„Evropská léková agentura dokončila přezkoumání kontrastních látek s obsahem gadolinia. Doporučuje omezit či přímo pozastavit používání některých lineárních kontrastních látek, které se používají při vyšetření těla pomocí magnetické rezonance,“ objevilo se přímo na webu evropské agentury i českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
VYPUKLA PANIKA
Jedovaté gadolinium se totiž podle nich může ukládat v mozku a způsobit lidem problémy. Může konkrétně spustit smrtelnou nefrogenní systémovou fibrózu, která poškozuje kůži, svalstvo, srdce, játra a plíce.
Mezi pacienty proto okamžitě vypukla panika. „Zajímalo by mě, co teď bude. Prozatím nám nikdo nic pořádně nevysvětlil,“ ozvala se například 41letá Helena Svobodová, která vyšetření s pomocí kontrastní látky podstoupila dokonce několikrát.
Problémy řeší i odborníci, kteří doposud s problematickými roztoky pracovali. „Kromě toho, že řešíme vlnu hysterie mezi pacienty a pacientskými sdruženími, musíme vyjednat náhradu za tyto přípravky,“ přiznal Deníku přednosta Kliniky ra-diologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno a současně předseda Radiologické společnosti Vlastimil Válek. Jinak by podle něj zůstali bez pomoci všichni nemocní, kteří jsou pro vážné choroby mozku dlouhodobě sledovaní ve specializovaných centrech. Jen v Česku se to podle něj týká několika set lidí.
Přípravky s obsahem gadolinia se v medicíně používají léta. Podle profesora Válka se vpichují pacientům, kteří podstupují vyšetření na magnetické rezonanci. Gadolinium je totiž vzácný kov, který dokáže zvýraznit kontrasty. To pomáhá lépe zobrazit struktury lidského těla na snímku.
SMRTELNÁ CHOROBA
V roce 2006 si ale lékaři v Rakousku a Dánsku všimli, že lidé podstupující vyšetření kontrastní látkou začínají mít problémy s ledvinami. Později se u některých z nich projevila dokonce vzácná nefrogenní systémová fibróza. Evropský Výbor pro humánní léčivé přípravky proto rozhodl, že se musejí dopady kontrastních látek přezkoumat. Letos v létě pak Evropská léková agentura rozhodla, že se musejí některé přípravky skutečně omezit. Gadolinium se totiž ukládá v mozku, což může mít pro pacienta vážná zdravotní rizika. Podle radiologa Válka ale debaty nad škodlivostí gadolinia pokračují.
„Studie probíhají dál. A výsledky těch posledních zase spíš vypadají tak, že se škodlivý dopad na pacienty nepotvrdí,“ uklidňuje pacienty odborník. Od 80. let 20. století, kdy se látka začala používat, ji podle něj dostalo na celém světě kolem 200 milionů pacientů, případů nefrogenní systémové fibrózy ale bylo zaznamenáno „jen“ kolem 335.