VYBERTE SI REGION

Žihadlo sršně obsahuje o hodně méně jedu než včely

S aktivitami v přírodě nás v létě občas zaskočí nějaká ta nepříjemnost, kterou může být i poštípání či pobodání hmyzem. Často míváme zažité některé „zaručené" informace, které jsou však ve skutečnosti mylné.

15.8.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK/PA/Robert Anic/PIXSELL

Například se traduje, že sedm sršních žihadel zabije koně a tři stačí na člověka. Znalci však tvrdí, že je to nesmysl. Sršeň obecná je ve skutečnosti mírumilovná a prakticky neškodná.

Většina obav z tohoto hmyzu pramení z jeho velikosti a hlasitého bzučení. Podle výzkumů odborníků však má pracovitá včela pětkrát až padesátkrát více jedu než její velká příbuzná sršeň obecná (Vespa crabro). Smrtelnou dávku pro člověka tedy neobsahují tři, ale několik tisíc jejích žihadel.

Pozor si musí dát především alergici

Opravdu nebezpečné mohou být sršní bodnutí pro lidi trpící alergií. Pokud k nim nepatříte, nemusíte při setkání se sršní propadat panice. Navíc je na rozdíl od menší divoce žijící příbuzné, vosy obecné, mnohem inteligentnější. Sršeň člověka respektuje. Budete-li ji v klidu pozorovat, zjistíte, že se vůči nám chová podle principu žít a nechat žít.

Přesto není moudré přibližovat se k objektu jejího zájmu na méně než půl metru a k hnízdu dva metry. Pak s podrážděným a znechuceným bzučením odletí. Obyvatelky sršního hnízda obzvlášť nemají rády prudké otřesy a pohyb kolem svého domova.

Matka stavitelka

Zakladatelkou sršní kolonie je královna, kterou můžeme potkat od poloviny dubna. Na ní záleží vývoj celého společenství. Sama začíná na jaře budovat základ budoucího hnízda.

Kusadly rozdrobí kousky dřeva a smísí je se slinami. Ze vzniklé papírové hmoty buduje základ obalu i první vnitřní buňky. Naklade do nich vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Protože je ale hnízdo stavěno odshora dolů, královna je musí k vnitřku komůrek přilepit zvláštní lepkavou hmotou, aby jí budoucí generace nevypadla na zem.

Sršně likvidují obtížný hmyz

Své první potomky piplá sama tak dlouho, dokud se nevylíhnou první dělnice, které převezmou péči o hnízdo i potravu za ni. Od poloviny července do počátku října poletují v okolí hnízda dělnice a každá dokáže denně zabít až pět much a další obtížný hmyz, jímž krmí potomstvo.

Navíc ve velmi teplých dnech nosí do hnízda vodu, kterou zvlhčují vnitřní prostory, a máváním křídel napomáhají lepšímu proudění vzduchu v obydlí.

Jedině královny přežívají v úkrytu

V sršním hnízdě bývá zpravidla několik set dělnic. Jen zhruba 50 až 80 ale vylétá ven za potravou. Teprve v září vylétají jedinci, kteří mají zajistit pokračování rodu.

Oplozené samičky si ukládají pohlavní buňky do zvláštní schránky, z níž se uvolňují až příští jaro při kladení vajíček. Tyto budoucí královny také jako jediné přežívají v úkrytech zimu, zatímco původní kolonie na podzim zanikne.

Na rozdíl od včel totiž sršně nedokážou nashromáždit dostatečnou zásobu potravy k přežití.

- Samička sršně obecné měří průměrně 23 až 35 milimetrů, dělnice a samečci jsou menší. Ve Finsku a Švédsku jsou sršně chráněny.

- Pruhované „bombardéry" mají ještě další schopnost, o níž většinou nevíme dokážou jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů. Pokud se nám dostane do očí, působí jako slzný plyn.

- Zasažení jedem může někdy vyvolat i zimnici a třesavku, které ale zpravidla během půl hodiny odezní.

- Sršní bodnutí bolí více než včelí, protože její žihadlo je větší a delší a nejsou na něm zpětné háčky, takže může bodnout i opakovaně.

- Mnohonásobné sršní bodnutí může způsobit otoky, případně jiné potíže. Zvlášť nebezpečné může být bodnutí do jazyka či jícnu. Na rozdíl od jiného bodavého hmyzu je však u sršní pravděpodobnost takového útoku mnohem menší, protože neprojevují zájem o naše potraviny.

Autor: Ludmila Veselá

15.8.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies