Lékaři říkají, že z fyziologického hlediska je přirozenější stav těhotenství a kojení než „netěhotný" stav. Menstruační cyklus je pravidelnou přípravou organismu na otěhotnění a vlastní menstruační krvácení lze chápat jako projev selhání procesu otěhotnění.

První dva týdny menstruačního cyklu je tělo ženy vystaveno pouze vlivu estrogenů, které mohou mít při delším působení množství nepříznivých účinků. Těhotenství a kojení je pro ženu stav přirozenější proto, že působení estrogenů je při těchto stavech „vyváženo" či doplněno gestagenem (těhotenství) nebo jsou hormony na velice nízké úrovni (kojení).

Po oplodnění vše „řídí" placenta

Ta je tkání plodu, i přes to produkuje množství hormonů, které ovlivňují tělesné funkce ženy tak, aby její organismus poskytl plodu co možná nejlepší podmínky pro jeho nitroděložní vývoj. Ovlivňuje imunitu, metabolismus i náladu a chování.

„Ke konci těhotenství váží placenta až tisíc gramů, čímž tvoří největší endokrinní orgán v těle ženy. Produkuje vysoké hladiny estrogenů, progesteronu a bílkovinných hormonů, které přímo řídí funkci nadledvin a štítné žlázy ženy. Zároveň je od začátku těhotenství blokováno dozrávání vajíček a žena již nemůže znovu otěhotnět," popisuje gynekolog a porodník, Doc. Jozef Záhumenský.

Po porodu plodu žena porodí také placentu. Přichází tak o velký endokrinní orgán, čímž nastávají v jejím organismu poměrně bouřlivé hormonální změny. Řídící funkci postupně přebírá zpět podvěsek mozkový. Prudký pokles estrogenů a progesteronu navodí sekreci prolaktinu, který v prsní žláze spustí tvorbu a vylučování mléka.

„Sekrece prolaktinu je řízená i přímo mozkem jako reflex na pláč dítěte a stimulaci bradavek. Hormon prolaktin potlačuje produkci hormonů, které stimulují vaječníky k ovulaci, ale v žádném případě nelze tento mechanismus působení přirovnat k mechanismu účinku antikoncepce," upozorňuje Doc. Záhumenský.

Kojení není antikoncepce

Coby účinná antikoncepce kojení možná fungovalo v době, kdy ženy neustále nosily dítě při sobě a miminka tak měla mateřské prsy k dispozici kdykoliv. Ani to ale neznamenalo, že se děti tehdy nerodily třeba už rok po svých starších sourozencích.

„Během takzvaného plného kojení, kdy žena přikládá dítě k prsu v intervalech kratších než čtyři hodiny, se předpokládá útlum uvolňování vajíček z vaječníků. Je to ale hodně nejistá antikoncepční metoda, svým pacientkám, které nechtějí brzy po porodu otěhotnět, bych ji rozhodně nedoporučoval," souhlasí s Doc. Záhumenským jinými slovy také gynekolog, MUDr. Pavel Kolář, z polikliniky ve Slaném.

Každá žena je jiná

„Aby prolaktin bránil otěhotnění, je třeba jeho neustálá dostatečně vysoká hladina v organismu. Jenže každá žena je jinak hormonálně vyladěna a spoléhat se proto na zajištění dostatku prolaktinu jen za pomoci přesných intervalů kojení může být velmi ošidné," konkretizuje doktor Kolář. Stačí jedinkrát přiložit dítě k prsu později a hladina prolaktinu klesne pod svou „ochrannou" hodnotu.

Osmadvacetiletá Marcela svého syna kojila hodně dlouho. Kdykoliv se ve dne nebo v noci rozplakal, prs s mateřským mlékem ho ukonejšil. Marcele se proto navrátila menstruace až několik týdnů po oslavách chlapcových prvních narozenin. Kojila ale dál a při tom toužila po druhém dítěti. Gynekoložka ji ubezpečila, že kvůli početí nemusí s kojením radikálně končit. A Marcele se opravdu po pár měsících povedlo opět otěhotnět.

Co všechno je „v normě"

Kdyby žena nekojila, dostala by první menstruaci v čase kolem 6 týdnů od porodu. Tak dlouho trvá, než proběhne první ovulace a tělo ženy se dostane do stavu jako před otěhotněním. Jak bylo uvedeno, prolaktin, který se vylučuje při kojení, potlačuje produkci hormonů v podvěsku mozkovém, které řídí funkci vaječníků. Za normálních okolností žena nemusí během celého kojení menstruovat.

Není to však pravidlem, závisí často na frekvenci kojení, ale i na výživě a tělesném vzhledu ženy. Funkce podvěsku mozkového nemusí být zcela potlačená. Funkce vaječníků může být zachovaná, často se však jedná o neovulační krvácení, které může být nepravidelné a různé intenzity.

„Některé ženy mají dokonce při kojení zcela pravidelnou menstruaci. I tělesný tuk produkuje jisté hladiny ženských pohlavních hormonů a může mít vliv na krvácení. Všechno je variantou normy a není nutné se zneklidňovat. Při anovulačních cyklech může občas dojít i k silnějšímu zakrvácení, než je obvyklé menstruační krvácení," uvádí Doc. Záhumenský.

Péče o poranění

Většina žen po vaginálním porodu má nějaký stupeň porodního poranění. Toto se obvykle hojí velice rychle a bez komplikací. „Aplikace mastí a krémů není vhodná. Doporučuje se jenom zvýšená hygiena, sprcha po použití toalety a šetrné vysušení ručníkem. Stehy jsou ve většině případů rychle vstřebatelné a vypadávají v čase 710 dnů od ošetření. Na subjektivní úlevu od bolesti a podporu hojení možno použít komerčně vyráběné dezinfekční hojivé oplachy. Kolem stehů se můžou pomnožit bakterie, takže jistý zápach je přechodně normální," uklidňuje Doc. Záhumenský.

Ránu po císařském řezu také není vhodné potírat mastmi a krémy. Stačí běžná hygiena omytí mýdlem a důkladné vysušení. V případě silnější přední břišní stěny je vhodné až do úplného vysušení ponechat ránu dýchat a břicho jemně nadzvednout. Personál v nemocnici rodičku upozorní, jestli jsou stehy vstřebatelné, nebo je potřeba je odstranit, nejčastěji kolem 7. pooperačního dne.

Pohled na sexualitu

Prvních šest týdnů po narození miminka by měla být samozřejmostí sexuální abstinence ženy. Šestinedělí je obdobím, kdy se regenerují a případně i uzdravují orgány pohlavního a močového ústrojí, které byly graviditou a porodem narušeny. Při pohlavním styku by rodička byla ohrožena infekcí.

„V minulosti ženy umíraly na známou horečku omladnic. Vagínou zavlečená infekce vedla k zánětu dělohy, rozvinula se těžká sepse (otrava), kterou před érou antibiotik nebylo možné zvládnout," vysvětluje doktor Kolář. K omezení sexu po porodu ale přispívají i další skutečnosti. V té době klesá hladina pohlavního hormonu estrogenu a naopak stoupají hladiny gestagenů a dalších pohlavních hormonů, což snižuje sexuální apetit.

„Kojící matky mají většinou nízkou vzrušivost pohlavních orgánů, sliznice jejich pochvy je tenčí, zranitelnější a pohlavní styk může být i bolestivý," říká pražská gynekoložka MUDr. Mirka Jonášová a zmiňuje i fakt, že ženy, které během těhotenství hodně přiberou, si po porodu připadají neforemné, necítí se být žádoucí a ani tak na své partnery nepůsobí.

Maminky leckdy i delší čas po porodu nemají na milování ani pomyšlení, protože jsou zcela vyčerpané celodenní a často i noční péčí o miminko. A bývají i situace, kdy touha po obnovení sexuálního života nepřichází ze strany partnera. Gynekoložka zmiňuje takzvaný „Madonin komplex", tedy stav, kdy muž svou ženu po porodu nedokáže milovat.

Někdy prostě nesnese fakt, že se žena stala matkou, jindy může k jeho stavu přispět třeba přítomnost u porodu: „Muž je pak svědkem námahy a bolesti, kterou žena při rození děťátka projde. Tyto zážitky v něm mohou vyvolat nechuť k sexuálnímu soužití, a to i přesto, že si partnerky jako matky nesmírně váží," vypráví MUDr. Jonášová.

Volba antikoncepce

Jestliže žádné ze zmíněných problémů nebrání šťastným rodičům v obnovení jejich sexuálního života, je gynekologická prohlídka po šestinedělí kromě jiného tím správným momentem k vyřešení případné antikoncepce. V době kojení se samozřejmě výběr z široké palety současných antikoncepčních přípravků zužuje.

Lékař nemůže předepsat kombinovanou hormonální antikoncepci, která kromě gestagenů obsahuje i estrogeny. Tyto pohlavní hormony přecházejí do mateřského mléka a v době kojení mohou způsobovat nežádoucí vedlejší příznaky. Potlačují tvorbu mléka, u kojených dětí mohou být příčinou stavu, kdy se předčasně objevují druhotné pohlavní znaky, např. ochlupení na intimních partiích.

Gynekologové doporučují bariérovou antikoncepci, čili kondom, ačkoli zdůrazňují, že tato metoda ochrany je poměrně málo spolehlivá. Další volbou žen může být nitroděložní tělísko. „Pokud preferují systémovější řešení, pak je na místě doporučit čistě gestagenní hormonální antikoncepci, neobsahující žádné estrogeny. Ženy ji užívají každý den ve formě pilulek, které doporučuji na prvním místě," uvádí MUDr. Kolář. Výhodu vidí v tom, že je tak možnost kdykoliv konzumaci pilulek přerušit a podle potřeby s nimi i dále manipulovat.

Pokud ženy další dítě neplánují minimálně pět let a mají špatnou zkušenost s klasickým tělískem, které jim v minulosti způsobilo nepravidelné krvácení kvůli mechanickému dráždění sliznice dělohy, je jim k dispozici i nitroděložní systém s hormonem. Ten postupně uvolňuje gestagen (levonorgestrel) a působí lokálně, přímo v dutině děložní. Princip jeho fungování popisuje Doc. Záhumenský:

„Způsobuje potlačení růstu děložní sliznice a brání tak nepravidelnému krvácení. Produkovaný hormon zároveň i zvyšuje antikoncepční účinek systému, brání průniku spermií i případnému uvolnění vajíčka při ovulaci. Tím, že zahušťuje hlen v děložním čípku, snižuje i případné riziko infekce." Další čistě gestagenní variantou jsou potom injekce, které se píchají každé tři měsíce.

Porod je jen začátek

Ale co následuje po něm? O tom ví své zkušená porodní asistentka Hana Šimánková: „Po porodu ženy nejvíce trápí neinformovanost a nepřipravenost na toto období. Převzaté informace jsou často rozdílné, liší se například nalezené texty na internetu, zkušenosti starší generace atd. Nepřipravené maminky nejsou schopné řešit běžné úkony péče o dítě, které informované maminky zvládají bez potíží."

Problémem je také sociální izolovanost, po porodu ženy často zůstávají dlouhé hodiny samy, nepoučeny a plné obav, jestli vše okolo dítěte provádějí dobře. Nemoci dítěte často naruší už ustálený harmonogram dne a noci a maminky opět s velikým úsilím nastolují režim péče.

Pomoc? Sdílení zkušeností

Nejlepší je, když se ženy už znají z předporodního kurzu a společně potom docházejí i na poporodní cvičení nebo na cvičení rodičů a batolat.

„Nejen že už to je pro ně náplň dne, ale také kontakt s maminkami, které mají přibližně stejně staré děti a žena může porovnávat a srovnávat, že se její dítě chová obdobně jako ty druhé. Naváže-li kontakt s jinou maminkou, často společně chodí také na procházky, případně i na nákupy a necítí se opuštěné v době, kdy jsou jejich muži v práci," jmenuje výhody Hana Šimánková.

Podle ní by všechny lektorky cvičení v centrech, kde se pracuje s ženami nejen před porodem, ale i po porodu, měly mít patřičné odborné vzdělání. Není správné, když sdělují pouze svoje osobní prožitky s mateřstvím. Lektorky se musejí neustále vzdělávat, aby při hodinách cvičení mohly erudovaně odpovídat na nejrůznější dotazy maminek. Teprve pak jsou ženám oporou a ty se na ně mohou s důvěrou obrátit v případě veškerých nejasností a pochopitelné nezkušenosti v péči o dítě.

Renata Malá