VYBERTE SI REGION

Zdravotnictví pod lupou

Privatizace menších zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji měla řadu odpůrců. O důvovech prodeje si budeme povídat s hejtmanem Středočeského kraje Ing. Petrem Bendlem.

18.9.2008
SDÍLEJ:

Středočeský hejtman Petr Bendl (vpravo)Foto: archiv Středočeského kraje

Rozhodnutí o prodeji deseti zdravotnických zařízení nebylo jednoduché. Co tomu kroku předcházelo?

„Kraj přistoupil k prodeji menších zdravotnických zařízení v okamžiku, kdy jednoznačně stanovil síť pěti základních nemocnic, které mají do budoucna poskytovat pevnou oporu kvalitní nejen základní, ale i specializované péče. A v některých případech i takzvané superspecializované péče. V tu chvíli již bylo jasně stanoveno, že to je síť, kterou kraj bude garantovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Deset menších nemocnic jste se před rokem rozhodli předat soukromým subjektům. Co k tomu zastupitele vedlo?

Pět oblastních nemocnic, z nichž jsme vytvořili akciové společnosti, potřebovalo nutně nemalé investice, ať již do přestavby stávajících budov, do výstavby nových nebo do nového přístrojového vybavení. Abychom to dokázali, potřebovali jsme zcela nezbytně soustředit síly na to, abychom z nich dokázali vytvořit centra moderní medicíny, srovnatelná s tím, co známe na západ od našich hranic. A aby toto byl krajský úřad schopen na základě stávající koncepční rozvahy zajistit, rozhodli se zastupitelé, že těch deset menších zdravotnických zařízení je opravdu nezbytné v tuto chvíli nabídnout soukromým subjektům. Bylo je totiž nutné také dál rozvíjet. V těchto zařízeních rovněž scházely peníze na investice. A kraj už neměl možnost v rámci svého omezeného rozpočtu rozvoj v těchto zařízeních dále financovat.

Rozhodnutí tedy padlo, jaký byl postup při jeho realizaci?

Krajský úřad tímto rozhodnutím stanovil způsob, jak těmto menším nemocnicím najít rozumnou perspektivu. Vyhlásil soutěž, která měla poměrně přísná kritéria. Důležitá nebyla jenom nabízená cena, ale i řada dalších podmínek. Poměr jednotlivých kritérií byl bezesporu velmi důležitý.

Jaká kritéria musel splňovat návrh, aby se jím kraj rozhodl zabývat?

Ze třiceti procent jsme zohledňovali kvalitu návrhu včetně rozsahu a kvality poskytované péče a služeb pro pacienty. Dalším kritériem potom byla spolupráce s oblastními nemocnicemi – to bylo deset procent a deset procent byl požadavek garance zaměstnanosti. Tenhle balík kvalitativních kritérií měl váhu padesáti procent, podobně jako kritéria finanční, kde v třiceti procentech byla samotná nabízená cena a dvacet procent výše investic v nejbližších dvou letech. To byl další krok, který by měl významně zajišťovat a potvrzovat to, že se do budoucna s těmito zdravotnickými zařízeními bude počítat pro stejné účely, a že z nich nevzniknou jiná zařízení. Je totiž reálný předpoklad, že investuje-li nový vlastník významné částky, a tady se v úhrnu bavíme o investicích do všech deseti zdravotnických zařízení v řádech stamilionů, tak je opravdu málo pravděpodobné, že by potom, co majitel tyto investiční prostředky vloží, proměnil tato zařízení na něco jiného. A zkušenosti z dalších nemocnic to potvrzují.

Nemocnice byly prodány před rokem. Máte spočítáno, kolik do nich noví majitelé investovali?

V tuto chvíli noví vlastníci investovali do svých zařízení už více než sto milionů korun. A je to teprve první rok od okamžiku, co kraj tato zařízení prodal. Nakoupily se nové diagnostické přístroje, to je případ Berouna, Hořovic nebo Rakovníka. Koupilo se další nezbytné vybavení třeba v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi nové přístroje pro chirurgické oddělení. Ukazuje se, že prodej těchto nemocnic byl správným krokem především proto, že samotný Středočeský kraj by za rok sto milionů do těchto zařízení určitě vložit nemohl.

Řada odpůrců prodeje těchto nemocnic argumentovala tím, že se zhorší dostupnost zdravotní péče. Co na to dnes odpovíte?

Podle informací které mám, bych řekl, že dostupnost zdravotní péče v oblastech, kde byly nemocnice prodány do soukromých rukou, se spíše zlepšuje. Mohu to uvést na příkladě berounské nemocnice. Středočeský kraj předával nemocnici v okamžiku, kdy nebylo jasné, jaká bude její budoucnost. Nový majitel tam nejen investoval finanční prostředky, ale rovněž dokázal funkčně propojit nemocnici v Hořovicích a v Berouně. Tím se naopak některé typy péče pro obyvatele Hořovic a Berouna staly dostupnější, protože obě nemocnice spolupracují. V Berouně se podařilo zachovat jednodenní chirurgii, a ta je o to kvalitnější, že dochází k výměně zkušených lékařů mezi Hořovicemi a Berounem. Nehrozí tedy, že by lékaři, kteří provádějí jen rutinní zákroky v Berouně, stagnovali ve svém odborném růstu. Díky tomu, že mohou a že reálně operují a působí i v Hořovicích, se jejich kvalifikace zvyšuje. Tento krok tedy pomohl i kvalitativnímu zlepšení zdravotní péče.

Jedním kritériem prodeje byla i spolupráce soukromých zdravotnických zařízení s oblastními nemocnicemi. Jak tato spolupráce funguje?

Je třeba zdůraznit, že oblastní nemocnice neposkytují své služby nejbližšímu okolí, ale jsou službou celému regionu, protože poskytují nezbytné zázemí pro další menší nemocnice. V pěti oblastních nemocnicích máme programy dalšího školení praktických lékařů. Nemocnice slouží i jako odborná základna pro další zdravotní péči v regionu, dobře funguje spolupráce s pražskými fakultními nemocnicemi.

Jaké byly reakce pacientů na přechod zdravotnických zařízení do soukromých rukou?

Pacient nemusí vnímat změnu negativně. To, co může ovlivnit a zlepšit kvalitu péče, je dlouhodobé zlepšování prostředí v nemocničních zařízeních. A podmínky ve středočeských zdravotnických zařízeních by se měly dlouhodobě zlepšovat.

Jak hodnotíte přístup personálu k pacientům?

Ano, to je důležitý aspekt. Otázka přístupu personálu k pacientům je veřejností i lékaři dlouhodobě vnímána jako podceňovaná záležitost. Snažíme se zasazovat o to, aby se do českého zdravotnictví dostával víc moment citové opory. Personál zdravotnických zařízení musí vzít za své, že pacienti nejsou rozhodně položkou v seznamu, ale jsou to konkrétní lidé s konkrétními potřebami, o které se nemocnice postará nejen po odborné medicínské stránce, ale kterým je třeba podat svou přívětivostí či charakterem prostředí pomocnou ruku. V této neměřitelné rovině zdravotní péče se daří zlepšovat přístup personálu i sledováním spokojenosti pacientů pomocí anket a dotazníků. Změnit tento negativní přístup je jedním z našich cílů.

Pacienti mohou mít pocit, že v soukromém zdravotnickém zařízení si nemají kam jít stěžovat. Na koho se mohou obrátit?

Stížností je poměrně málo. Ale ať je to v soukromých nebo krajských zařízeních, mohou svoji stížnost adresovat k nám na krajský úřad, samozřejmě že se mohou obrátit i na vedení jednotlivých zdravotnických zařízení. Všichni máme zájem na tom, aby zdravotní péče byla poskytovaná dobře v celém Středočeském kraji. V případě oblastních nemocnic má kraj samozřejmě řadu dalších nástrojů na to, aby zjednal nápravu.

Jaké jsou podle vás nejzajímavější investice kraje do oblastních nemocnic?

Rozhodně jsme pyšní na novou jednotku intenzivní péče v Příbrami, v Kolíně, Kladnu, Příbrami a Mladé Boleslavi funguje magnetická rezonance a nemocnice jsou schopny pokrýt potřeby kraje. Zároveň se do všech těchto zařízení podařilo nakoupit nové kvalitní přístroje CT. Za pozornost stojí i nový pavilon v Kolíně a nové dětské oddělení a porodnice v Mladé Boleslavi. Otevřeli jsme také tři babyboxy – v Mladé Boleslavi, Kladně a poslední včera v Příbrami.

Včera jste byl přítomen zprovoznění nového baby boxu v Příbrami. Je to již třetí takové zařízení na území Středočeského kraje. V čem vidíte jeho přínos a jak jsou baby boxy využívány?

Babybox je samozřejmě podaná ruka až v naprosto extrémní situaci. Může ale zachránit nešťastné lidské osudy. Může být novou nadějí pro miminko a také východiskem ze složité situace pro matku. Jsem rád, že ve velkých městech taková zařízení budou existovat. Zatím jsme žádné miminko ani v Mladé Boleslavi ani na Kladně z babyboxu vyjímat nemuseli. Možnost, kterou toto zařízení samo o sobě představuje, pokládám za důležitou.

Hodně se mluví o odchodu lékařů a středního zdravotního personálu do zahraničí, a to především kvůli vyšším platům v nemocnicích na západ od našich hranic. Máte podobné zkušenosti ze středočeských oblastních nemocnic? Jak zaměstnance motivujete k tomu, aby neodcházeli?

V polovině roku se nám podařilo v našich oblastních nemocnicích zvýšit výrazně platy sester i lékařů. Z části jsme k tomuto zvýšení využili regulační poplatky. Dnes už žádný odliv nepociťujeme. Zaznamenaly jsme dokonce několik případů, kdy se lékaři vrátili.

18.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies