VYBERTE SI REGION

Zásah na srdci potřebují každý rok tisíce pacientů

Kdo z Jihočechů ještě před dvaceti lety potřeboval operaci srdce, musel doufat, že na návrh budějovických lékařů kývnou kardiochirurgové v některé z pražských klinik. Dnes mohou přímo v Komplexním kardiovaskulárním centru českobudějovické nemocnice podstoupit kromě transplantace srdce jakýkoli ze zákroků, které umožňuje moderní medicína. Jejich výčet ale jeho ředitel MUDr. Ladislav Pešl nepovažuje za to nejzásadnější měřítko kvality poskytované péče. „Pro nás je důležité, co o nás říkají naši pacienti. Největším úspěchem, kterým se českobudějovické kardiocentrum může pochlubit, je poctivá a dobře odvedená práce," zdůrazňuje.

12.6.2015
SDÍLEJ:

Ředitel komplexního kardiovaskulárního centra Ladislav Pešl považuje na největší úspěch dobře odvedenou práci.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Sám byl u začátků budování tohoto pracoviště. „Kardiocentrum bylo založeno v roce 1998, to bylo vyvrcholení pětiletého úsilí tehdejšího ředitele nemocnice doktora Jiřího Bouzka. Musel tu být ale také tým lidí, kteří přispěli svým umem, znalostmi a zkušenostmi. A samozřejmě byla potřeba také nezměrná píle a nasazení," vzpomíná Ladislav Pešl.

Jako první vzniklo v Budějovicích kardiologické oddělení, které spolupracovalo s pražskými klinikami. „My jsme tu začali invazivně vyšetřovat pacienty. Pokud jsme jim nemohli pomoci katetrizačně, například roztažením zúžených cév výztuží, zkrátka pokud museli být operovaní, tak jsme pacienty, jejich nález a anamnézu, tenkrát museli jezdit prezentovat do Prahy na věhlasné kliniky, kde se rozhodlo, zda je tamní lékaři budou operovat. Většinu pacientů jsme na pražské kliniky dostali. Bylo to ovšem velmi krkolomné. Po práci v nemocnici, která mnohdy končila až 
o půlnoci, jsem druhý den vstával před čtvrtou hodinou ráno, jel do Prahy, abych tam v sedm ráno mohl prezentovat pacienty a v deset hodin už jsem byl zpátky v Budějovicích na oddělení," líčí ještě nedávnou praxi.

Mít problémy se srdcem mohl být ještě nedávno pořádný průšvih. Specializovalo se na ně jen několik klinik v zemi a až později se rozšířil dál. „Když má člověk infarkt, péče musí být dostupná, proto Česká kardiologická společnost dospěla k závěru, že 
v každém kraji musí být jedno kardiocentrum. Ukázalo se, že léčba stentem, angioplastikou v případě akutního srdečního infarktu má nejlepší výsledky, není srovnatelná alternativa. Aby ale pacientům byla dostupná, nemůžete telefonovat a shánět kliniku, kde by vašeho pacienta s infarktem vzali a kam by potom další tři hodiny jel. Když už začne infarkt, počítají se minuty. Čím dřív se člověk dostane do špitálu, kde jsou na takovou léčbu připravení, tím vyšší má pacient šanci na přežití, ale také na dobrou kvalitu života po infarktu. Naopak čím déle budete mít tepnu zavřenou, tím víc srdečního svalu vám odumře a tím slabší srdce vám do konce života zůstane," zdůrazňuje MUDr. Ladislav Pešl.

V českobudějovické nemocnici, jejíž lékaři už v roce 1999 doporučili k operacím a odvozili do Prahy sedm stovek pacientů, tak záhy vzniklo také kardiochirurgické oddělení. „Byl to druhý velký milník na cestě k dnešnímu kardiocentru. Tím jsme se v roce 2000 dostali z té nejnižší formy kardiocentra na tu prostřední. Znamenalo to ale zase spoustu nové práce. Přišli sem tři zkušení kardiochirurgové z IKEMu, někteří sem přesídlili, jiní se časem vrátili do Prahy, ale díky jim se tu rozjela klasická kardiochirurgická operativa. Hned se ukázalo, jaký tu byl skrytý dluh ve zdravotní péči. Jen první rok jsme odoperovali tisíc pacientů, pro které byla do té doby péče těžko dostupná," vypočítává ředitel budějovického kardiocentra.

Řadu problémů umí lékaři kardiocentra vyřešit takzvanými miniinvazivními metodami. Často se k srdci dostávají jen pomocí katetru zavedeného do tepny v tříslech. I nyní, byť počty operovaných pacientů pozvolna klesly, patří zdejší centrum k nejpilnějším v zemi. Může za to i nárůst zákroků v intervenční kardiologii. „Více než deset let jsme první nejvýkonnější katetrizační laboratoř, připomíná Ladislav Pešl výkony lékařů, k jejichž každodenní pracovní náplni patří nejen vyšetřování, ale i šetrné metody léčby potíží. Skrz katetr zavedený k srdci tepnou obvykle z třísla pacienta dnes umí roztáhnout zúžené tepny, napravit arytmie, ale třeba i vyměnit nemocné srdeční chlopně za nové náhrady. „Provádíme celé spektrum výkonů, které v intervenční kardiologii dělat lze. V kardiochirurgii kromě transplantací děláme všechno. Ročně operujeme šest až sedm set pacientů. Dostali jsme se velmi rychle do první pětky co se týče výkonnosti kardiocenter. Pochopitelně ale nemůžeme konkurovat IKEMu a Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně," dodává ředitel kardiocentra.

„Jediné, co nám chybělo a podařilo se vybudovat v roce 2008, byla kompletní arytmologická péče. Tady se do té doby, podobně jako dnes v každé okresní nemocnici, sice zašívaly budíčky, to je vcelku jednoduchý výkon, ale ty komplikovanější chyběly. Patří sem třeba složitější kardiostimulátory, jimiž dnes umíme jednak zachránit před náhlým srdečním úmrtím, zhoubnou arytmií, jednak lze zlepšit výkonnost srdečního svalu jako pumpy. V současnosti provedeme také kolem pěti, šesti set radiofrekvenčních ablací za rok, což nás drží na třetím místě v republice. Co se týče budíčků a složitých stimulačních systémů, i tam se držíme na jednom z předních míst v zemi," představuje další důležitou součást kardiocentra.

Budějovickým kardiocentrem projde každý rok takové kvantum lidí a lékaři tu provedou tolik zákroků, že pacienti těžko najdou nemocnici se zkušenějším týmem zdravotníků. „Ani profesor ve fakultní nemocnici není na sále osm hodin denně. Důležití jsou ti lékaři, kteří operují každý den, pak budou ve svém oboru dobří," zdůrazňuje MUDr. Ladislav Pešl.

Co tedy pacienta, který do kardiocentra kvůli bolesti na prsou přijde, čeká? V první řadě vyšetření. „Lékaři zjistí, zda jsou vaše potíže skutečně od srdce a pokud ano, pak je otázkou, jestli jste nemocný natolik, že musíte zůstat teď hned ve špitále a podstoupit všechna možná další vyšetření plus další ošetření. Pro akutního pacienta máme lůžko vždycky. V opačném případě máte čas si vyřídit některé věci a dostanete termín na přijetí na kardiologické oddělení třeba za týden," vysvětluje lékař obvyklý postup. Žádný z pacientů na ošetření nečeká déle než čtrnáct dní. Výjimkou jsou zákroky, na které je třeba pacienta připravit například ředěním krve.

„Po přijetí následuje série vyšetření. Odběry krve, do hodiny známe výsledky, EKG máme prakticky okamžitě, následuje echokardiografické vyšetření, to máte zpravidla do tří hodin hotové, pokud to nehoří. Pokud jde o běžící infarkt, máme výsledky hned. Pak vás odvezou do katetrizační laboratoře, kde vám uděláme vyšetření tříslem, prohlédneme si na rentgenu věnčité tepny, které zásobují srdeční sval okysličenou krví a živinami. V této fázi máme jasno o tom, co pacient potřebuje, a můžeme jednat. Když zjistíme, že jsou tam zúžené tepny, které je třeba roztáhnout, okamžitě na vyšetření navazuje ošetření. Samotná angioplastika trvá podle náročnosti od 15 minut do tří hodin. Z laboratoře už pacient přichází ošetřený a ve většině případů může druhý den odejít domů," líčí šéf kardiocentra běžný scénář.

Existuje ale přibližně deset procent pacientů s ischemickou chorobou srdeční, u kterých angioplastika není tím správným řešením a pacient musí být operován. „Je málo těch, kteří nemohou být před operací jeden nebo dva dny vyšetřeni tak, aby pro něj byl zákrok úplně bezpečný, abychom věděli, co přesně čekat. Jen ve výjimečných případech nemůže pacient čekat ani hodinu, to se týká tak pěti, nanejvýš deseti pacientů za rok," odhaduje Ladislav Pešl.

Ostatní nemocní ještě před operací podstoupí důkladná vyšetření. „Musíme mít o tom člověku dostatečný obrázek, vědět o něm všechno, protože ho posíláme za prvé na celkovou anestezii, zadruhé na mimotělní oběh a potřebujeme vědět, že až bude muset opravené srdce znovu začít pracovat, že to zvládne. Když zjistíme rizika a musíme pacienta přesto operovat, je důležité být na možné komplikace připravení. Nejhorší, co může chirurga potkat, je překvapení na operačním sále, když už operujete a najednou jsou věci jinak," vysvětluje důvod pečlivých příprav.

Naopak představa dlouhých týdnů v nemocnici nemusí většinu operovaných trápit. I ti odchází v průměru během osmi dní po zákroku do domácího léčení. Neznamená to ale, že jsou v tom okamžiku úplně fit, třebaže často už brzy po zákroku cítí velkou úlevu. „První měsíc se může leccos přihodit, nejde o život ohrožující stavy, ale pacienti musí mít možnost kdykoli do nemocnice dojet a nechat se ošetřit. Člověk po klasické srdeční operaci se do nějaké formy zpravidla nedostane dříve než za měsíc, rána a srdce se úplně zahojí až po třech měsících a kost definitivně zaroste až po šesti měsících," naznačuje lékař možné komplikace, kvůli jejichž riziku by operovaní neměli porušovat léčebný režim.

Jen pár dní na nemocničním lůžku si poleží i ti, kdo potřebují napravit arytmie. Vyšetření jsou již obvykle od ambulantních specialistů. Poté, co absolvují zákrok, který trvá zhruba jednu až tři hodiny a lékaři při něm pomocí takzvané radiofrekvenční ablace prostřednictvím katetru zavedeného do těla tříslem nastaví srdci ten správný rytmus, zůstávají v kardiocentru asi tři dny a dál už chodí jen na ambulantní kontroly.

Přestože si lékaři kardiocentra dnes umí s řadou onemocnění srdce elegantně poradit, prodlouží pacientům kvalitní život o deset až patnáct let a až v 75 procentech, kdykoli to je možné, sahají místo otevřených operací 
k šetrným, takzvaným miniinvazivním metodám, stále platí, že by lidé měli dělat vše pro to, aby takovou pomoc vůbec nepotřebovali. „Je to velmi jednoduché. Sami pro sebe můžeme udělat pár věcí. Nemusíme se přejídat, kouřit a pít alkohol a můžeme se dostatečně hýbat," přidává na závěr ředitel kardiocentra obyčejnou, ale o to účinnější radu.

Autor: Hana Svítilová

12.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies