„Poranění ale hlásí jenom 65 procent z nich, šíří se tak nemoci," řekl včera regionálnímu Deníku předseda unie Tomáš Válek. „Česká zdravotní sestra si pořád neuvědomuje rizika, která jí kvůli poranění hrozí. Není dobře proškolená. Některé sestřičky byly poučeny naposledy i před 15 lety. Inspektor bezpečnosti jim tehdy sice nejspíš řekl, kde najdou uzávěr plynu, ale určitě nic 
o bezpečnostních pravidlech při zranění," konstatuje Válek.

Zdravotnický personál se může nakazit zejména žloutenkami nebo virem HIV. Největší rizika jsou pak spojená 
s možným přenosem nákazy. Nejhorší je, když se nepodaří zjistit, který pacient poraněného zdravotníka nakazil.

Podle Válka je počet nenahlášených poranění alarmující. I kvůli evropské směrnici, podle níž se každé zranění ostrým předmětem hlásit musí. „U nás je celkově nedůsledná implementace. Vytvořil se jeden nový paragraf 
a u všeho ostatního český zákonodárce řekl, že to už v zákonech je. Nyní tu máme směrnici rozprsknutou ve 23 následných předpisech a vyznat se v tom je nadlidský výkon," říká předseda unie. Češi si do své legislativy například nevzali žádné sankce za nenahlášení poranění.

Snížit riziko by podle Válka mohly moderní bezpečnostní pomůcky, třeba jehly se speciálním krytem, které snižují možnost zranění až o polovinu. Sice stojí i o desítky procent více než běžné pomůcky, přesto se vyplatí. Náklady na léčení pracovníků jsou totiž mnohonásobně vyšší.

Kdy personál krvácí.

JAN DRAHORÁD