VYBERTE SI REGION

Zákeřná žloutenka, trpí jí každý dvanáctý

Při skryté formě můžete skončit s rakovinou jater, varují lékaři. Ohroženi jsou narkomani, lidé s bujným sexuálním životem i cestovatelé.

29.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Když začaly dvaadvacetiletého Michaela z Tábora trápit horečky, průjmy a bolesti hlavy, myslel si, že má obyčejnou chřipku. Příznaky sice odezněly, avšak brzy byly zpátky – a spolu s nimi také žloutnoucí konečky prstů, obličej a oční bělmo.

„Šel jsem do nemocnice v Praze, kde studuji. Rovnou mě poslali na Bulovku s tím, že mám žloutenku typu A. Tam si mě nechali dva týdny. Ještě dalšího půl roku jsem navíc musel držet jaterní dietu – tedy nepít alkohol a vyhnout se tučným jídlům,“ vypráví Michael svou zkušenost s nemocí, kterou má přiblížit dnešní Světový den žloutenky.

Právě žloutenka typu A, nazývaná také nemocí špinavých rukou, má v Česku ročně nejvíce nových případů – loni se s ní muselo léčit přes 850 lidí.

„Nejvíce jsou ohroženy skupiny, které mají s hygienou problém, a cestovatelé. Nejde jen o to, že lidé jezdí do oblastí, kde je nemoc rozšířenější, jako je Afrika či Asie, ale při cestování s batůžkem také často hůře dodržují čistotu,“ vysvětluje praktický lékař z Prahy 6 Cyril Mucha.

A protože se nemoc přenáší i výkaly, je v rizikových zemích kupovanou zeleninu potřeba řádně umýt a tepelně upravit – pokud totiž byla hnojena kontaminovanou močůvkou, mohl by si cestovatel domů kromě zážitků přivézt právě i žluté prsty.

Zemře jeden ze čtyř neléčených

Podle odborníků je sice žloutenka typu A choroba, která člověku znepříjemní život, nicméně se dá po čase vyléčit. Kdo ji navíc již jednou prodělal, má jen minimální šanci, že ho postihne znovu.

Horší jsou ovšem typy B a C. Nejde je sice chytit z nemytých rukou a zeleniny, zato mohou způsobit celoživotní potíže, a dokonce přispět k rakovině jater. Nemusí se totiž navenek vůbec projevit a pak přejdou do chronické podoby, před níž speciálně se dnešní Světový den snaží varovat.

#nahled|http://g.denik.cz/1/07/grafika_zloutenka_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/07/grafika_zloutenka.jpg|Žloutenka u nás a ve světě.#

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace jsou na světě asi dvě miliardy lidí s hepatitidou B – toto množství přesahuje počet lidí postižených HIV a AIDS skoro desetkrát.

Chronickou žloutenku B nebo C má přitom každý dvanáctý člověk na zemi, dva ze tří infikovaných navíc o nemoci a jejích rizicích vůbec nevědí. Kvůli neléčené chronické hepatitidě zemře jeden ze čtyř nakažených pacientů: na nádor nebo cirhózu jater. A právě žloutenky mohou za to, že počet lidí s rakovinou v posledních letech narůstá.

Můžete se očkovat

„Typ B se přenáší tělními tekutinami. U nás je nejčastější přenos pohlavním stykem a nitrožilní aplikací drog, ohroženi jsou ale i v tomto případě cestovatelé. Při ošetření v nemocnici s nedostatečnou sterilizací se totiž nemoc může do těla dostat otevřenou ranou,“ upozorňuje Mucha.

Proti typu B se přitom dá očkovat, a získat tak celoživotní ochranu. Vakcína proti typu A funguje přinejmenším 20 let. Na „céčko“ ovšem takováto ochrana neexistuje.

Chronickou žloutenku přitom někdy nemusí odhalit ani návštěva lékaře. „Část pacientů může mít i normální výsledky jaterních testů, přestože se jim zvolna vyvíjí jaterní cirhóza,“ říká Jan Šperl z Kliniky hepatogastroenterologie v pražském IKEMu.

A jaká je naděje pro ty, u nichž nemoc způsobí rakovinu?

„Zcela vyléčit se nemocné zatím nedaří. Můžeme jim však významně prodloužit život a oddálit zhoršení onemocnění pomocí biologické léčby,“ dodává Igor Kiss z Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Odborník na nemocná játra Radan Brůha ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN řekl Deníku: Chronickou hepatitidu C má v Česku dvacet tisíc lidí

Praha – Zatímco počty nových případů žloutenek se ročně pohybují v řádu stovek, podle lékaře Radana Brůhy trpí záludnou chronickou formou mnoho tisíc Čechů.

Typů žloutenek je několik. Čím se odlišují?

V našich podmínkách se běžně setkáváme s virovými žloutenkami typu A, B, C a E. Liší se hlavně vlastnostmi viru, který příslušnou hepatitidu způsobuje, a tak i průběhem choroby, cestou přenosu a délkou inkubace. Typ A a E probíhá jen akutně, nikdy nepřechází do chronického stadia, a má i podobnou cestu šíření. Infikovaný vyloučí virus stolicí a ten je přenesen buď přímo při nedodržování hygienických návyků, nebo kontaminovanými potravinami či vodou. U některých variant viru žloutenky typu E jsou přirozeným rezervoárem prasata a člověk se infikuje požitím tepelně nedostatečně upraveného masa. Žloutenky typu B a C mohou přecházet do chronického zánětu jater a přenášejí se krevní cestou.

Nemoc je často rozšířena mezi narkomany. Jedná se v tomto případě o formy přenosné krví?

Nákazou žloutenkami B a C jsou u nás ohroženi především nitrožilní narkomani a lidé s rizikovým sexuálním chováním. V minulosti se mnozí nakazili typem C při podání krevních derivátů. Od začátku devadesátých let minulého století, kdy se začalo s vyšetřováním protilátek proti této žloutence, je ale tato možnost přenosu prakticky nulová. V rozvojových zemích, kde je typ B velmi rozšířený, dochází také k přenosu z matky na dítě při porodu.

A co u nás nejrozšířenější typ A, kdo je jím ohrožen nejvíce?

Snáze jím onemocní osoby s nízkým stupněm hygieny, častěji se jedná o děti. V případě kontaminace potravin, či dokonce pitné vody mohou onemocnět všechny osoby, které je požijí. Takové epidemie jsou známy především z míst válečných konfliktů nebo přírodních katastrof. V našich podmínkách jsou výjimkou. Například v sedmdesátých letech minulého století se v Česku nakazilo žloutenkou A z dovezených mražených potravin několik desítek tisíc lidí. Od té doby se podobně rozsáhlá epidemie nevyskytla.

Nakolik je tedy nemoc nebezpečná?

Akutní fáze typů A a E výjimečně může způsobit jaterní selhání a smrt pacienta. Největší riziko představují infekční žloutenky právě přechodem do chronického zánětu jater. U části pacientů pak dochází k postupnému vývoji cirhózy se všemi jejími komplikacemi včetně vysokého rizika vzniku rakoviny jater.

Je riziko chronického zánětu u některého typu vyšší?

Do chronické formy přechází nejčastěji žloutenka typu C. Akutní infekce proběhne většinou skrytě a diagnóza je pak zjištěna buď při náhodném náběru jaterních testů, nebo pacienti již přijdou s pokročilou jaterní chorobou. Počet nových případů tedy neříká nic o počtu pacientů s chronickými žloutenkami. U typu C byly prokázány protilátky u 0,2 procenta naší populace, což znamená, že chronickou formou může v Česku trpět asi 20 tisíc lidí. Typ B přechází do chronického stadia v méně než deseti procentech případů.

Lze dlouhotrvající formu vyléčit?

Chronická žloutenka typu C se léčí kombinací podkožních injekcí interferonu a virostatik, která tlumí množení viru. Léčba u nás většinou trvá 48 týdnů a díky ní se natrvalo zbaví viru žloutenky C více než 50 procent pacientů.

Proti typu C zatím není očkování. Proč?

Důvodem je velká různorodost viru. Ani v nejbližších letech pravděpodobně nebude očkování možné.

Autor: Michaela Koubová

29.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Volby by vyhrálo ANO. Po červnovém poklesu se dostalo opět před ČSSD

Praha - Hnutí ANO se po červnovém poklesu vrátilo na pozici potencionálního vítěze sněmovních voleb a ČSSD tak znovu odsunulo na druhé místo. Podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by ANO vyhrálo v září volby se ziskem 28,5 procenta hlasů, pro ČSSD by hlasovalo 23 procent lidí. Do dolní parlamentní komory by se dostaly ještě čtyři strany. Vyplývá to z průzkumu, který CVVM dnes zveřejnilo na svém webu.

AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto

Policisté zadrželi muže podezřelého z únosu šestileté dívky

Malou dívenku odlákal v pondělí cizí muž do lesoparku v Třinci. Policisté je oba společně našli po několika desítkách minut, když do akce nasadili i vrtulník s termokamerou. Kriminalisté zjišťují, jestli se jednalo o sexuálně motivovaný čin.

Babiš se neomluví za výrok o hejtmanu Novákovi, chce se odvolat

Praha – Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) se chce odvolat proti rozsudku okresního soudu, který mu dnes uložil, aby se omluvil moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu Novákovi (ČSSD) za televizní výrok, v němž označil přípravu průmyslové zóny v Karviné za Novákův „kšeft" a „tunel". Babiš dnes v sms pro redakciK uvedl, že platí, co řekl, hejtmana Nováka označil za symbol korupce v krajích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies