„Je období prázdnin, takže lékaři zatím příliš neměli prostor na možnost přistoupit. Těch, kteří píšou jen účinnou látku, a ne výrobní název, je ale řada. Opatření je doporučující, takže někteří ho využijí a jiní ne. Zatím je na vyhodnocení krátká doba. Jak se novinka ujala, uvidíme tak za rok," říká šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel s tím, že v zahraničí, například v Belgii, je tento systém běžný.

A co na to čeští lékaři? „Jako alternativu k normálnímu receptu – ne jako jedinou možnost – si to dokážu představit. Nicméně si myslím, že se to 
u nás moc neuchytí, protože 
na to lidé nejsou zvyklí a chtějí svůj původní lék. Jsou samozřejmě případy, kdy je to možné, ale záleží také na tom, jak se s pacientem dá komunikovat – někdy není snadné mu vysvětlit, že lék, který bere, se teď bude jmenovat jinak. 
U jednorázových terapií to nebývá problém, u chronických a starších pacientů je to horší," míní Václav Šmatlák ze Sdružení praktických lékařů.

Neznalost je problém

Podle České lékárnické komory by ale byl přínos, kdyby se právě pacienti naučili rozlišovat léky nejen dle názvu, ale také podle účinné látky. „Neznalost je problém zejména u volně prodejných léků – lidé si někdy chtějí koupit tři druhy se stejnou účinnou látkou, což jim musíme rozmluvit," upozorňuje prezident komory Lubomír Chudoba.
Lékaři ovšem varují, že u léků na předpis nemusí být navzdory stejné účinné látce efekt úplně shodný. „Jsou případy, kdy bych k takovému předpisu nikdy nepřikročil, protože účinek může být jiný. Nehodí se to například u léků na podporu činnosti cév nebo psychiatrických léků," podotýká Václav Šmatlák.

„U psychofarmak může jakákoliv změna narušit spolupráci s pacientem. Lidé na psychoterapii jsou zvyklí na obal či barvu tablety, takže se generická preskripce nedoporučuje," souhlasí Marek Hampel.

V případech, kdy se záměna nehodí nebo by mohla způsobit komplikace, může lékař na recept připsat, že se lék zaměňovat nesmí. To už je zaběhnutá praxe – i dosud totiž lékárník mohl v případě, že přípravek neměl, vydat jiný lék, než byl na předpisu. S preskripcí účinné látky se ale tato možnost ještě rozšiřuje.

Kde je předpis účinné látky nejvýhodnější? Například u přípravků na vysoký tlak, antibiotik a léků obsahujících jen jednu účinnou látku. „Jakmile má dvě tři, tak už může mít výrobce trochu jiný poměr. Důležitá je i léková forma, protože není tableta jako tableta – některé jsou normální, jiné mají postupné uvolňování," upozorňuje Lubomír Chudoba.

Lékaři ovšem chtějí u některých pacientů setrvat 
u běžných receptů nejen kvůli srozumitelnosti, ale i doplatkům. „Zvláště starším a sociálně slabším pacientům se snažím najít alternativu, která bude bez doplatku. Když napíšu účinnou látku, může lékárník ze širokého spektra dát cokoliv bez ohledu na doplatek," obává se Václav Šmatlák.

Právě výběr a ochota žádaný lék okamžitě objednat by podle lékárníků měly být kritériem pro volbu lékárny. „Už se objevily stížnosti pacientů 
a lékařů, že některé lékárenské řetězce tvrdě přesvědčují 
a nabízejí jen některé konkrétní léky, na nichž jsou domluveny. Normální lékárna mívá tři čtyři lékové varianty, a pokud přípravek nemá, objedná ho. Dodávky bývají dvakrát třikrát denně, takže si ho může druhý den pacient vyzvednout," radí Lubomír Chudoba.

Když tedy půjdete do lékárny s receptem, na němž bude jen účinná látka, poraďte se 
s lékárníkem o volbě. Zároveň mu řekněte, jaké další léky berete – podle toho vám poradí, kdy je nejlepší medikamenty brát.

Co jsou to generika

Generický lék obsahuje stejnou účinnou látku ve stejném množství jako originální přípravek, má i obdobnou lékovou formu (např. tablety a tobolky) 
a stejnou biologickou účinnost. Před uvedením na trh ale neprobíhá vývojová část – při schvalovacím procesu se odkazuje na výsledky klinického hodnocení originálního přípravku. Proto je levnější, lze ho ale začít vyrábět až ve chvíli, kdy originálnímu léčivu vyprší většinou dvacetiletý patent.

Od původních přípravků se generika mohou lišit v barvě, obsahu škrobu či cukrů nebo 
v tvaru a velikosti. Tyto složky mohou mít odlišný klinický efekt a jiné nežádoucí účinky.
Podíl generických ekvivalentů v Česku je 62 procent v objemu a 34 procent ve finančním vyjádření.

Zdroj: Zentiva, SÚKL