VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kancelářské "myši" musí na vzduch

Nedostatek odpočinku se podepíše na vaší fyzické, ale i psychické kondici. Únava může být často i životně nebezpečná. Víte, jak efektivně doplnit sílu a energii, aby vám bylo líp?

15.9.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ASPEN PR

Při usilovné práci s pozitivním nábojem či sportovním výkonu, při kterém se vyplavují hormony dobré nálady endorfiny, si mnohdy ani neuvědomíte začínající pocit únavy. Ale jen do té doby, než vás začne sužovat nějaký problém. Tehdy i sport přestává být tím správným odpočinkem a stává se nežádoucí zátěží.

Odpočinku brání stres

Ačkoli je míra fyzické a psychické pohody subjektivní, o přetížení organismu se dříve či později dozvíte. Jedním ze signálů fyzické únavy je hromadění laktátu neboli kyseliny mléčné, ve svalech, která je odpadním produktem spalování krevních cukrů.

Na psychickou únavu reaguje organismus zhoršeným výkonem, který se projevuje poklesem soustředěnosti, roztěkaností či apatií. Velký stres, úzkost nebo strach může mít navíc vliv také na fyzickou kondici. Snadno se tak dostanete do začarovaného kruhu. Tehdy se hovoří o psychosomatických potížích. Podle odborníků je pak nevyřešený problém překážkou, která brání v opravdovém odpočinku.

„Když se dělá něco jen proto, že se to musí, zvyšuje to stres. Odpočinek by měl naopak vždy zvednout hladinu endorfinu. Jinými slovy přinášet potěšení či uspokojení,“ říká přednosta Ústavu klinické imunologie a mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šterzl.

Optimální odpočinek tedy vyžaduje především kompenzaci vzniklé zátěže. „Mnohým pacientům se uleví od potíží poté, co vyřeší své problémy týkající se práce, vztahů s lidmi a podobně,“ vysvětluje Ivan Šterzl.

O tom, zda se cítíme odpočatí, nebo naopak unavení, rozhoduje také efektivita spánku, ve kterém se uskutečňuje většina metabolických procesů, a řada vnějších faktorů ovlivňujících biorytmus – například kolísání délky dne a noci, změny počasí a podobně.

Jak správně odpočívat

Za únavu či otupělost mnohdy může pouze monotónní práce v kanceláři. Ke zvýšení pracovního výkonu tak pomůže krátká pauza ve formě procházky na čerstvém vzduchu. „Odpočinek s pohybem venku by měl upřednostňovat každý, kdo pracuje v uzavřených prostorách s nedostatkem kyslíku. Regeneračně také může působit změna městského prostředí za pobyt na venkově,“ říká lékařka Simona Majorová z Katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství při Univerzitě Karlově.

Lidem se sedavým zaměstnáním se také doporučuje aktivní odpočinek ve formě sportu nebo třeba i obyčejné pravidelné chůze v přírodě. „Nečinnost a pasivita není řešením únavy. Naopak nutí více myslet na starosti,“ vysvětluje Ivan Šterzl.

Na druhé straně však podle odborníků nelze žádný pohyb brát jako stoprocentně odpočinkový. „To, co jednomu přináší potěšení a úlevu, může být pro jiného právě stresovou zátěží. Při každém pohybu, který má působit regeneračně, je potřeba vzít v úvahu individuální zdravotní stav, potřeby a zájmy,“ vysvětluje Simona Majorová.

Člověk, který pracuje venku a zvedá těžká břemena, by měl podle ní dbát na to, aby během odpočinku zregeneroval unavené a přetížené svaly. Svaly se rychleji uvolní například při plavání nebo koupeli ve vířivce.

Mezi ozdravné procedury patří také masáže, které navozují pocit uvolnění a uvolňují svalové napětí. „Pokud se však zvolí nevhodná zátěž, může se přetížení svalů ještě zhoršit,“ doplňuje Majorová. Pravidelný krátkodobý odpočinek spojený s relaxací svalů a celkovou regenerací bude ale účinný pouze tehdy, není-li organismus zatížen dlouhodobým stresem. „V takovém případě je potřeba najít pozitivní formu aktivace člověka například změnou celkového životního stylu,“ dodává Ivan Šterzl.

Autor: Lenka Vašková

15.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies