbec, tohle jen maloučko, případně jak a proč.“

Návrat k přírodě

Nákupem biopotravin podle ekologů neprospíváme jen svému zdraví, ale i přírodě. Na ekologicky, a tedy šetrně obdělávané farmy se vracejí živočišné druhy, které z průmyslově obdělávaných zemědělských ploch už téměř vymizely.

Eko-farmy jim svědčí hned z několika příčin. Zatímco toxické pesticidy, používané v klasickém zemědělství, neničí pouze škůdce, ale i ostatní druhy živočichů nebo rostlin, na eko-farmě je podobný postup ze zákona vyloučen.

Farmáři sázejí na odolnější druhy nebo na přirozené nepřátele škůdců: ptáky, netopýry, slunéčka sedmitečná…
Ekologicky vedené farmy také nabízejí větší množství mezí, mokřadů, malých luk a podobně, které poskytují přirozený prostor pro větší počet druhů živočichů a rostlin. Také hnojení chlévskou mrvou je pro přírodu daleko šetrnější než průmyslová hnojiva.

Eko-farmy a výrobci biopotravin

ROK FARMY VÝROBCI
2008 1802 410
2009 2689 501

ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Tyto tři akreditované společnosti provádějí kontroly biopotravin:

KEZ, o. p. s.
ABCERT GmbH
BIOKONT CZ, s. r. o.

Autor: Martina Šrámková

27.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies