VYBERTE SI REGION

Zájem o biopotraviny roste: Jde o módu, zdraví či ekologii?

Přirozeně vypěstovanou ředkvičku nemusíte po chuti rozeznat od té koupené v sousedním supermarketu. Liší se však absencí průmyslových hnojiv a také na první pohled nevypadá tak lákavě.

27.5.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrční fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Regály označené zelenou etiketou „Bio“ najdeme poslední dobou téměř v každém supermarketu. Pokud už i diskontní řetězce zaměřené především na nízké ceny pro spořivé zákazníky vyčleňují část prodejní plochy pro výrazně dražší a přitom zdaleka ne tak vábně vypadající jablka nebo cizrnu, o něčem to svědčí.

Alespoň část nakupujících totiž začala produktům ekologického zemědělství dávat přednost před naleštěnými a na pohled dokonalými jablky ze Španělska nebo polskými ředkvičkami, kterým však k obřímu vzrůstu a jásavým barvám dopomohla chemie.

Bioprodukty přitom oproti běžnému zboží v několika ohledech ztrácejí: ovoce a zelenina nejsou většinou tak velké, tak pravidelné, tak „naleštěné“, potravinářské výrobky zase nemají tak výrazné barvy a také s trvanlivostí je to pro absenci průmyslových konzervantů zpravidla slabší.

Bez hnojiv

Co znamená značka „Bio“ kromě vyšší ceny? Stručně řečeno – biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, jehož přesná definice leží v příslušném zákoně. Farmáři například nesmějí používat hnojiva minerálního původu nebo přidávat do krmiva pro hospodářská zvířata hormony, ničit škůdce pesticidy či si pomáhat geneticky změněnými organismy.

Biopotraviny rovněž nemohou obsahovat přídatné látky používané běžně v potravinářství, tedy žádná éčka a další stabilizátory, pojiva a podobně. Vyloučeny jsou i chemické konzervanty. Produkty označené jako bio jsou proto právem považovány za zdravější. Znamená to však zároveň, že jsou i chutnější?

„Lidé často od biopotravin čekají chuťový zázrak, a pak jsou zklamaní, že ho nezažili. Takže ne, není v nich nic zázračného navíc. Chutnají prostě jen správně, tak jak chutnat mají,“ říká známá expertka na dobrou kuchyni, autorka kuchařky Zpátky domů a spoluorganizátorka Českého farmářského trhu Hanka Michelupu.

Chuťový rozdíl podle ní spočívá hlavně v konzistenci a textuře. „Jelikož zvířata i rostliny rostou tak rychle, jak mají a jak určuje příroda, a ne zásahem člověka, přibývají na hmotnosti přirozeně. To bez jakýchkoliv pochyb ovlivňuje chuť. Například zatímco konvenční ředkvičky jsou velké, vodnaté a chuťově řídké, protože jsou pěstované pro nadprodukci, bio ředkvička je jakoby hustší, výraznější, menší. Ale pozor: znovu říkám, je to jen ředkvička, ale taková, jaká má být. To už dnes vůbec není málo,“ dodává Hanka Michelupu.

Nejen pro alternativce

Zastáncem biopotravin minimálně v oblasti ovoce a zeleniny je i třicetiletá úřednice Hana: „Například rajčata si už kupuji pouze se značkou bio. Na rozdíl od těch klasických jsou sice menší, zato mají daleko výraznější chuť. Ani ty obrovské jahody, které supermarkety nabízejí v lednu, si už nekoupím. Lákají barvou i velikostí, ale jsou bez chuti. To radši vydržím až do června na českou sklizeň.“

Podle jejích slov si totiž běžné obchodní řetězce vybírají potraviny podle zcela jiného hodnotového žebříčku. Na prvním místě stojí dobrá skladovatelnost, trvanlivost a naleštěný vzhled. Biopotraviny zkrátka už nekupují jen zastánci alternativních způsobů života nebo lidé důsledně vyznávající zdravý životní styl. A kde roste poptávka, musí zákonitě růst i nabídka.

„Počet ekofarem se zvýšil za rok 2009 o padesát procent a počet výrobců biopotravin tak již přesáhl pět set provozoven,“ říká tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Z údajů ministerstva dále vyplývá, že na konci loňského roku tímto způsobem hospodařilo již 2689 farmářů, a to na výměře téměř 400 000 hektarů, což představuje podíl 9,38 procent z celkové výměry zemědělské půdy. A podobným tempem přibývá nových ekologických zemědělců i letos.

Dotace pro biofarmy

Počet ekologických zemědělců stoupá zřejmě i proto, že stát poměrně velkoryse podporuje jejich činnost. Dotace k nim doputují prostřednictvím Programu rozvoje venkova.

Podobně jsou zvýhodněni i výrobci biopotravin. Ten, kdo o některou z těchto dotací usiluje, musí však své hospodářství i jeho produkty nechat zkontrolovat u některé ze tří akreditovaných společnosti, u ministerstva zemědělství zaregistrovat a souhlasit i s následnými pravidelnými i namátkovými kontrolami.

Minimálně jednou ročně tak projde celý řetězec výroby i zpracování kompletní kontrolou.

Ekologická kontrola se týká i podmínek, ve kterých farmář chová hospodářská zvířata. Přirozená strava bez hormonů a dalších chemických látek je samozřejmostí, nenajdete ale ani masové velkokapacitní stá­je.

Zvířata musí mít možnost volného pobytu mimo ustájení, navíc legislativa předepisuje i minimální rozlohu pastvin na jeden kus.

Není bio jako bio

Pokud chcete zakoupit takový produkt, který příslušnými kontrolami skutečně prošel, hledejte podle správného loga.

Všechny potraviny vyrobené v České republice, na kterých najdete slovo BIO či produkt ekologického zemědělství, musejí být označeny logem biozebry.

Pokud uvidíte na obalu výrazy typu Eko výrobek, Zdravá výživa nebo Vyrobeno v souladu s životním prostředím, neznamená to, že jde o biopotravinu, ale spíše to, že se producent chce svézt na módní bio-vlně, ačkoliv tomu jeho produkt zdaleka neodpovídá. Neznamená to však, že potraviny v bio kvalitě musí nést na obale logo biozebry.

Už i v Česku se pomalu obnovuje tradice zemědělských trhů, na kterých prodávají „své“ brambory a „svůj“ česnek malí farmáři z okolí. Hanka Micholupu, organizátorka Českého farmářského trhu, k tomu poznamenává:

„Ovoce a zelenina na našem trhu jsou často produkované, jako by byly bio, ale bez certifikace, protože jde o malé producenty, kteří na ni nedosáhnou, nebo ji ani nechtějí. To však neznamená, že pěstují špatně. Na kvalitě ovoce a zeleniny je jejich poctivý přístup natolik znát, že míru nijak nekontrolujeme. Navíc prodejci se sami rádi pochlubí, že tohle nehnojili vůbec, tohle jen maloučko, případně jak a proč.“

Návrat k přírodě

Nákupem biopotravin podle ekologů neprospíváme jen svému zdraví, ale i přírodě. Na ekologicky, a tedy šetrně obdělávané farmy se vracejí živočišné druhy, které z průmyslově obdělávaných zemědělských ploch už téměř vymizely.

Eko-farmy jim svědčí hned z několika příčin. Zatímco toxické pesticidy, používané v klasickém zemědělství, neničí pouze škůdce, ale i ostatní druhy živočichů nebo rostlin, na eko-farmě je podobný postup ze zákona vyloučen.

Farmáři sázejí na odolnější druhy nebo na přirozené nepřátele škůdců: ptáky, netopýry, slunéčka sedmitečná…
Ekologicky vedené farmy také nabízejí větší množství mezí, mokřadů, malých luk a podobně, které poskytují přirozený prostor pro větší počet druhů živočichů a rostlin. Také hnojení chlévskou mrvou je pro přírodu daleko šetrnější než průmyslová hnojiva.

Eko-farmy a výrobci biopotravin

ROK FARMY VÝROBCI
2008 1802 410
2009 2689 501

ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Tyto tři akreditované společnosti provádějí kontroly biopotravin:

KEZ, o. p. s.
ABCERT GmbH
BIOKONT CZ, s. r. o.

Autor: Martina Šrámková

27.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies