VYBERTE SI REGION

Zákeřná žloutenka, trpí jí každý dvanáctý

Při skryté formě můžete skončit s rakovinou jater, varují lékaři. Ohroženi jsou narkomani, lidé s bujným sexuálním životem i cestovatelé.

29.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Když začaly dvaadvacetiletého Michaela z Tábora trápit horečky, průjmy a bolesti hlavy, myslel si, že má obyčejnou chřipku. Příznaky sice odezněly, avšak brzy byly zpátky – a spolu s nimi také žloutnoucí konečky prstů, obličej a oční bělmo.

„Šel jsem do nemocnice v Praze, kde studuji. Rovnou mě poslali na Bulovku s tím, že mám žloutenku typu A. Tam si mě nechali dva týdny. Ještě dalšího půl roku jsem navíc musel držet jaterní dietu – tedy nepít alkohol a vyhnout se tučným jídlům,“ vypráví Michael svou zkušenost s nemocí, kterou má přiblížit dnešní Světový den žloutenky.

Právě žloutenka typu A, nazývaná také nemocí špinavých rukou, má v Česku ročně nejvíce nových případů – loni se s ní muselo léčit přes 850 lidí.

„Nejvíce jsou ohroženy skupiny, které mají s hygienou problém, a cestovatelé. Nejde jen o to, že lidé jezdí do oblastí, kde je nemoc rozšířenější, jako je Afrika či Asie, ale při cestování s batůžkem také často hůře dodržují čistotu,“ vysvětluje praktický lékař z Prahy 6 Cyril Mucha.

A protože se nemoc přenáší i výkaly, je v rizikových zemích kupovanou zeleninu potřeba řádně umýt a tepelně upravit – pokud totiž byla hnojena kontaminovanou močůvkou, mohl by si cestovatel domů kromě zážitků přivézt právě i žluté prsty.

Zemře jeden ze čtyř neléčených

Podle odborníků je sice žloutenka typu A choroba, která člověku znepříjemní život, nicméně se dá po čase vyléčit. Kdo ji navíc již jednou prodělal, má jen minimální šanci, že ho postihne znovu.

Horší jsou ovšem typy B a C. Nejde je sice chytit z nemytých rukou a zeleniny, zato mohou způsobit celoživotní potíže, a dokonce přispět k rakovině jater. Nemusí se totiž navenek vůbec projevit a pak přejdou do chronické podoby, před níž speciálně se dnešní Světový den snaží varovat.

#nahled|http://g.denik.cz/1/07/grafika_zloutenka_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/07/grafika_zloutenka.jpg|Žloutenka u nás a ve světě.#

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace jsou na světě asi dvě miliardy lidí s hepatitidou B – toto množství přesahuje počet lidí postižených HIV a AIDS skoro desetkrát.

Chronickou žloutenku B nebo C má přitom každý dvanáctý člověk na zemi, dva ze tří infikovaných navíc o nemoci a jejích rizicích vůbec nevědí. Kvůli neléčené chronické hepatitidě zemře jeden ze čtyř nakažených pacientů: na nádor nebo cirhózu jater. A právě žloutenky mohou za to, že počet lidí s rakovinou v posledních letech narůstá.

Můžete se očkovat

„Typ B se přenáší tělními tekutinami. U nás je nejčastější přenos pohlavním stykem a nitrožilní aplikací drog, ohroženi jsou ale i v tomto případě cestovatelé. Při ošetření v nemocnici s nedostatečnou sterilizací se totiž nemoc může do těla dostat otevřenou ranou,“ upozorňuje Mucha.

Proti typu B se přitom dá očkovat, a získat tak celoživotní ochranu. Vakcína proti typu A funguje přinejmenším 20 let. Na „céčko“ ovšem takováto ochrana neexistuje.

Chronickou žloutenku přitom někdy nemusí odhalit ani návštěva lékaře. „Část pacientů může mít i normální výsledky jaterních testů, přestože se jim zvolna vyvíjí jaterní cirhóza,“ říká Jan Šperl z Kliniky hepatogastroenterologie v pražském IKEMu.

A jaká je naděje pro ty, u nichž nemoc způsobí rakovinu?

„Zcela vyléčit se nemocné zatím nedaří. Můžeme jim však významně prodloužit život a oddálit zhoršení onemocnění pomocí biologické léčby,“ dodává Igor Kiss z Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Odborník na nemocná játra Radan Brůha ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN řekl Deníku: Chronickou hepatitidu C má v Česku dvacet tisíc lidí

Praha – Zatímco počty nových případů žloutenek se ročně pohybují v řádu stovek, podle lékaře Radana Brůhy trpí záludnou chronickou formou mnoho tisíc Čechů.

Typů žloutenek je několik. Čím se odlišují?

V našich podmínkách se běžně setkáváme s virovými žloutenkami typu A, B, C a E. Liší se hlavně vlastnostmi viru, který příslušnou hepatitidu způsobuje, a tak i průběhem choroby, cestou přenosu a délkou inkubace. Typ A a E probíhá jen akutně, nikdy nepřechází do chronického stadia, a má i podobnou cestu šíření. Infikovaný vyloučí virus stolicí a ten je přenesen buď přímo při nedodržování hygienických návyků, nebo kontaminovanými potravinami či vodou. U některých variant viru žloutenky typu E jsou přirozeným rezervoárem prasata a člověk se infikuje požitím tepelně nedostatečně upraveného masa. Žloutenky typu B a C mohou přecházet do chronického zánětu jater a přenášejí se krevní cestou.

Nemoc je často rozšířena mezi narkomany. Jedná se v tomto případě o formy přenosné krví?

Nákazou žloutenkami B a C jsou u nás ohroženi především nitrožilní narkomani a lidé s rizikovým sexuálním chováním. V minulosti se mnozí nakazili typem C při podání krevních derivátů. Od začátku devadesátých let minulého století, kdy se začalo s vyšetřováním protilátek proti této žloutence, je ale tato možnost přenosu prakticky nulová. V rozvojových zemích, kde je typ B velmi rozšířený, dochází také k přenosu z matky na dítě při porodu.

A co u nás nejrozšířenější typ A, kdo je jím ohrožen nejvíce?

Snáze jím onemocní osoby s nízkým stupněm hygieny, častěji se jedná o děti. V případě kontaminace potravin, či dokonce pitné vody mohou onemocnět všechny osoby, které je požijí. Takové epidemie jsou známy především z míst válečných konfliktů nebo přírodních katastrof. V našich podmínkách jsou výjimkou. Například v sedmdesátých letech minulého století se v Česku nakazilo žloutenkou A z dovezených mražených potravin několik desítek tisíc lidí. Od té doby se podobně rozsáhlá epidemie nevyskytla.

Nakolik je tedy nemoc nebezpečná?

Akutní fáze typů A a E výjimečně může způsobit jaterní selhání a smrt pacienta. Největší riziko představují infekční žloutenky právě přechodem do chronického zánětu jater. U části pacientů pak dochází k postupnému vývoji cirhózy se všemi jejími komplikacemi včetně vysokého rizika vzniku rakoviny jater.

Je riziko chronického zánětu u některého typu vyšší?

Do chronické formy přechází nejčastěji žloutenka typu C. Akutní infekce proběhne většinou skrytě a diagnóza je pak zjištěna buď při náhodném náběru jaterních testů, nebo pacienti již přijdou s pokročilou jaterní chorobou. Počet nových případů tedy neříká nic o počtu pacientů s chronickými žloutenkami. U typu C byly prokázány protilátky u 0,2 procenta naší populace, což znamená, že chronickou formou může v Česku trpět asi 20 tisíc lidí. Typ B přechází do chronického stadia v méně než deseti procentech případů.

Lze dlouhotrvající formu vyléčit?

Chronická žloutenka typu C se léčí kombinací podkožních injekcí interferonu a virostatik, která tlumí množení viru. Léčba u nás většinou trvá 48 týdnů a díky ní se natrvalo zbaví viru žloutenky C více než 50 procent pacientů.

Proti typu C zatím není očkování. Proč?

Důvodem je velká různorodost viru. Ani v nejbližších letech pravděpodobně nebude očkování možné.

Autor: Michaela Koubová

29.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies