VYBERTE SI REGION

Zákeřná znaménka: bez kontrol mohou i zabít

Patří mezi nejagresivnější nádory vůbec a pětina pacientů, kteří jím onemocní, mu podlehne. Právě proto se tento květen už poosmé koná akce, která má za úkol na zákeřnost melanomu upozornit. Stan proti melanomu, kde vám odborníci zdarma zkontrolují podezřelá znaménka, startuje už v pondělí. „Počet klientů VZP, kteří se léčí s melanomem, za poslední tři roky stoupl o 4,3 procenta – loni jich bylo téměř 14 tisíc," uvádí náměstek ředitele VZP Petr Honěk.

25.4.2014
SDÍLEJ:

Vyšetření znamének. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michal Bílek

Průměrnému pacientovi s melanomem je 54 let, nejvíce nemocných pak přibývá právě mezi pány po padesátce. Jak ale říká profesor Petr Arenberger, jeden z pořadatelů akce, do Stanu proti melanomu chodí ze dvou třetin ženy.

Pokud se pacient od lékaře dozví, že má podezření na melanom, co ho čeká?
Prvním krokem je zachovat klid, jedná se pouze o podezření. Z klinického vyšetření kožní lékař většinou dovede s velkou spolehlivostí diagnózu určit, ale i pro zkušené oko není stanovení takové diagnózy na sto procent. Pro potvrzení se pigmentový útvar musí chirurgicky odstranit a podrobit histologickému vyšetření v mikroskopu. To je možné provést pouze z nepoškozeného kvalitního materiálu, velmi tedy záleží na šetrném vyjmutí mateřského znaménka, které se nám podaří prakticky výhradně s použitím skalpelu. Důrazně proto odrazuji od leptání znamének různými chemikáliemi, mrazení tekutým dusíkem nebo odpařování laserem či elektrickou jehlou. Je-li vysloveno podezření na maligní melanom, před dalšími nepříjemnostmi vás může spolehlivě ochránit pouze kvalitně provedený operační výkon.

Podle čeho se určuje, jak je nádor nebezpečný?
U melanomu významně ovlivňuje jeho prognózu a léčebný postup tloušťka nádoru - čím je tlustší, tím se prognóza zhoršuje. Za hranici se považuje jeden milimetr, ani pro pacienty s tloušťkou pod touto hranicí to ale neznamená, že by už nemuseli na kožní. Rozdíl je, že ve většině takových případů vystačí s běžnou kontrolou. Mikroskopické vyšetření nám upřesní diagnózu a zároveň nás informuje, jak široký pruh zdravé kůže odděluje nádor od chirurgického řezu. Nádorové buňky přitom nemusí být pouze ve vlastním nádoru, ale mohou se vyskytovat i v jeho těsném okolí. Byly doby, kdy se prováděly výkony s amputacemi končetin a znetvořujícími plastikami. Jenže se zjistilo, že prognóza takto ošetřených se nijak neliší od prognózy nemocných ošetřených přiměřeným chirurgickým zákrokem.

Melanom může metastazovat po těle. Které části v tomto případě obvykle zasáhne?
Nádorové buňky se mohou z původního ložiska šířit různými cestami, u melanomu je to nejčastěji šíření mízními cévami. Dříve se proto se od určité tloušťky melanomu odstraňovaly všechny mízní uzliny v příslušné spádové oblasti. Ty totiž slouží jako jakýsi filtr v potrubí, který může nádorové buňky vychytat a na nějakou dobu zabránit jejich rozšíření dále do organismu. Tyto buňky většinou však tělo nedovede zlikvidovat, takže při jejich ponechání v uzlině se může vytvořit druhotné nádorové ložisko. Později se zjistilo, že míza teče obvykle nejprve do jedné uzliny a potom teprve protéká do dalších v okolí. Stejně to funguje s nádorovými buňkami. Proto se hledaly způsoby, jak tuto první spádovou uzlinu objevit. Dnes se k tomu využívá kombinace označení radioizotopem a barvivem. K zákroku jsou indikováni všichni pacienti s podezřelým nádorem.

Jak vypadá samotné odoperování?
Pacient obvykle za krátkodobé hospitalizace absolvuje výkon v místním znecitlivění, kdy se vyjme spádová uzlina, která se podle lokalizace melanomu nachází většinou ve třísle, v podpaží nebo na krku. Uzlina se odešle k vyšetření a v případě, že se v ní najdou nádorové buňky, se následně provede odstranění všech uzlin v dané oblasti.

Když je pacientovi melanom úspěšně včas odstraněn, jaké má riziko, že se choroba objeví znovu? Musí chodit na kontroly?
Pacienti po prodělané chirurgické léčbě musí docházet na následné kontroly. S pokročilejším stádiem nádoru se totiž zvyšuje i riziko vzniku metastáz. Pacienti s jedním melanomem jsou také ohroženi vznikem druhého melanomu desetkrát častěji než ostatní populace. Vzhledem k tomu, že 50 procent metastáz vzniká během pěti let od chirurgické léčby primárního tumoru, jsou v tomto období nutné časté kontroly. Pozdní metastázy jsou sice vzácné, ale možné. Proto by měla být následná péče, byť v omezené míře, doživotní.

Pokud se u člověka objeví melanom a on si ho rozškrabe, co to může způsobit?
Na kontrolu podezřelých znamének se doporučuje docházet jednou ročně. Rozškrábnutí klidného mateřského znaménka ze zdravotních důvodů nevadí, ale rozškrábání melanomu je nebezpečné. V ráně mohou zůstat nádorové buňky a z nich se pak mohou šířit metastázy.

Objevují se nějaké novinky v léčbě melanomu?
Od loňského léta jsou s úhradou ze zdravotního pojištění v ČR k dispozici dvě novinky v biologické léčbě metastazujícího maligního melanomu. Jeden z přípravků již prošel testováním u více druhů nádorových onemocnění, nejlepších výsledků však zatím dosáhl právě u maligního melanomu. Druhá látka blokuje protein, který je přítomný u 40 až 60 procent případů tohoto onemocnění. Zasáhneme tak do dráhy, která má zásadní význam při rozvoji nádoru. Oba preparáty jsou k dispozici na třech dermatologických pracovištích v ČR. Máme i další preparáty, které jsou zatím ve stádiu klinických zkoušek.

Na vzniku se podílí slunění. Je někde riziko větší?
Z hlediska vzniku nádorových onemocnění je rozhodující především sluneční záření v ultrafialové oblasti. Nejkratší vlnovou délku a tím i největší riziko pro vznik nádorů má UVC záření, to je ale pohlcováno v atmosféře. Člověk však objevil rtuťovou tlakovou výbojku, která byla používána k léčebnému a kosmetickému ozařování. Výbojka vytvářela 65 procent záření v UVC části ultrafialového spektra, takže dnes používáme tzv. horské slunce pouze jako germicidní lampu, k dezinfekci laboratoří nebo operačních sálů v době, kdy v místnostech nikdo není. Pro vznik melanomu je ale pravděpodobně nejvýznamnější UVB záření. Ideální je proto omezit pohyb na přímém slunci, a to hlavně mezi 11. až 15. hodinou, kdy je UVB záření atmosférou nejméně filtrováno. Ne každé oblečení také chrání proti ultrafialovému záření stejně kvalitně. Proto je nejlepší, když pro plánovaný pobyt na slunci zvolíme oblečení z certifikovaných tkanin, které mají přímo deklarován stupeň ochranného faktoru (UPF) proti UV záření. Stoupáme-li do hor, s každými 300 metry se zvýší intenzita ultrafialového záření o čtyři procenta, se zvýšením dávky záření musíme počítat také při odrazu od vodní hladiny nebo sněhu. S přibližujícím se rovníkem stoupá dávka UV záření - např. ve srovnatelné nadmořské výšce na polárním kruhu je množství ultrafialového záření při jasném slunečném dnu ve stejnou denní dobu a ročním období pětkrát nižší než v tropické oblasti.

Jak vybírat opalovací krém - který je pro léto v ČR vhodný faktor, jak často se mazat?
Pro každodenní přecházení po městských ulicích by měl mít člověk ošetřenu kůži faktorem minimálně 15. SPF, jak se ochrannému faktoru v krémech říká, uvádí, jaká část ultrafialového záření se při jeho použití dostane do kůže - např. faktor 10 propustí do kůže desetinu ultrafialového záření. V zásadě platí, že prostředek nanášíme na kůži v dostatečném množství alespoň 20 minut před pobytem na slunci a aplikaci podle druhu prostředku a chování pravidelně během dne opakujeme. Při koupání je nutné nanášet prostředky označené jako water-resistant každých 40 minut a water-proof každých 80 minut. I bez koupání opakujeme aplikaci ochranného prostředku každé dvě hodiny, faktor totiž odplavuje pot a některé chemické faktory ztrácejí při přeměně ultrafialových paprsků na teplo své ochranné vlastnosti.

Stan proti melanomu.

Autor: Michaela Koubová

25.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies