VYBERTE SI REGION

Antibiotika se užívají často. A pak nepůsobí

Antibiotika často nemocnému rychle pomohou ulevit od potíží. Na druhou stranu ale tělo zatěžují vedlejšími účinky. Kvůli nepříznivému působení těchto léků pak nakonec můžete i snáze podlehnout dalším infekcím.

7.3.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv autora

Odborníci stále upozorňují, že antibiotika jsou nemocným často podávána nepřiměřeně. Pacient je tedy od lékařů dostává i v případě, kdy nejsou k léčbě potřeba. Například na běžná virová onemocnění, ke kterým patří i chřipka a nachlazení, antibiotická léčba nezabírá.


„Až šedesát procent antibiotik je pod áváno na léčbu infekcí horních cest dýchacích způsobených viry,“ popisuje Pavla Urbášková ze Státního zdravotního ústavu. Podle ní jsou léky často předepisovány preventivně, což je zbytečné. Lékaři oponují, že antibiotika vyžadují i samotní pacienti, kteří však často nevědí, jak tyto léky účinkují. „Místo toho by se raději měli ptát na to, zda nejsou jiné možnosti léčby,“ říká primář Klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák. Na běžná virová onemocnění, jejichž léčba spočívá v odstranění příznaků (horečky, rýmy nebo bolesti v krku), postačí léky bez předpisu dostupné v lékárně.

Antibiotická léčba se nasazuje až po jejich selhání, například tehdy, když se ve virem poškozené sliznici začnou množit bakterie. Jak správně užívat
Bez antibiotik se neobejde léčba úplavice, borrelióza, zápal plic a řada dalších infekčních onemocnění bakteriálního původu. Bakterie způsobující onemocnění vstupují do organismu poraněnou kůží, dýchacími nebo močovými cestami. O podání antibiotik a délce léčby rozhoduje lékař na základě klinického vyšetření, popřípadě testů, které prokážou odpověď na bakteriální infekci. U běžných infekcí například u akutní močové infekce, lze antibiotika vysadit již poté, co se dostaví úleva nebo obtíže zcela ustoupí.

„Ale jen tehdy, nedoporučí-li lékař dobrat celou dávku antibiotik,“ doplňuje Pavla Urbášková. Dodržet standardní dobu léčby, dobrání celé dávky antibiotik, je podle ní nezbytné například u streptokokové infekce krku. Jde o onemocnění, při nichž nelze přesně odhadnout, jak se budou vyvíjet. Základní doba antibiotické léčby trvá sedm až deset dní. „Při závažnější diagnóze, například u endokarditidy, zánětu vnitřní výstelky srdce, se léčba protáhne i na několik týdnů,“ doplňuje Vlastimil Jindrák. Při užívání antibiotik je potřeba dodržet zásady uvedené na obalu léků – dávkování, intervaly mezi dávkami a podobně. Nedůsledným užíváním se účinnost léků snižuje.

Když léky škodí

Antibiotika dokážou mnohdy rychle ulevit od nemoci. Na druhé straně však zatěžují organismus vedlejšími účinky, například toxickými. Díky nepříznivému působení antibiotik se tak člověk může stát náchylnější k dalším infekcím.

„Někteří pacienti mohou po podání antibiotik dostat zánět střeva. Opakovaná léčba především širokospektrálními antibiotiky také může vyvolávat bujení kvasinek nebo myotických organismů,“ vysvětluje Vlastimil Jindrák. Citlivěji na antibiotickou léčbu reagují například lidé s onemocněním ledvin či
jater. Kvůli častému užívání antibiotik se škodlivé mikroby stávají více odolnými a léky přestávají účinkovat. Hovoří se o takzvané antibiotické rezistenci.
„Rezistentním kmenem mikroba se může nakazit i ten, kdo před tím antibiotika nikdy neužíval,“ vysvětluje Pavla Urbášková.

Na rezistentní infekci pak nezabírají antibiotika běžná a je nutné začít se léčit silnějšími. Taková antibiotika jsou nejen dražší, ale i více toxická. „I proto je potřeba předepisovat je jen tam, kde jsou opravdu nezbytná,“ dodává Pavla Urbášková. Ke zvyšování antibiotické rezistence přispívá i cestování nebo dovoz potravin z cizích zemí.

Autor: Lenka Vašková

7.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Poslanec ANO navrhuje přísnější regulaci výstavby mešit

Automatické sněhové řetězy Gecko.

VIDEO: Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Déčko může mít ze začátku jen dvě stanice. Sousedící

Praha /INFOGRAFIKA/ - Problémy s výkupem pozemků komplikují stavbu metra D. Dopravní podnik nyní vypracovává analýzu, v jakém pořadí by se měly stanice trasy budovat. V úvahu přichází i varianty, které nepočítají s tím, že by vozy z počátku jezdily až do Písnice.

AKTUALIZOVÁNO

V Itálii havaroval autobus s maďarskými školáky. Zemřelo 16 lidí

Při páteční nehodě autobusu s maďarskými školáky u Verony na severu Itálie zahynulo 16 lidí. Informovala o tom dnes italská záchranná služba, která původně hovořila o sedmi mrtvých. Autobus začal hořet na výjezdu z dálnice. Příčina nehody zatím není jasná, ale podle svědectví jiného řidiče mohl mít autobus problém s kolem.

Ze zavaleného hotelu v Itálii vytáhli další čtyři živé lidi

Z trosek lavinou zasypaného hotelu ve střední Itálii záchranáři v noci na dnešek vyprostili další čtyři živé lidi, což zvyšuje počet zachráněných na devět. Informovala o tom dnes italská záchranná služba. Pět lidí bylo vyproštěno už v pátek. Lavina na hotel, v němž bylo kolem 30 lidí, spadla ve středu krátce po zemětřesení, které zasáhlo střední Itálii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies